Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Horor
  • Krimi

Recenze (3 006)

plakát

Rodinná oslava (1998) 

Zpočátku nenápadně se tvářící rodinná oslava se po čase zlomí v dramatický kotel, pod který se solidně přikládají další a další polínka. Nejlepší je na tom ten šok, který divák nečeká a který přijde zničehonic. Mysteriózní vsuvka mě příjemně zamrazila po těle. Styl natáčení je v rámci hnutí Dogme 95 vcelku unikátní záležitost.

plakát

Vrásky z lásky (2012) 

Poslední film Radka Brzobohatého, který za svou hereckou kariérou udělal důstojnou tečku. Jiří Strach opět potvrdil svoje režisérské kvality a natočil moc příjemný film, kde se dramatický děj brzy mění ve svižnou road-movie a kde se po létech na filmovém plátně potkali Bohdalka s Brzobohatým. Velmi se mě líbila také Jiřina Jirásková. Jiří Strach i do sebemenší roličky obsadil známou tvář a tak je snímek mnohem zábavnější. Kvituji nádherné záběry podzimních krajin a hudebního rozpoložení Jana Jiráska. Nečekal jsem moc a dostal jsem hodně. EDIT 1.10.2023. Po druhém shlédnutí zvedám na plný počet. Film je smutný a veselý zároveň, velmi oceňuji skloubit takovou kombinaci tak, aby na plátně stoprocentně fungovala. Jiří Strach prostě umí! Bohdalka fakt válí, fakticky je to PANÍ herečka. To samé Radek Brzobohatý. Sledovat jejich dialogy je prostě úžasné. Sranda a také notná porce melancholie. Navíc mám moc rád filmy o stáří a v tomto snímku to pravdivými hláškami jen sviští. "Jediný, co na stáří sympatické je, že už můžete říkat vždycky pravdu." Moc krásný film.

plakát

Zlomené květiny (2005) 

Krásný zážitek sledovat všechny bejvalky Billa Murraye, z nichž bych třeba vůbec nepoznal Tildu Swinton, perfektní proměna. Bill Murray si vystačí s minimální gestikulací a přece mu z jeho tváře všechno vyčtete, mazec! Otevřený závěr je sympatický, záleží na divákovi, jak si ho vyloží. Občasné zatmívačky a lehká plynulost děje má vyloženě Jarmuschovskou atmosféru. Opravdu příjemná podívaná, kterou bravurně doplňuje soundtrack Mulata Astatkeho.

plakát

Legendy kriminalistiky - Janákovi (2022) (epizoda) 

Člověk jenom valí oči, jaké trhliny jsou v zákonech. Kdyby ta hnusná bestie Janáková, posléze Nová neskončila znovu v kriminále, asi bych jí dojel ten její prasečí ksicht obrousit o chodník. Obě dvě individua měli dostat výjimečné tresty doživotí, jak bylo původně rozhodnuto.

plakát

Bloody Hell (2020) 

Přepadení v americké bance se přesune dějem do Finska, kde se podíváme na zub jedné vyšinuté rodince. Potěší pár odkazů na kultovní filmy nebo dynamický střih, celkově je však Bloody Hell spíše průměrná hororová komedie, kopírující zavedené žánrovky.

plakát

Nepřátelé (2017) 

Christian Bale s kamennou tváří putuje se skupinkou vojáků napříč drsnou přírodou, aby do rezervace v Montaně dopravil náčelníka Čejenů s jeho rodinou. Zápletka vcelku jednoduchá, během cesty se však příběh krásně vrství a vtahuje diváka hlouběji do děje, pod jehož povrchem se skrývají silné scény. Musím vyzdvihnout zvuk a krásně nasnímanou přírodu, kaňony, lesy, dalekosáhlé horizontální záběry, vidět film v kině musí být požitek. Další plus je hudba Maxe Richtera, jehož minimalistické soudobé kompozice mám moc rád a i zde vytvářejí melancholicky beznadějnou atmosféru. Krásná práce. Mile mě překvapila Rosamund Pike, jejíž oči a výrazy ve tváři jsem pokaždé hltal. U tohoto snímku by mě vůbec nevadila delší stopáž, dvě hodiny a něco byly rázem pryč.

plakát

O kuřatech a lidech (2015) 

Další originální flák od režiséra Jensena, protkaný černočerným humorem. Evelio Thanatos (dobrý jméno :)) dělal různé genetické pokusy, jejichž výsledkem je nejen pět odlišných bratrů, z nichž každý má jinou matku, ale i jiné podivné bytosti, které bizarní atmosféru jen podtrhují. Těžko popisovat, zkrátka úlet. Herecké osazenstvo nemá chybu, zejména Mads Mikkelsen mě kolikrát vyloženě dostal na kolena :D. V závěrečných titulcích jsem vyčetl, že veškeré zvířectvo měli na starosti čeští odborníci a hudba se nahrávala ve studiu Smečky Pražskou filharmonií.

plakát

Kids (1995) 

Kids v sobě mají to kouzlo, že je to natočeno jako by jste byli přímo v ději. Dokumentární přístup má o to ještě větší sugesci a děj tak tlačí mnohem více na pilu. Kids jsou zkrátka klasika a kultovka ve svém žánru a pro mě nejlepší film Larryho Clarka.

plakát

Následky (1982) 

Hned ze startu mě práskla do uší mazecká hudba, která jakoby vypadla z katastrofických filmů padesátých let. Fakt parádní jízda, žestě se smyčcema a v podstatě nepřetržitě burácela po celou dobu stopáže. Děj v sobě kombinuje žánrové hororové prvky (zombie, revenge, exploitation), vrcholící zběsilým akčním finálem ve stylu Commanda nebo Rambo trojky. A to všechno zabaleno do postapokalyptického hávu. Triková část je výtvarně pojatá vcelku originálně, někdy jako bych tam viděl Karla Zemana :). Některé gore efekty jsou vcelku až překvapivě drsný a novej zremasterovanej vizuál je pastva pro oči! Škoda, že v poslední třetině se střihač se scénáristou utrhli ze řetězu a i na to, že je to béčko jak řemen, tak pár logických kopanců vyloženě bije do očí. Klišovité scény se taky najdou, o hereckých výkonech snad ani nemluvit, kromě Sida Haiga, který svým charismatem naprosto válcuje, stejně jako ve filmech Roba Zombieho. Tak jako tak je to natočeno s výrazným nadšením a brakovitá trashovost srší z každého záběru.

plakát

Robinsonka (1974) 

Krásné propojení poetiky Karla Kachyni s hudebními obrazy Zdeňka Lišky. Tohle u nich vždy stoprocentně fungovalo. Navíc debutující Miloslava Šafránková, jejíž hluboké tmavomodré oči utáhnou celý film.