Malarkey

Tento kousek se Finům zrovna moc nepovedl. Za normálních okolností svedou natočit kvalitní bláznivou, místy až úchylnou komedii, ale tady s tím mladistvým náhledem na věc jsem se popravdě moc nepobavil. Jako možná to spěje spíš do průměru, ale ta holka byla tak strašně protivná, že to místy prostě nešlo vydržet. No prostě puberta za všechny prachy.

Kolikrát mám pocit, že poučení přichází v těch lidsky nejjednodušších motivech. Ikingut je třeba vzorovým příkladem pěkného rodinného filmu z Islandu. Dokonce si myslím, že to je i ten nejlepší islandský rodinný film a schválně odhadněte, kolik takových filmů asi je. Přitom čerpá z toho nejjednoduššího motivu a to ze strachu z neznámého. Přitom tu v centru veškerého dění stojí chudák eskimácký kluk, který má co dělat, aby se v novém světě zorientoval a je z toho stejně smutný, jako obyvatelé Islandu. Mně se to líbilo. Rodinné filmy s poučením jsou nejlepší filmy. Dítě je pochopí, dospělý si užije. Hlavně ty zasněžené záběry z Islandu, ty jsou prostě k nezaplacení za všech okolností.

Daniel Auteuil a Dany Boon jsou pro takovou komedii jako stvoření. Milá, neurážlivá, v podobném duchu, jako je třeba Blbec k večeři. Chytrá, zábavná. Prostě příjemně odpočinková a zároveň plná poučení a hezkých filmových momentů, které se svojí lehkostí dokáží odprezentovat snad jen akorát opravdu ti Francouzi.

Na postapo je to slušný kousek. Spíš teda až jednohubka, která klade důraz na minimalismus a z toho těží absolutní maximum. Do toho je znát, že režisér je tvůrce Stranger Things. Nějakým záhadným způsobem dokáže dobře pracovat s dětskými herci, kteří jsou vlastně centrem dění i v tomto filmu.

Pokud chcete vidět nějaký asijský velkofilm, můžeme říct až historický epos, tak Lukostřelci určitě stojí za to. Po technické stránce se jedná o naprosto úžasný kousek, který možná nelpí na přesné lukostřelecké technice, ale všechno tu vypadá efektivně, akčně a děsně zábavně. Horší už je to ale s historickým podtextem a samotným příběhem. Příběh samotný by nebyl úplně složitý, ale určité momenty v rámci historie Korejského poloostrova nejsou jednoznačné a tak jsem se po historické stránce dost ztrácel. K tomu se tu Korejci trošičku našli v efektivnosti a přelátavosti a la čínský velkofilm, a tak tu tamní lukostřelci působí místy víc jak nadlidi, než jako obstojní válečníci. Pořád ale slušný kousek. Nadšenci určitě zaplesají, ostatní budou spokojeni.

V rámci žánru road movie je tento film absolutní pecka. Splňuje všechny předpoklady pro podobně laděné kousky, kde hlavní dvojka je nesourodá dvojice, stáří cirka 15 let plus mínus dva roky, kteří jsou neskutečně autentičtí a navíc Vás zajímá, kam jedou, proč jedou a co během té cesty zažijí. Horší to je ale se začátkem a koncem filmu. Na jeho délku 85 minut je film poměrně dost svižný. Řekl bych, že možná až moc. Začátek chybí, do filmu vpadnete a okamžitě si ty kluky, se kterými často budete nesouhlasit, tak nějak oblíbíte. Jenže jak chybí začátek, tak chybí i konec. Závěr je bezdůvodně utnut a tak například příběhová linka na policejní stanici vyzní do vzduchoprázdna. Vše zakončí název filmu přes celé plátno…Všechno bude

Střelený námět, kterého se Italové chopili po svém. S takovým tím tajuplným humorem, na který si musíte chviličku zvykat, abyste ho přijali a začali se mu hlasitě smát. Navíc to situování příběhu do Sardinie je prostě bomba. Italové si tu dělají legraci z obyvatel Sardinie, což byl vlastně záměr, ale nemají problém narážet i na klasické italské stereotypy známé nejen po celé Evropě. A já takové lokální legrácky mám fakt rád. Je to nekorektní, je to střelený, není to pro každého, ale baví to. A to je hlavní.

Výborná korejská špionážní detektivka, která začíná jako kriminálka a končí jako hodně slušný thriller. Líbil se mi i ten originální přesah špionážních sil nejen k jejich severním sousedům, ale i za Indický oceán k Amíkům. Dlouho se mi nestalo, abych koukal na příběh sériového vraha a zároveň přemýšlel nad tím, které organizaci se vyplatí víc ho mít ve svých pařátech, a které míň. Vykonstruované to tu Korejci měli opravdu perfektně a závěr naprosto dokonale burcoval. Samozřejmě je tu pár momentů, které jsou trošku víc emotivnější, než by musely být, což si Jihokorejci nikdy neodpustí. Nicméně u závěrečných scén jsem se cítil jako kdybych koukal na staré asijské thrillery v čele s Volavkou. Byla to prostě pecka, která akcí šetří, aby Vás na konci parádně sejmula. Dokonce i herecky jsem si všechny užíval, včetně toho magora, kterej si svojí roli zřejmě užíval víc, než by musel. I to ale nakonec pomohlo filmu k lepší atmosféře. Za mě rozhodně skvělý zážitek a opět další zářez Jihokorejců jít v jejich kinematografii západním směrem.

Zvláštní drama, která se snaží být tak moc alternativní, až je hrozně nezáživné. Nejlepší jsou paradoxně scény z němého filmu, které jsou i obrazově zajímavé. Příběh kluka ze 70. let byl ale patetický opruz, kterému ani jednou zajímavá, ale po druhý naprosto úděsná hudba, vůbec nepomohla. Smysl a logiku to má, ale to jenom v případě, když si vypreparujete mozek a dokážete vnímat děj. Za jiných okolností nastupuje Doktor Spánek a s ním Vám už nepomůže nikdo.

Evropská drama o nadnárodním tématu. Je pravda, že kdyby toto točili Rusové nebo kdyby tu herci mluvili rusky, tak film dostane jinou dimenzi a rozhodně to přidá na autentičnosti. Zase bych se ale bál spíš toho, že příběh bude jedna velká demagogie, takže Thomas Vinterberg je pro mě nakonec taková ideální alternativa. Nejen, že film pojal z filmařského hlediska hodně solidně, ještě k tomu film podpořila evropská herecká smetánka a tak tu bylo i na co koukat. Za mě dobrý. Možná občas chybí stísněnost filmu Das Boot a možná tu je míň výbuchů nebo efektů, než by nabídla americká verze stejného příběhu. Na druhou stranu je tu větší důraz na vztahy a příběhová linka Léy Seydoux je vysloveně skvělá. O průběhu v ponorce ani nemluvě.