gogos

Jedná se o první snímek z filmové série, kterému se nepodařilo výdělkem překonat hranici 20 milionů amerických dolarů.

Film měl velké potíže s ratingovou komisí MPAA, která požadovala z původní verze odstranit 16 scén. Nakonec byl rating R (mladiství pod 17 let pouze v doprovodu rodičů) schválen až na devátý pokus.

Z filmu bylo vystřiženo 48 vteřin, aby u Americké filmové asociace MPAA neobdržel rating X (přístupný pouze pro dospělé).

Velká část herců jsou amatéři. Avšak v obsazení nalezneme i "profesionály". Například Matt Kennard hrál několik let v nejdéle vysílaném seriálu na světě Coronation Street (od r. 1960), Ian Marchall se objevil mimo jiné v příbězích Rosamunde Pilcher a Kate Madison spolupracovala coby dablérka na filmech Guliverovy cesty (2010) a Harry Potter a Relikvie smrti – část 1 (2010).

Kate Madison, režisérka a jedna hlavních představitelek snímku, zastávala mnoho dalších funkcí při natáčení. Mimo jiné film produkovala a podílela se na scénáři či kostýmech.

Úvahy nad natočením Born of Hope sahají až do listopadu 2003. Tehdy ale nápad ztroskotal na nedostatku zkušených a ochotných lidí. Po dvou letech se tým dal skutečně dohromady a v dubnu 2006 byly nafilmovány materiály pro budoucí trailery a featurette. V červenci 2008 se pak začal točit samotný film.

The Hunt for Gollum měl premiéru 3. května 2009. Během prvního týdne ho po jeho umístění na internet vidělo milion lidí. Za celý květen měl pak na celé dva miliony shlédnutí.

Jiří Krampol prohlásil, že si v Turkmenistánu připadal, jakoby se tu za posledních 2000 let nic nezměnilo.

Natáčením v poušti strávili filmaři 3 měsíce.

Natáčení začalo 21. března 2011 na Novém Zélandu. První část probíhala ve studiu, kde se točilo přesně 110 dnů. Na podzim roku 2011 se pak dalších 7 týdnů točily exteriéry. Produkce pak skončila po roce a čtvrt 5. 7. 2012, po 266 natáčecích dnech.

Celkový počet kostýmů se vyšplhal na 600.

Z natáčení vzešlo více než 55 hodin materiálu.

Ve filmu účinkuje více než 2 000 komparzistů, což je na český film mimořádně veliký počet.

Před kamerami se objevilo 60 historických automobilů.

Pracovalo se celkem v 80 lokacích. Například pro účel rekonstrukce vyhlazení Lidic byly extreriéry postaveny a posléze za pomoci 500 litrů zápalné látky srovnány se zemí.

Součet kilometrů, najetých všemi auty, použitými při realizaci filmu, je zhruba 100 000, což odpovídá 2,5násobku obvodu zeměkoule.

Jedná se o poslední film ze série, který byl distribuován také do kin.

Film vydělal celosvětově téměř 92 milionů amerických dolarů, což z něj činí druhý nejúspěšnější díl celé série.

Barevná verze původní zrestaurované kopie doplněné o zvuky, ruchy i hudbu se poprvé objevila v kinech 6. 9. 2012. Barevná verze byla nalezena v roce 2002 ve francouzské stodole. Po osmi letech mravenčí ruční práce a čekání na pokročení technologie se v roce 2010 dočkala kompletní restaurace. Tu mají na starost společnosti Lobster Films, Groupama Gan Foundation for Cinema a Technicolor Foundation for Cinema Heritage. V kinech byl snímek promítán společně s dokumentem Neobyčejná cesta zachycují tvorbu snímku i jehoo následnu rekonstrukci.

Film byl s celosvětovými tržbami 60 milionů amerických dolarů nejúspěšnějším snímkem série, dokud ho nepřekonaly filmy Freddy vs. Jason (2003) a Pátek třináctého (2009). Rozpočet filmu přitom nepřesáhl 500 000 amerických dolarů.