Návštěva staré dámy

Návštěva staré dámy aneb kronika ohlášené smrti. Město za mrtvolu, prosperita za vraždu. Bohatá podnikatelka uskuteční zajímavý sociální experiment. Budou obyvatelé provinčního městečka ochotni popravit jednoho ze svých řad za miliardu? Ona sama o tom ani v nejmenším nepochybuje a jak podotkne ke svému personálu, dlouho se určitě v místním hotelu nezdrží. Dürrenmatt s ní souhlasí a výchozí situace je základnou pro spoustu jízlivého sarkasmu a hodně černého humoru. Zdeněk Zelenka v 90. letech ještě čerpal z pokladnice toho nejlepšího, co nabízí světová literatura a divadelnictví, takže jeho tehdejší televizní inscenace měly nezpochybnitelnou hodnotu. Zvlášť, když se mohl opřít o tehdejší hereckou špičku. Jiřina Bohdalová svoji Nemesis a ženu, která už dávno přivykla tomu, že může manipulovat a přikazovat bez omezení, sice hraje spolehlivě, ale to opravdu zajímavé po herecké stránce obstarávají především pánové Švehlík, Němec a další. A v miniatuře utahané ženské ze sousedství dokazuje Simona Stašová, že není malých rolí. Celkový dojem: 80 %. (03.05.2014)

Pěkný děj, výborná výprava. Ale ty záběry se mi zdály jako by je natáčel nějaký amatér. Velmi nesrozumitelný konec, podle kterého se nedalo poznat jestliho opravdu zabili nebo jestli tu mrtvolu jenom hrál na oko. Jinak krásný důkaz,že si člověk za peníze mů že koupit všechno i spravedlnost. Herecký výkon paní Bohdalocé byl vynikající, i ostatní herci se představily v nádherných rolích, které mystrovsky zahrály. Přesto všechno dávám za 3 hvězdičky. (12.12.2007)

Ukázka toho, že i dokonale napsané již dávno klasické modelové drama se dá zničit násilnou a naprosto nelogickou úpravou, neumětelskou aktualizací a nevhodným castingem. Jiřina Bohdalová se na roli vůbec nehodí, i když se činí, seč může. Dürrenmatt zamýšlel postavu Kláry naprosto jinak, má jít o téměř nelidské monstrum, jenže tady se holt hledala velká role pro J.B. a spoléhalo se na to, že původní text zná málokdo - i když hra byla u nás dost často uváděna. Hra je nejen modelová, ale také alegorická a pracuje s drsnou nadsázkou. Úpravou vznikl nepravděpodobný příběh "jako ze života", jakési maloměstské drama, které na autorovi pouze parazituje! (17.08.2010)

„Kdepak, pánové, první láska se nezapomíná. Tu s sebou člověk nosí celý život.“ Jenže vzpomínky 2 lidí se mohou poněkud lišit, když si jeden z nich chce pamatovat jen to, co se mu hodí…Možná nenápadný, ale o to co do vyznění silnější film. Splnění podmínky, která by mohla udělat ze zchudlého a zašlého místa znovu prosperující město, je fatální, a brzy se začnou odkrývat charaktery jednotlivých postav. Jakože reakce městečka je vskutku jednotná a krásně připomíná supy kroužící nad raněným zvířetem, kterému už nezbývá příliš mnoho sil. A to vše objímající pokrytectví („Přesto si dovoluji jednoznačně prohlásit, že v tomto případě vůbec nejde o peníze.“) vyvolává hořký úsměv stejně jako potřebu zvracet. Ale hlavní pozornost na sebe strhává Bohdalka, pomstychtivost její postavy skloubená s tvrdostí, dávnou bolestí a výsměchem lidskosti („Já počkám.“) je více než autentická. Dávám solidní 4*. „Věnuju 1 miliardu a koupím si za ni spravedlnost.“ - „Promiňte, ale…spravedlnost se přece nedá koupit!“ - „Všechno se dá koupit.“ (01.05.2022)

„Při každé známce blahobytu je cítit, jak se smrt plíží blíž a blíž…“ Dostava mrazivá Jiřina Bohdalová v roli miliardářky, které při svém sociálním experimentu stačí jen čekat. Svět z ní v mládí, jak sama říká, udělal „děvku“, ona je na oplatku odhodlaná, z něj udělat „bordél“. V téhle adaptaci Dürrematovy hry člověka mrazí nejen z toho samotného děsivého závěru, ale především z oné nadčasovosti. Z toho, že i my lidé plni humanistických ideálů se za jistých okolností dokážeme měnit ve štvavou zvěř, která si ale přitom tu štvanici ještě dokáže zdůvodnit bohulibými úmysly…. Vždyť kdo by odolal, když „jde především o to, že chceme uskutečnit spravedlnost“ Nebo že by šlo přeci jen o poněkud přízemnější věci? (09.05.2021)