JohnCZ

Hodně milý a pozitivní snímek ze života autisty. Je hezké a zároveň trochu smutné sledovat lidi s určitým postižením (ať už fyzickým či naopak psychickým), že jejich chuť do života a snaha něčeho dosáhnout je mnohem intenzivnější, jak u "normálního" člověka. Příběh je to jednoduchej, ze života řekl bych, a proto je poutavost znak opravdové kvality. A Lukův příběh mě připoutal k obrazovce od začátku až do konce. Lou Taylor Pucci předvedl hodně atypické, ale skvělé herectví.

Pár fakt vtipných gagů (dojení, Breaking Bad) a sympaťák Seth Rogen tak nějak nezachrání dějově dost chabý a nenápaditý film. Rose Byrne a její role fuckujícího babochlapa mi moc nesedla, stejně tak velké množství nevtipných, někdy až trapných scén. A přitom ostatní Stollerovy filmy patří mezi to lepší mezi přisprotlými komediemi, v tomto případě selhává jak scénář, tak režie.

Oddychový akčňák, který má poměrně sofistikovaný scénář a v první polovině příjemně tajemnou atmosféru. Logika scénáře trochu skřípe a hlavním postavám všechno až neuvěřitelně dobře vychází, čímž se trochu sráží dojem z chytře napsaného děje. Umu Thurman nemusím, ale tady mi výjimečně vůbec nevadila.

Problém vidím především v tom, že oproti jiným filmům s touto tématikou je Now is Good nevýrazný. První polovina je díky hlavní postavě trochu otravná, jakmile ale začne jít do tuhého, deprese padne na diváka naplno a musím říci, že ji bylo na mě v závěru až moc. Scény s hroutícími se rodiči mě dostanou pokaždé. Sice naštěstí nemluvím z vlastní zkušenosti, ale dle mého názoru je horší, než umírat na rakovinu, je mít dítě, které umírá na rakovinu. Každopádně zatímco 50/50 mělo vtip a The Fault in Our Stars příjemnou romantiku, Now is Good je v obou ohledech mírnější, až moc reálný a tudíž i těžší a ne moc zábavný. Dakota hraje skvěle, ale přesto to na víc jak 3* nevidím.

První dvě třetiny jsou hodně vtipné, na rodinnou komedii i nezvykle drsné a nekorektní. Ke konci Blended sklouzne do klasické šablony amerických komedií, ale pořád naštěstí neztrácí vtip úplně, takže výsledný dojem je rozhodně pozitivní. Potěší i příjemný výběr africky laděné hudby. Pro mě jedna z nejvtipnějších sandlerovek vůbec.

Film stojící na charismatu Toma Hardyho a film, který klame tělem. Žánr thriller uvedený ve filmových databázích je totiž naprosto mimo mísu. Žádný vyděrač, žádné honičky. Celý film se sice odehrává v jedoucím autě, ale hlavní postava řeší rodinné a pracovní problémy. A kupodivu je to díky precizní režii, dobře napsaným dialogům a hereckému umu Toma Hardyho výborná a nenudící podívaná. Tyhle filmy odehrávající se v jedné jediné lokaci mají svoje kouzlo.

Found footage styl mi nevadí, ale Alien Abduction je režijně i scénáristicky strašně nenápaditý. Krom toho, že až na pár lekaček ani moc neděsí, je story o únosu mimozemšťanů nezajímavá až běda a přitom by se s tak zajímavou látkou dal natočit hodně zajímavej film. Nejatmosféričtější scéna v tunelu přijde hned ze začátku, zbytek už je jen průměrná rozmazaná honička v lese.

Příjemná oddychová zábava, která možná objektivně rozmáchlosti prvních dvou dílů nedosahuje, ale pořád je to chytlavá dobrodružná jízda s jednoduchým scénářem a předem jasným vyústěním. Záběrů s dinosaury je mnohem více (a bohužel i více CGI), vrací se stará známá Williamsova hlavní theme a pár starých známých postav. Kratší stopáž tomu vyloženě prospívá. Já jsem spokojen.

Zatímco původní Jurassic Park byl rodinnou dobrodružnou jízdou, dvojka je vyloženě survival thriller. Temnější, trochu brutálnější a po stránce příběhu sic o něco banálnější, ale zato akčnější a dynamičtější. Tak trochu mix The Lost World a Godzilly se špetkou King Konga. A ono to i funguje, ale kultovní status jako v případě jedničky to tentokrát nebude. Za hmotné kulisy a efekty palec nahoru, působí to mnohem lépe jak současné CGI omalovánky.

Jurassic Park představuje nejen působivé dobrodružství mezi pradávnými tvory, ale také se dotýká témat kapitalismu a honbou za senzací a výdělkem. Naštěstí jen okrajově, takže to působí spíše jako přidaná hodnota. Pořád je to především rodinný dobrodružný snímek s nestárnoucími efekty (no, možná trošičku) a skvělými wow momenty podbarvenými jednou z nejznámějších a nejkrásnějších filmových melodií vůbec. Místy je to trochu typicky Spielbergovsky naivní, logika často trochu skřípe, ale jako malý capart jsem si toho vůbec nevšiml a nevadí mi to ani dnes (až na občas přehnaně uječené děti). Každopádně scéna, kdy přes uprostřed hlavní haly stojícího řvoucího T-Rexe přelétne stuha s nápisem "When dinosaurs ruled the Earth" je pro mě naprosto kultovní.