topi

Začátek je fakt skvělej a je tam Barker cítit na sto honů. Postupně se příběh vyvíjí podle Barkerovy vize a celkově film působí takovým špinavým a temným dojmem. Určitě mohl být líp zpracován, škoda některých digitálních triků, ale ta temná atmosféra tam je. Hellraisera jistě nic nepřekoná, ale Pán kouzel je svým způsobem kultovní.

Já mám tyhle ranný Soukupovky rád. Dvojka Vaculík a Tofi sedí perfektně a celkový prostředí normalizačního československa je ukázáno naprosto přesně. A hlavně je tam Karel Augusta, kterej svoji roli v továrně hraje úžasně. Pohodovej film, kterej si rád občas připomenu.

První díl z překrásné trilogie s nepřekonatelným Tomášem Holým jako malým Vénou a Gustávem Valachem jako jeho dědou. Nádherná šumavská příroda a krásná hudba hraje nemalou roli. Tahle trilogie je o souznění člověka s mocnou přírodou, ve které se odehrávají různé příhody hajného a jeho vnuka.

Nejlepší film Františka Vláčila, který předčí i jeho kultovní Marketu Lazarovou. Tohle je atmosféra, kterou dokáže vytvořit jen František Vláčil, ty obrazy, ohromnej cit pro detail jako celek (jak říkal mistr Vláčil - " Člověk by neměl pracovat, ale tvořit "). A to vše se odráží v jeho filmech. Adelheid je prostě úchvatná podívaná a nejlepší drama odehrávající se na pomezí hranic těsně po skončení druhé světové války.

Jarmuschova fantazie se nezapře, ať už se jedná o dlouhé záběry nebo bezdialogové části. Škoda, že poslední půlhodinka se už docela vleče a ubírá celkovou rozjetou energii filmu. Ale je to dobrej snímek, kterýmu hodně prospěla černobílá barva a výborně dokreslil skvělej soundtrack. U jedné asi pětiminutové pasáže se mě téměř zastavil dech, krásné záběry skloubené s výbornou hudbou. Film je občas i dost vtipný a hlavní představitelka upírky je nádherné ženské sympatické stvoření. Jako debut výborná práce a těším se na další počin.

Americká produkce zasáhla a místo toho, aby vznikl temný film s pořádnou atmosférou, tak se natočil film pro co největší počet diváků s klasickým americkým happy endem. Tohle téma a povídku stokrát lépe utvořil a natočil k obrazvu svému mistr nejpovolanější a to Jan Švankmajer v jeho filmu Šílení, kde se povídkou Archa bláznů nechal inspirovat a předělat ji s tou pravou atmosférou, která k Poemu patří. Tenhle americkej pokus není sice nejhorší, ale chybí mu ta zvláštní a jedinečná duše, která v knize nebo ve zmíněném filmu Jana Švankmajera je.

Tohle je jeden z nejpodivnějších filmů, co jsem kdy viděl a celou stopáž snímku jsem si říkal WTF? Ale nemohl jsem odtrhnout pozornost, film je tak bizarně ulítlej a zahranej absolutně parádně! Těžko říct, co se tam vůbec odehrává, ale rozhodně tato prapodivná haluzová ujetost nenudí a pokládá člověku neustálé otazky, oč vůbec jde. Doporučit mohu každému, kdo si rád v takových snímcích hledá to svoje.

Syrové, temné a depresivní drama z konce Druhé světové války a zároveň nejlepší film Jiřího Svobody (ještě spolu s filmem Prokletí domu Hajnů). K výborné houstnoucí atmosféře hraje prim skvělá muzika Jozefa Revalla a naprosto geniální kamera Vladimíra Smutného, která jakoby vše sledovala pohledem diváka, na to je pan Smutný prostě mistr! Neskutečný film! Samozřejmě výborný scénář a předloha Vladimíra Kornera (obrovská škoda vystřiženého závěrečného záběru, který se tehdejším komunistickým pohlavářům nelíbil, tak musel být z filmu odstraněn. Hanba, ten zásah byl totiž zásadní a celá symbolika obrazu je v háji, fakt kreténi ti komanči). No i tak je film parádní a chvílemi přímo hororový, samota Berhof v houstnoucí mlze nemá chybu. Výborní představitelé hlavních rolí - otec - Ladislav Křiváček (asi jeho životní role) a jeho dcera - Petronela Vančíková jsou naprosto perfektně zahraný a ostatní herecké výkony včetně Jany Brejchové a mladých Wehrwolfů v podání polských mladých herců jsou velice přesvědčivé. Nezapomenutelné scény (a že by se jich našlo), jsou pro mě tři. Ukřižování, porod telátka přímo z lůna krávy a vidle. Masakr. Tento film je jeden z nejlepších československých snímků a řadím ho mezi filmy, které nestárnou, ba přímo naopak, mají stále co říct. Prostě klasa!!

Ubohost spojená s trapností. Škoda dalších slov.

Jak Jaroslav Brabec sliboval na Bloody X mass festivalu v Chotěboři v listopadu roku 2013, že se chystá natáčet film o Antonínu Dvořákovi, byl jsem moc zvědav, jak se mu to povede. A musím konstatovat - že nepovedlo. Výběr Hynka Čermáka jako Antonína Dvořáka mě vůbec nepřesvědčil a spíše vadil, tohle obsazení se nepovedlo. Dále mě vadily ty retrospektivní scény zahalené do jakéhosi oparu, který je teď hodně v módě. Nevím, celkově to vyznělo do ztracena a myslím si, že by se o Dvořákovi dalo natočit určitě lepší zpracování. Škoda, poslední filmy Jaroslava Brabce mě zklamávají čím dál víc.