Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní
  • Krimi

Recenze (2 057)

plakát

Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street (2007) 

Úžasný herecko-pěvecký výkony, výborná stylizace (takže klasicky Burtonovská), celý to ale ve mně zanechalo nepříjemnej vocas, a oproti obrovskýmu očekávání to bylo stejně tak velký zklamání. Při podřezávání krků jsem odvracel oči ne proto, že bych na to neměl žaludek, ale protože mně to přišlo samoúčelný (i přes všechny uvedené důvody), což je něco, co u filmového násilí nemůžu akceptovat. 70%.

plakát

Bokovka (2004) 

Doporučuju sledovat s lahví kvalitního vína dle vkusu vašich chuťových pohárků (a stavu jater). "Krabicářům" vstup zakázán!

plakát

Mafiáni (1990) 

V každé vteřině strhující. Martin Scorsese ví, na jakou strunu hrát, je mu jasný, že každej v sobě máme ďábla a že podlehnutí mu může být sakra vzrušující. Co jinýho jsou jeho mafiánský filmy, než oslavou zla? Třebaže nakonec potrestanýho, ale znáte to o tom praseti, co žilo v žitě... Kdo by nechtěl mít někdy tu moc a poslat lidi (šéfa, souseda...), který mu denně pijou krev, jedním výhružně mhžourajícím pohledem do patřičných mezí. Ten pocit, že máte respekt! Je to sice respekt vybudovanej strachem, ale zatraceně šetří čas. Pokud tuhle svou temnou stránku ukájíme jen u takovejhle filmů, prokazujou jeho tvůrci lidstvu velkou službu. 100%

plakát

Zázračná planeta - Série 1 (2006) (série) 

David Attenborough ještě nezklamal, ale tady je snad ještě lepší, než kdy předtím. Brilantní je jediný slovo, který mě napadá. A to nemám HD. Nezaslouží si nic jinýho, než 100% hodnocení. Ti, co dali čtyři hvězdy ať si najdou jinou planetu k žití, protože na týhle nemůžou bejt nikdy spokojený. Těm, co dali ještě míň, už bohužel není pomoci.

plakát

Nebezpečné známosti (1988) 

70% nuda. Koukal jsem na to s holkou, která byla na závěr citově vyklepaná a neschopná komunikace, co hůř, neschopná čehokoli, takže jsem musel já, kterého to citově nechalo chladným, jít na jedno točený. Taková Královna od S. Frearse, to už je jiný aristokratický kafe, tady jsem se i přes nesporně skvělý herecký výkony jenom těšil na konec - a na to pivo.

plakát

Děkujeme, že kouříte (2005) 

Před rokem jsem přestal hulit, takže jsem tuhle satiru s řadou krutých statistických údajů sledoval s jistým zadostiučiněním. Jedno vám můžu ale říct jistě - jestli kouříte a koketujete s myšlenkou přestat s tím, tak z vás v budoucnosti nebude nekuřák, ale člověk, co přestal kouřit a tu chuť NIKDY nezapoměl! Taky si nikdy nebudete moct bejt jistý, že třeba pod tlakem nepříjemných okolností znova nezačnete, protože to bude vždycky první, co vás napadne: zase ucítit tu slastnou chuť! Čili máte zajištěný kvalitní doživotní pekílko. A taky nebudete vědět, co kurva dělat s rukama, kterejch najednou budete mít plný...ehm, ruce.

plakát

Hitman (2007) 

Nebudu se vyjadřovat ke stupidnímu ději, kterej tady tvoří jen záminku k akci. To je v pohodě, kdyby ta akce stála za řeč. Jenže to nestojí, takže se k ní vyjadřovat nebudu. Základem všeho tady logicky musel být hlavní hrdina, kterej měl tím pádem navíc zamaskovat i scénáristovu rezignaci na napínavý přípěh. A Timothy Olyphant byl omyl! I Zdeněk Srstka by uhrál víc. Naštěstí nejsem fanda herní série, takže mé rozladění je velmi povrchní, ovšem umím si představit, jak bylo nasraný zanícený nitro pařanů, který by měli po shlédnutí tohodle filmu dostat automatický povolení zabíjet (nebo aspoň maličko přimučit tvůrce filmu).

plakát

Oggy a škodíci (1998) (seriál) 

Koupil sem si placku s dvanácti epizodkama týhle šílenosti. U prvních šesti jsem chroustal blahem a vyhazoval všechny mý insekticidy proti švábům, páč sem se do nich zamiloval (ne, že bych doma tuhle havěť měl, to já jen aby byla prdel). Jenže dalších šest fláků bylo o mnoho slabších, unylých a z nápadů sršících v první půli naprosto vyždímaných. Takže dávám 60% s kyvadlovým výkyvem.

plakát

Ratatouille (2007) 

Takovýhle bezchybný filmy můžou točit jenom osvícený lidi. Z každýho záběru čiší tak pohodová energie, která výsledné pocity z dílek Pixaru hodně načítá. A to má jen málokdo šajnu o tom, jak torturující je tvoření každýho políčka animovanýho filmu, s chlupatou krysou, jako hlavním hrdinou, to platí trojnásob. Jenže Pixaráci jsou v klidu, nikam se neženou a zisk není jejich hnacím motorem, kterej rozjíždí všechno ostatní. Proto jsou tak úspěšní, proto jim rádi "zbagrujem" vše, co vzejde z jejich pětihvězdičkové kuchyně (bez přítomnosti ega). A tady rozhodně neplatí, že "vařit může každý", jak nám dokládá nejedna převařená pochutina z okolních vývařoven.