Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní
  • Krimi

Recenze (2 054)

plakát

Čtyři pokoje (1995) 

Chybějící ingredience - 20%. Nesprávný člověk - 20%. Malí neposluchové - 100%. Muž z Hollywoodu - 60%.

plakát

Babí léto (2001) 

Kdykoli si vzpomenu, jak v tomhle filmu V.Brodský "žertuje" s rekvizitou pistole a tím, jak to skoncuje a pak si uvědomím, jak ve skutečnosti odešel z tohoto světa, napadne mě Morpheova věta z Matrixu: "Osud zdá se, má zvláštní smysl pro ironii." Každopádně je to pokaždé vedle Tajností, Obecné školy a Musíme si pomáhat můj nejsilnější porevoluční filmový zážitek.

plakát

Legendy z Dogtownu (2005) 

Tak tohle je bomba! Nabouchanej a namachrovanej film v každým záběu! Jenže to není machrování prvoplánově trapný, ale strhující, podmíněný vývojem příběhu. A hlavně tenhle film na machrování MÁ! Nesnáším slovo "HUSTÝ", ale tenhle film takovej byl! FAKT HUSTEJ! 90%.

plakát

Místo v životě (2006) (seriál) 

Nechápu, proč Ondra Vetchý neustále přijímá role v dílech J. Chlumského, který ještě nenatočil kvalitní film. Docela slušně si tím masakruje pověst. Stejně tak J. Chlumský pohřbil tenhle seriál, kterej docela dobře rozjel K.Smyczek.

plakát

Hraběnky (2007) (seriál) 

Tak na tohle jsem se fakt těšil. Nebyl vlastně jediný důvod, aby tomu tak nebylo. Skvělý Jaroslav Brabec, úžasní herci v čele s Josefem Abrhámem a kvalitu zaručující scénáristé. A přesně tak hluboký jako bylo natěšení, je teď moje zklamání. Po šesté epizodě jsem to vzdal. Po čase jsem si naschvál pustil asi patnáctej díl, a voni tam furt řešili TO POLE!!! Kdyby to vzniklo na Nově, která už dokázala pohřbít tak skvělej seriál, jako MÍSTO NAHOŘE, bylo by vše tak, jak má být. Takhle je to pro mě seriálový zklamání roku! Hvězdička navíc je pro Zuzanu Bydžovskou, která je nejlíp napsaná i zahraná. Aspoň teda do šestýho dílu.

plakát

Zastav a nepřežiješ (2006) 

Chcete vědět, jak vypadá esence tak zprofanovanýho slova "COOL"? Odpovědí je CRANK. A navíc je ten film sám o sobě nalezenej lék na "syntetickej čínskej shit", kterej vpíchli Jasonovi do těla. Kdyby to ňákej motherfucker udělal mně, budu si tuhle jízdu pouštět furt dokola a nehrozí, že bych vůbec kdy chcípnul. Slova jsou tady zbytečný, každej, kdo je z toho nadšenej, ví svý a pro trapný kritiky tady mám od Jasona vzkaz: "BLA, BLA FUCKING BLA!!!"

plakát

Kancl (2001) (seriál) 

Já bejt někde šéfem, budu se chovat úplně stejně. Jako debil.

plakát

Casino (1995) 

Stěžejním pilířem je zde vztah De Niro - Stone. Od něj se odvíjí vše, i když se to zpočátku nezdá, tenhle film je víc než o mafiánském podsvětí právě o týhle dvojce. Jak řekl Friedrich Nietzsche: "Kde nefiguruje láska nebo nenávist, hraje žena průměrně." Sharon Stone svou postavou skutečně BYLA a proto průměrně hrát nemohla. Vztah s De Nirem je neustálým kmitáním mezi láskou (u něj skutečnou, u ní k penězům) a nenávistí (u něj dlouho potlačovanou, ke konci už jen rezignovaně skutečnou, u ní zatraceně reálnou!). Jak kolem toho Scorsese ještě dokáže roztancovávat řadu dalších dějových linek, je už "jen" dílem jeho v geniálních sférách pulzujícího talentu. A na rozdíl od Mafiánů, kteří v závěru lehoulince ztrácejí na tempu (oproti jiným podobným opusům je to však stále Formlule 1), Casino ke konci právě díky vztahovému vzorci graduje a nabývá na kulervoucnosti. Casino jsem viděl už asi sedmkrát, což je vzhledem ke stopáži pěkněj kus času. Když k tomu připočtu hodiny, který sem proseděl u všech Scorseseho skvostů, který tak miluju, tak musím tohoto pána počítat jako někoho, kdo už je skoro součástí mý rodiny. Scorsese se o tom sice nikdy nedozví, ale já jsem na tento vztah (který v sobě neskrývá ani zbla nenávisti) velmi pyšný. 100%

Časové pásmo bylo změněno