Han22

Takové volné pokračování šest let starého Exodu, které popisuje osud Izraele po odchodu Britů a střetnutí s arabskými zeměmi, které rozhodně nemíní připustit vznik židovského státu. Ač natočený nejspíše na základě skutečných událostí, působí to spíše jako dobrodružná pohádka, kde správňácký americký hrdina ukáže neschopným izraelcům jak bojovat, užije si navzdory manželce doma románek a kde mezitím izraelci útočí na arabské tanky s džípy a letadly shazující místo bomb bordel. Celkem nezúčastněný výkon Kirka Douglase tomu taky moc nepomáhá, ostatní hvězdy (Wayne, Sinatra, Brynner) jsou spíše do počtu, židovský herec Topol pak v jednatřiceti hraje zhruba dvakrát staršího arabského beduína. Není to úplně špatné, ale ani žádný zázrak a ten pitomý konec si mohli tvůrci odpustit.

Po delší době na noční retro návrat k něčemu, co jsem čtvrt století a neviděl a komentář k českému filmu. Šakalí léta byl v dětství kult - dva naprosté megahity a spousta dalších písniček, ale samotný film jsem jako dítě nepochopil a moc mě nebavil. O moc moudřejší nejsem ani teď, jen mi došlo, proč mě nikdy nebavily ani Pelíšky. Hřebejk totiž neumí vyprávět příběh, neumí děj, neumí dramatický oblouk. Šakalí léta jsou sledem často nenavazujících scének, které netvoří žádný příběh. Souvilosti a dobové věci člověk musí číst mezi řádky, Dejdar má razantní nástup a pak je v příběhu zbytečný a nevýrazný, totéž většina ostatních postav s čestnou výjimkou Abrhámova otce policajta. Pár vtipných klukovin (nachcání do piva) a naprosto nepochopitelných věcí - kde vzal třeba ten kluk samopal? (Ne)milostný (ne)čtyřúhelník je zoufalý a spousta věcí by se dala vyřešit pár slovy. Docela mě to otrávilo a tři hvězdičky jsou jen a jen za hudbu. Taneční scény jsou fajn až super, rebelské texty výborné, aranže jsou mixem mezi rannými  českými devadesátkami a poctou americkým padesátkám. Rychlé písničky - Výtah nejezdí, Rock´n´roll pro Beethovena, Na počest hrdinům a samozřejmě megahity Na kolena a Jednou mě fotr povídá jsou stoprocentní, povedly i ty střednětempé jako Rock´n´rollová modlitba či Sladkých patnáct. Naopak slaďáky s výjimkou překrásného Pod oknem jsou do jednoho nevýrazné. Slabší 3* za nostalgii a písničky, jinak jsem si znovu potvrdil že popřevratový český film prostě není pro mě.

První z "válečných" filmů roku 1966. Tedy přesněji řečeno ona je to válečná komedie, úplně nejpřesněji prakticky jen komedie. Komedie absolutně dementní a absurdní u které nechápu úspěch u diváků a Akademie (4 nominace včetně nejlepšího filmu). Absurdní je už celý námět - ruská ponorka uvízne u amerického ostrůvku, protože kapitán se chtěl podívat na USA, nikdo z celého námořnictva, letecva ani armády je neobjeví a nikoho z městečka je nenapadne zavolat. A absolutně všichni se chovají jako pitomci - rusové jsou "nenápadní", děsí lidi, vesničané šíří paniku a neschopný velitel policie se hádá s nechopným šéfem domobrany, je tu tatík ze kterého si dělá srandu i jeho syn a všichni pobíhají, křičí a pitvoří se. Humory typu hrdina je svázání s ošklivou, tlustou starou ženskou. 2* jen za sympatický mladý rusko-americký pár a za napínavé finále (chřestění zbraní se změní na záchranu dítěte). Jinak příšerná blbost, kterou jsem dokoukával na pětkrát.

Opravdu se mi po 14 nasledovaných westernch v jednom roce nechtělo do patnáctého, co má šílené tři hodiny a taky jsem ho sledoval na dvakrát. Ale Leone to dotřetice dokázal a přišel s nejlepším dílem trilogie. O co tu jde? O 200 tisíc dolarů po kterých jde trojice chlapů. Zlý Krásnoočko (van Cleef) je bezcitný, chladnokrevný nájemný vrah s ledovým výrazem v obličeji. Ošklivý Tuco (Wallach) je bezcharakterní křivák a podrazák, který má neobyčejnou schonpost přežít a který připraví hrdinovi na oplátku doslova horké chvíle. A Hodný Blonďák se příliš neprojevuje, jen jednou jako totální šmejd, když nechá kumpána 70 mil od civilizace v poušti. Vzájemně se podráží, brutálně si ubližují, pro změnu se spojují a nakonec se střetnou ve fantasticky vygradovaném finále. A do toho se tu více, tu méně razantně připomíná občanská válka. Leone netočí na krásu, všichni jsou tu oškliví, špinaví, zarostlí, často zkrvavení šmejdi, lokace místy připomínají postapo filmy a přesto umí velkolepou bitvu (která je zcela zbytečná). Parádní přestřelky, geniální scény (krásná hudba vs. vymlacování duše, pochod pouští), nadpozemská Morriconeho hudba. Opět bez přemýšlení western roku 1966.

El Dorado je solidní western, jehož největší slabinou je až příliš tradiční, obyčejný příběh. Po úvodních tanečkách kolem se nakonec uprostřed noci sejdou na stanici čtyři postavy, kteří čelí přesile kriminálníků. Jejich boss chce tradičně připravit farmáře o půdu a neváhá využít všech špinavých triků. Jinak ovšem bez výhrad. Čtveřici tvoří jeden starý dědula, mladík co je dobrý s nožem a má prořízlou pusu, ale neumí střílet a používá jakýsi prototyp upilované brokovnice, opilecký šerif co půlku filmu bojuje s kocovinou a stárnoucí pistolník s kulkou poblíž páteře která způsobuje dočasné ochrnutí. Žádní supermani, navíc čtveřice hází brutálně stírací hlášky, hádá se a haštěří, až to chvílemi je spíše komedie než doopravdy napínavý western. Nechybí ovšem parádní přestřelky (dobývaní kostela) a výborní herci - především mladý Caan září, Mitchum je taky slušný a Wayne je v tomhle typu westernu jako doma. Jsem spokojený i když na 5* to není.

Čtveřice žoldáků je najata americkým boháčem, aby přešla hranice do Mexika a osvobodili jeho ženu, unesenou vůdce banditů. Zhruba v půlce dojde k očekávanému zvratu SPOILER žena nebyla vůbec unesena, ale utekla s vůdce dobrovolně. Což by v každém jiném filmu vedlo k obratu, ale cyničtí hrdinové prostě pokračují v misi, zlikvidují skoro celou bandu a SPOILER prozřou až na konci. Profesionálové jsou zvláštní western. Zasazení do 1917 mi moc nesedělo, protože kromě jednoho auta, kulometu a pár brokovnic to tu stále vše od lokací, přes kolty až po oblečení vypadá jak na Divokém západě. Nikdo z postav tu není klaďák - boháč je pěkný šmejd, revolucionáři jsou v podstatě banda lupičů a jejich šéf nemá o revoluci žádné iluze. A ona zamilovaná dívka si z vypočítavosti vzala milionáře a neváhá svádět jednoho z hrdinů. A líbilo se mi zaměření na akci - jsou tu parádní taktické plány jak si poradit s přesilou, nechybí tu sabotáže a 20 let před Rambo 2 tu jeden hrdina střílí výbušné šípy. Koukalo se na to dobře i když klasika to úplně není. PS: Výborné herecké obsazení a Marvin tu v 42 letech vypadá na 60-70 a starší než Lancaster.

Žádné pokračování Sedmi statečných jsem nikdy neviděl a i přes hodnocení se těšil. Výsledek? Režisér totálně obšlehl originál - původní vesnice je znovu v ohrožení mexickými bandity a Chris znovu shání sedm pistolníků. Někde se mu z toho ale ztratilo vše, co dělá originál klasikou. Naprosto nezajímavý záporák,  nezajímaví vedlejší pistolníci u kterých okamžitě zapomente kdo je kdo, nezajímaví přeživší Vin a Chico. To vše s no name (ne)herci a nudícími dialogy. I ten Yul Brynner, který byl v každém filmu vynikající tady hraje na půl plynu. A akce? Jako kdybych sledoval 80s akční béčka. Záporáci s drtivou přesilou najíždí na koních doprostřed náměstí, nekryjí se a nechají se kosit. Pak si to zopakují proti dynamitům a netrefí ani vrata od stodoly. Ale OK, ten akční konec i tak celkem bavil, ale celkově jde o dementní westernové béčko a na další díly se už rozhodně netěším.

Tohle se opravdu nepovedlo i přes výborné obsazení. Hlavní hrdina je svědkem toho, jak tři muži zabijí jeho rodiče a rozhodne se pomstít. Nic proti tradičnímu námětu, ale je to roztahaný, s dementními dějovými kličkami, zbytečnými nehodícími se odbočkami (pobyt u inidánů, kněz, jižanský pracovní tábor v bažinách) a příšerně naivním hrdinou který se mávnutím kouzelného proutku mění na všehoschopného zabijáka. Korunu tomu nasazuje konec SPOILER kdy po letech pronásledování není hrdina schopen záporáka ani zabít. KONEC SPOILERu. A obsazení hrdiny je obrovský castingový fail - hrdina je teenager, napůl indián a všichni se tak  k němu chovají, ale hraje ho vrásčitý, modrooký blonďák s ostře řezanými rysy McQueen, který jako teenager nevypadal ani jako mladši natož v 36ti letech. Je to tak 2,5* ale ty 3 jsem dal lepším westernům a tenhle si je prostě nezaslouží.

Do morku kostí drsný western, z jehož námětu by se dnešní feministky nejspíše zbláznili. Někde v osadě nemá obchodník dost peněz pro drsného trappera a tak mu prostě prodá svou křehkou a němou služku jako manželku/otrokyni. Ten si ji odveze doprostřed divočiny, odkud není jak ani kam utéct, zavalí ji prací, hrubostí a nemá pro ni slušné slovo. A ještě čeká, že s ním bude spát. Psychologicky je to samozřejmě kravina, ta ženská by mu buď utekla, nebo zabila sebe či jeho prakticky hned na začátku SPOILER a ne až na konci až se sblíží po sexu. A ještě se k němu vrátí. KONEC SPOILERu. Jinak ale bez výhtad. Oliver Reed jako neotesaný zálesák je fantastický, stejně jako křehká Rita Tushingham. Přenádherná divočina plná sněhu, lesů a řek, fantastická kamera, naprosto brutální lesní souboj s vlky. Žánrově spíše dobrodružný film, ale zároveň western v tom stylu jak divoký západ popisoval Karl May - divočina plná zvěře, volně žijících indiánů a divoce žijících zálesáků, kteří se živí lovem kožešin. I ta osada je v podstatě součást divočiny a ne civilizace. Parádní podívaná, kterou mám silný pocit, že jsem kdysi jako hodně mladý viděl.

Tradiční ale nečekaně drsný western. Souboj u El Diablo je příběh jedné nezkušené armádní jednotky + několik civilů, kteří na cestě čelí přesile Apačů na válečné stezce. Postavy skýtají nejedno překvapení - černošský exvoják a krotitel koní donucený cestovat s jednotkou, drsný kovboj co pátrá po vrahovi své indiánské ženy, či mladá žena čelící opovržení protože se vrátila k indiánům co ji unesli. A je to pekelně reálné. Apači zde v podstatě bojují spravedlivý boj a jsou to konečně pořádní indiáni, jak je popsal Karl May. Žádné ježdění v kruhu kolem vozů pod palbou pušek, ale využívání krytů v zemi, skvělý boj na blízko, mistrné plížení a střelba ze zákrytů tichými šípy, nechybí ani mučení. Díky tomu se boj ke konci mění na brutální survival kdy přežívá hrstka mužů a postavy se odhodlávají k nečekaným obětem. Garnera mám zafixovaného spíše jako komediálního herce, ale jako drsný kovboj je skvělý, Poitier byl ještě i v roce 1966 prakticky jediným černošským hercem co Hollywood znal (J.E. Jones, Kotto a Gossett měli teprve pár štěků) a je také skvělý. Zkrátka velice slušný tradiční western.