Gwaihir

Vcelku zajímavá gangsterka, která je ale bohužel poměrně dost rozvleklá, přestože se rozhodně nedá říct, že by se v ní nic nedělo. Spíše naopak, malých či větších příběhů je tu spousta, ale jejich vyprávění často postrádá tolik potřebnou dynamiku a místy i odpovídající atmosféru, takže na vrcholné představitele svého žánru hledí s výrazným odstupem. 65 %

Je fascinující, jak poutavě a zároveň minimalisticky je možné vyprávět tak prostý, i když ne zcela obyčejný, příběh. Loudavý rytmus vytváří, za výrazného přispění hudebního podkresu, takřka dokonale meditativní atmosféru, "narušovanou" jen svěžími závany humoru doplňujícího děj, v němž je především spousta vnitřních rýmů. Mělo by vznikat mnohem více takových uklidňujících a citlivých filmů o zdánlivě malých věcech. A ještě něco. Áha! 95 %

A pak se vydejte na dalekou pouť vesmírem vstříc novému krásnému domovu obdařeni klidným hibernačním spánkem, když vlastně nemůžete věřit ani technologii, která nikdy nemůže selhat. Na druhou stranu, užívat si život ve dvou a mít celou mezigalaktickou loď jen pro sebe by mohlo být zajímavé. Je to vlastně takové komornější drama, jež začíná jako poměrně originální a tajemné science fiction, aby následně přešlo do romantické polohy s fungujícími emocemi a letmým řešením morálního dilematu a nakonec vyvrcholilo trochou zdařilé akce. Děj sice dohromady není nic složitého, ale přes všechny logické nedostatky je jeho podání nápadité a jeho sledování příjemné.

Z mého pohledu velice zdařilá pohádka s neotřelou zápletkou, která je navíc obalena poměrně smysluplným a bohatým dějem a s živě působícími postavami. Vyprávění se nese v klasičtějším duchu a jeho tempo je příjemně pozvolné, což umožňuje nejen nechat na sebe dýchnout skutečně pohádkovou atmosféru, ale také vnímat moc pěknou vizuální stránku, na níž se zjevně nešetřilo. Všechny složky filmu do sebe zpadají, a tvoří tak jeden propracovaný celek, jemuž vlastně nic nechybí a, na pár drobných výjimek, ani nepřebývá. 80 %

Natočit dobrou pohádku není jednoduché, ostatně stejně jako není snadné zanechat po sobě jakékoli kvalitní dílo. K tomu však pouze zajímavý námět, několik pozoruhodných nápadů nebo pěkné lokace bohužel nestačí, pokud to všechno není s citem alespoň částečně přetaveno do ucelenější podoby a obdařeno pohádkovou atmosférou. V této formě mi to přijde takové nedotažené a místy to na mě působí až lacině, například i kvůli písničkám, snad s výjimkou té princezniny, které jsou vyloženě slabé. Soubor postav je sice v jádru poskládán celkem smysluplně, nicméně jejich počínání není příliš věrohodné, což nezachraňuje ani herectví ani humor, které jsou povětšinou nemastné a neslané. 45 %

Upřímně řečeno, pominu-li úvodní nevysvětlitelné bleskové zotavení hlavního poldy, je to místy docela zábavné, a to překvapivě hlavně díky dialogům poměrně zdařile využívajícím motiv dlouhodobého "spánku" a za hranici trapnosti se dostávají jen někdy. Na druhou stranu ale vyšetřování zločinů tvoří spíše jen prostředí pro jiný děj než plnohodnotnou součást jednotlivých dílů, což je u kriminálního seriálu podstatný nedostatek, pakliže všemu nedává jiný rozměr alespoň zvolená forma. Největším kladem tak bohužel zůstává původní nápad, i když není domácí. 40 %

Magický svět, který již známe, ale přesto poměrně odlišný. S novým příběhem, který nás přivádí do jiných časů, obzvláště vhodných pro takováto dobrodružství, a do jiného prostředí, přinášejícího některé trochu jiné pohledy, se mění do jisté míry pochopitelně také všechno ostatní. I když, pokud jde třeba o hlavní postavu, podobností by se jistě několik našlo. Naopak zcela se proměnila hudba, která již staví na nových motivech. Nedá se úplně říct, že by děj od začátku neochvějně směřoval k nějakému vytýčenému cíli, nicméně jde o zábavný a svižný sled na sebe navazujících eskapád, které vrcholí ve velmi zdařilém finále předznamenávajícím opravdu velké věci. 80 %

Krásně jednoduchý a přesto velice promyšlený film, jehož počátek, prostředek i konec se nesou ve znamení spojení vědy a fikce, ale současně jsou protkány silnými filosofickými nitkami. Jádrem všeho je zvolena komunikace, a to nejen ve formě snahy dorozumět se s příchozími, ale rovněž v podobě neschopnosti pozemských národů vzájemně se domluvit. Příběh kontaktu s mimozemskou civilizací tak prakticky současně představuje poměrně nekompromisní výpověď o stavu světové společnosti. Značná originalita v kombinaci s takřka dokonalým audiovizuálním hávem tedy dává dohromady jedinečný zážitek. Pohledem některých kultur by se dalo říct, že minulost je před námi a budoucnost je za námi. 95 %

Severský styl kriminálních příběhů je v mnohém inspirativní, staví především na hutné atmosféře a vyznačuje se značnou dávkou propracovanosti. V krušnohorské sérii se první ze základních kamenů podařilo do českého prostředí přenést takřka dokonale, více než vhodně zvoleným dějištěm a plným využitím jeho potenciálu pro ztvárnění neutěšené krajiny bičované větrem a deštěm nebo zahalené těžko prostupnou mlhou a zdobené velkými vrtulemi zvolna se točícími na vysokých stožárech. To platí také pro sérii ústeckou, která sice výrazně ubírá na potemnělosti na úkor některých humornějších tónů, ale výběr prostředí a jeho využití i zde naplňuje svou úlohu skvěle. Svůj díl práce přitom u obou řad odvádí samozřejmě také poněkud temnějsí a zajímavě snímající kamera nebo výborně padnoucí hudební podkres. Na druhém pilíři by se naproti tomu několik nedokonalostí najít dalo, více pak ve druhém případě, který zčásti trpí i možná až příliš jednoduchými dílčími zápletkami. S1 - 85 % a S2 - 75 %

Po světě chodilo už mnoho hrdinů, ale málo z nich mělo tak pevnou víru a je jedině dobře, že ani tento silný životní příběh nezůstane bez filmového zpracování, které je navíc naprosto strhující. První vteřiny jsou odzbrojující a těžko bych v paměti našel podobně efektivní úvodní scénu. Část sledující vývoj Desmonda Dosse buduje v plynulém rytmu, s lehkostí a také nadhledem perfektní předmostí složené vlastně jen ze střípků formujících jeho osobnost, ať už je to prostředí, rodina, láska nebo výcvik. Válečná pasáž potom představuje dechberoucí a dokonale natočené peklo s vyvrcholením, ve kterém o emoce rozhodně není nouze. Závěr je pak vlastně už jen takovým dovršením celkově jiného pohledu na hrdinství. Doufám, že Mel Gibson ještě alespoň párkrát na nějakou tu režisérskou židli usedne. 100 %