Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Akční
  • Sci-Fi

Recenze (2 721)

plakát

101 dalmatinů (1961) 

Tyhle starý disneyovky prostě fungují. Štěňata jsou natolik roztomilá, že okouzlí i zatvrdlé cynické srdce a vrátí mě do dětských let. Páníček a panička jsou taky fajn, na druhé straně jsou dva pitomci Kašpar a Horác, kteří jako by byli předobrazem dvojice ze Sám doma a ultimátně ďábelská Cruella De Vill. Je to svižné, vtipné, roztomilé (já vím opakuji se), napínavé a nádherně retro nakreslené (Londýn, starý zámek). A některé scény jsou prostě dokonalé. Například sledování westernu v televizi nebo psí telegram, který probudí celý Londýn :). 101 hvězdiček dát nemůžu, tak aspoň těch 5*.

plakát

To je vražda, řekla (1961) 

První a pohříchu jediný známější film v roce 1961 z ranku krimi/thriler a hned naprosto klasická staroanglická detektivka. Musím říct, že jsem něco podobného ve své ryzí, nezparodované či nehororové podobě snad ještě neviděl. Slečna Marplová uvidí v sousedním vlaku vraždu, jako čtenářka detektivek si vydedukuje, že mrtvola skončila na jednom panství a tak se tam vydá jako služebná. Podezřelých je spousta, vraha jsem neuhádl a finále s pointou rozhodně není nijak geniální. Z postav mě bavil akorát nabručený lord, který na konci zjistí, že se mu stejně protivná Marplová líbí a chce se s ní oženit :) No a titulní postava je zajímavá, ale příšerně šeredná a působí spíše jako vlezlá drbna z pavlačáku než britská dáma. Ne úplně můj šálek čaje, ale na jednoho shlédnutí to bylo dobré. 3* a v nulové konkurenci krimi/thriler roku 1961.

plakát

Byt (1960) 

Z šedesátých let jsem už většinu oskarovek kdysi dávno viděl až na pár nesehnatelných výjimek. Byt byl jednou z těch výjimek, takže mě na závěr roku 1960 čekala premiéra. A co jsem dostal? Baxter v podání Jacka Lemmona je úslužný zaměstnanec pojišťovny, který neumí říct šéfům ne a půjčuje jim byt k milostným hrátkám, zatímco sám mrzne na ulici. A jednoho dne si byt začne půjčovat i ženatý ředitel pojišťovny a jak na potvoru s výtahářkou Kubelíkovou, kterou Baxter marně miluje. Titulní hrdina je přesně takový "hodný kamarád" jaký jsem býval roky já, takže se stará o ženu, která kvůli jinému málem spáchá sebevraždu a slyší slova jako "proč se nemůžu zamilovat do někoho jako jsi ty". Byt je trošku úsměvný, civilní, mírně romantický a občas dramatický film. Nenudil jsem se, příjemně to uteklo, ale za břicho jsem se smíchem určitě nepopadal, Wilder natočil mnohem lepší filmy. A ocenění nejlepší film roku 1960 v konkurenci klasik jako Psycho, Spartakus, Sedm statečných nebo třeba i Kdo seje vítr či Elmer Gantry je podle mě nesmysl. V tomhle roce vznikly mnohem větší pecky.

plakát

Spartakus (1960) 

Já jsem Spartakus! Legendární scéna, která byla variovaná snad v x různých filmech či seriálech. Spartaka jsem viděl kdysi dávno jako dítě, ale nepamatoval si prakticky jedinou scénu. A není to úplně čistých 5*. Když si film srovnám s o rok starším Ben Hurem, tak Spartakus nenabízí zdaleka tak promyšlený příběh, historii si upravuje a zklamalo mě, že na třihodinový film je tu jen jedna válečná scéna, která má sotva pár minut. Spartaka táhnou jiné věci. Samozřejmostí jsou skvělé davové scény, výprava, kamera, kostýmy. Je obdivuhodné, že Kubrick, který pár let předtím točil poloamatérské béčka dokázal něco takového ukočírovat. Je tu rovněž nečekaně superhvězdné obsazení - kromě Douglase se tu ve výrazných rolích objeví Olivier, Laughton, Ustinov, Curtis, Lom a i Jean Simmonsová měla celkem dost odehráno. A především je tu kontrast - čistota a jednoduchost Spartakova příběhu, který s armádou otroků chce jen svobodu. A oproti tomu intrikující Římani - senátor Gracchus který chce republiku a neštítí se ničeho vs. k diktatuře nakročený Crassus, slizký vůdce školy Batiatus a z povzdálí vystrkuje růžky mladé Caesar. O 5* rozhodla úplně poslední scéna, která mě naprosto rozsekala SPOILER - Varinia přináší ke kříži umírajícímu Spartakovi jejich dítě a řekne mu, že jsou svobodní. KONEC SPOILERu. Každopádně v nulové konkurenci historický film roku 1960.

plakát

Kdo seje vítr (1960) 

Stejně jako Kramerův Útěk v řetězech instantní klasika. Podle námětu, hodnocení a formy soudního dramatu jsem tušil, že budu nadšen a nespletl jsem se. Jen jsem netušil, jaké to bude psycho. Někde v roce 1925 je učitel v malém městečku obviněn z kacířství či rouhačství - dovolil si totiž učit evoluci. Do města přijíždí věhlasný právník a náboženský fanatik, aby ho žaloval, celý zbytek USA se městečku vysmívá a jedny noviny vysílají rovněž věhlasného právníka jako obhájce. A začíná souboj dogmatické, fanatické víry, fundamentalistického výkladu bible versus pokrok, vědecké poznatky, právo myslet. A je to fantastický zážitek - ač to ze začátku vypadá na frašku plnou hlášek, v průběhu stání jsem zíral na neskutečný fanatismus žalobce, faráře i spousty lidí, kteří pochodují s pochodněmi, šibenicí a rádi by upalovali. Připomíná to čarodějnické procesy středověku, soudce zamítá veškeré vědecké důkazy a obhájce drtí žalobce na nesmyslech z bible. Nahoru to táhnou hlavně perfektní postavy a jejich herci, ať už vedlejší - překvapivý Kelly v roli cynického reportéra, tak především ty hlavní. Křehce vypadající Tracy s neskutečným drajvem vs. odpudivě fanaticky až karikovaně působící March. Do morku kostí mrazí vědomí, že 90% filmu je podle skutečnosti, že podobné nesmyslné zákony platily až do roku 1968. Že podobný fanatismus vidíme ve stále se šířícím islámu a že i dnes už je zase spousta věcí, které se nesmí učit ani říkat.

plakát

V sobotu večer, v neděli ráno (1960) 

Slavná Holzmanova scénka dávala tušit, že by se mohlo jednat o nějakou komedii a ono je to sociální drama. Dlužno říct, že tyhle filmy ze života dělníků nejsou po shlédnutí x propagandistických sraček made in Czech 50s nic pro mě. Ale na druhou stranu, Albert Finney v první hlavní roli byl skvělý, atmosféra chudinské čtvrti vystižená dokonale, dialogy ze života a přestože v podstatě o nic moc nešlo, jen o protloukání jednoho mladíka životem, hodina a půl utekla jako voda. Navíc tu hraje celkem zajímavá hudba, vypijí se kvanta piva a dokonce jsem se jednou od srdce zasmál, když hrdina trefí vzduchovkou jednu jedovatou drbnu do prdele :) A hlavně to dopadlo dobře, takže jsem spokojený.

plakát

Z terasy (1960) 

Přesně ten typ filmu, který je tu v červených číslech a já u toho umírám nudou a nevím jak hodnotit. Skvěle zahrané (Newman, Woodwardová), krásná hudba, kamera, výprava. A přitom pod tím je to melodrama, telenovela či červená knihovna pro horních 10 tisíc. Bohatý synek se vrací z války, otec ho nemá rád, matka je alkoholička. Najde si ženu (samozřejmě bohatou), kterou víceméně ukradne snoubenci, ale vášeň se promění na chlad a odcizení, protože se buduje kariéra. A štěstí se najde u jiné ženy (opět bohaté) v obligátní volbě podobných limonád - láska nebo kariéra? Nudné, staré, pomalé, přeromantizované bez špetky skutečného dramatu.

plakát

Elmer Gantry (1960) 

Přehrabování se v old school klasikách je taková sázka do loterie, někdy nevyjde ani jedno číslo a někdy člověk má štěstí na nečekaný jackpot. Elmer Gantry je přesně takovým jackpotem. Titulní hrdina je ožrala, děvkař, tulák a neúspěšný podomní prodejce. Umí však mluvit a strhnout lidi, zná bibli a tak se přifaří k jedné potulné církvi. A začíná neskutečná jízda. Gantry se sestrou Sharon dokáží zfanatizovat lidi, ať jsou ve městě či na vsi, nechybí tu "zázraky", plamenné proslovy, ale ani tvrdé vyjednávání, troška vydírání, vysmívání se evoluci či vláčení ateistického novináře špínou bulváru. Na vrcholu s davem fanatiků táhnou městem a "zavírají" nelegální bordely či hospody. Člověk pochybuje, že se to opravdu odehrává ve 20. století, ale stačí se podívat o kus dál na islámské země a tenhle "středověk" je stále k vidění. Každopádně ač z toho chvílemi mrazí, film má neskutečný draj a Lancaster podává opravdu životní výkon hodný Oscara. I vedlejší ženské role jsou zajímavé včetně menší roličky pro tehdy populární zpěvačku Patti Page. Kdybych měl něco vytknout, tak depresivní dojezd po pádu na konci, který navíc končí zbytečně tragicky pro postavu, která si to nezasloužila. Ale hvězdičky za to strhávat nebudu, byl to perfektní film. PS: Hned jsem si u filmu vzpomněl na výstižný song a hlavně klip Genesis: Jesus He Knows Me.

plakát

Sestup Orfeův (1960) 

Mladý tulák s temnou minulostí a "podivnými řečmi" přijíždí do jižanského městečka. Stává se prodavačem v obchodě stárnoucí ženy, která se stará o nemilovaného nemocného manžela a brzy mezi nimi vypukne románek. Toť ve zkratce příběh, který nedokážu objektivně ohodnotit. Všechno je tu v pořádku, herci hrají dobře, ale je to přímo smrtící nuda plná divadelních, teatrálních gest, nekonečných proslovů a mimoňských řečí. Korunu tomu dává tragický a nesmyslný konec (opravdu by si tohle mohli kdekoliv policajti dovolit?).

plakát

Pojď, budeme se milovat (1960) 

Předposlední film Marilyn Monroe a v podstatě klasická romantická komedie. On je francouzský milionář, ona chudá herečka a tak aby se k ní dostal, začne předstírat rovněž chudého herce. Ústřední dvojice je v pohodě, i když je trochu nezvyk vidět Montanda v americkém filmu, pár vtipných čísel by se taky našlo (úvodní titulky, radioaktivní náramek) a bavily mě camea - Milton Berle, Gene Kelly a Bing Crosby jako učitelé komiky, tance a zpěvu. Díky té divadelní stylizaci a swingovým songům to ale působí jako mnohem starší film. A morálka hrdiny - získat dívku, navíc zadanou tím, že ji celý příběh lžu prakticky o všem se mi hnusí. Celkově průměr, který odpovídá zdejšímu hodnocení.

Reklama

Reklama