Lima

Je to taková poezie všedního dne. Film tak příjemně plyne, nic se tady nehrotí, nějaké hluboké přepjaté emoce se nekonají (i tu nepříjemnou událost v závěru přijme hlavní postava se stoickým klidem) a nad tím vším se klenou Patersonovy básničky, z nichž některé se mi fakt líbily. Celé je to hozeno do takového chill-out modu, jak pomalu a rozvážně Paterson recituje své básně, tak klidně plyne i příběh a kouká se na to moc hezky. A Adam Driver je skvělý herec. Skvělý. Jeho je na nějaké šaškování ve Star Wars škoda (to už pochopil i Scorsese).

První polovina, odehrávající se v Indii, je skoro na plný počet. Člověk si jenom uvědomí, jak zhýčkaná a rozmazlená naše Západní civilizace je, se všemi přeplněnými supermarkety, hygienickými standarty a dostatkem pitné vody. Ty indické reálie jsou zde fantasticky podané, podobně působivě v nějakém studiovém hollywoodském filmu naposledy před 9 lety v Milionáři z chatrče. Bohužel zbytek filmu je natahované cosi, co by se v klidu dalo odvyprávět za 10 minut, přitom emocionálně mě to jen lehce lízlo. Je to škoda, potenciál tu byl. Ten film je jenom důkazem, jací mistři jsou bratři Weinsteinovy v propagaci svých filmů v předoscarové sezóně, krásně to chlapci dokážou u akademiků a novinářů protlačit, ty nominace jsou úplně mimo.

Nedivím se zařazení tohoto kousku do programu ´Festivalu otrlého diváka´. Čeští Monty Python? Ale houby! Postnormalizační fraška, s humorem na úrovni tehdejších TV estrád. Chce to být tak hrozně nespoutané, tak hrozně crazy a dada, až je to jenom směšné a úmorné. A Felix Slováček vám k tomu krásně zafouká. __ PS: Bylo mi líto talentované Laďky Kozderkové a toho malého baculatého selátka.

Zcela nehodné „starpower“ Toma Cruise. ___ No jo, o dobré originální scenáristy je v áčkové hollywoodské produkci nouze, nebo o ně není zájem a tak se recykluje a oživuje do zblbnutí a vytváří se nová filmová universa. Své má Marvel, své má DC Comics a počínaje tímhle filmem i Universal, s prudce originálním názvem „Dark Universe“, které se snaží oživit ikonická monstra z hororové série z 30. a 40. let minulého století. Jenže jako prvního běžce vyslali líného lempla, který by závod na sto metrů prohrál i se želvou. Tohle je veskrze rutinní, uzívaná, až béčková stominutovka. Dobře, dejme tomu že prvních cca 40 minut jde ve stopách nějakého průměrného dobrodružného kousku s hlavním hrdinou a sličnou vědkyní po boku, kdy se sympaticky střídají lokace a Cruise hláškuje jak o život a vrcholí to výbornou letadlovou scénou ve stavu beztíže. Jenže příchodem Dr. Jekylla (a Mr. Hydea – pro ty méně bystré) ze z filmu stává regulérní hovadina, která vrší jedno béčkové klišé za druhým a scéna neopustí doktorovu pracovnu a nudné kulisy londýnských katakomb, všechno utopeno ve tmě, aby se snadněji renderovaly CGI triky. Na konci nejsou dveře, ale rovnou vrata od stodoly otevřené pro další pokračování a já už u toho určitě nebudu. ___ Vždycky jsem měl Cruise za 100% profíka, který pečlivě vybírá role, ale tady šlápl do pořádného hovna. Přitom on je jediným pozitivem celého filmu, hraje s takovým nasazením, že si říkáte „taky bych chtěl mít v 55-ti tolik elánu jako on“. Ale tím pozitiva končí a zámořské recenze tentokrát skutečně nelhaly. Tohle je opravdu jeden z nejhorších filmů, na kterém nechal Cruise svůj podpis.

Pro mě zdaleka nejzajímavější origin, co doposud předvedl DC Comics a vlastně i všechny marvelovky dohromady. Je vidět, že to točila ženská, takže není kladen důraz na digi bordel, ale na příběh a ten šlape perfektně. Protiklad „divící se Diana vs. nový, dosud nepoznaný svět“ funguje skvěle a přináší spoustu vtipných situací (celé kino se smálo), zasazení příběhu do doby 1.světové války je v comicsu originální a neokoukané a ty trikové orgie na konci jsou v pohodě stravitelné. Navíc to má silný protiválečný apel, takže další palec nahoru. A Gal Gadot? Ode dneška má nová hrdinka. Nodolatelná ve svém spravedlivém hněvu, upřímnosti vůči žasnoucímu okolí a nejenom, že je půvabná, ale i – jak to říct – tím správným způsobem emancipovaná, holky tohle musí milovat.

Umělecká výpověď, která není tak myšlenkově podnětná, jako ´Poslední pokušení Krista´, přesto je to nádherný kus filmařiny, přemýšlivý, s prvotřídními obrazovými kompozicemi. Mám k tomuto filmu ambivalentní vztah. Hlavní postavy – křesťanští kněží – neměli mé sympatie, protože šířili Písmo svaté v kulturně odlišné zemi, kde se jim o to nikdo neprosil (a kde byl silně zakořeněný buddhismus) a to za cenu nezměrného utrpení obyčejných lidiček, kteří krváceli a umírali, zároveň je ale tahle výpověď Scorseseho, coby hluboce věřícího člověka, tak upřímná, že to musíte obdivovat, i když jste třeba ideově naladěni jiným směrem. Scorsesemu šlo o víc, o ukázku, že lidé dávné historie hluboce věřili symbolům a že silně zakořeněnou víru nelze zlomit, i když se o to nepřátelsky naladěné okolí snaží sebevíc. Každy v něco věří. Někdo v sílu přírody, někdo v sílu rodiny, jiní třeba v sílu peněz a Scorsese a ostatní křesťané v sílu křesťanského boha. A já, obyčejný človíček a pouhý ateista, nemám právo tuhle víru křesťanům upírat a zpochybňovat ji. Byť pořád budu spíše na straně Otce Ferreiry (Liam Neeson) a raději upřednostním již zmíněné ´Poslední pokušení Krista´, které má hlubší myšlenkový přesah. __ PS: Garfield to zahrál geniálně. Už v době ´The Social Network´ mě zaujal a věděl jsem, že o tomhle klukovi ještě hodně uslyšíme.

Je to horší, než Prometheus a nejméně zajímavý film z celé vetřelčí ságy. Zatímco tolik kritizovaný Prometheus s opakovaným shlédnutím tak nějak zraje k lepšímu zážitku, Covenant je přezrálý a úplně vymačkaný citrón. Mytologie postavená kolem nejslavnějšího vesmírného zabijáka není zajímavá a výsledek připomíná průměrnou vyvražďovačku od nějakého průměrného režiséra, která se polovinu stopáže odehrává v noci, v přítmí, při tlumeném světle (Prometheus v tomhle ohledu byl vizuálně mnohem, mnohem poutavější a pestřejší) a scottovskou obrazovou bravuru, aby zde člověk pohledal. Marně. Korunu tomu nasazuje WTF vzájemná přivítací "prostná" androida a čerstvě vylíhnutého vetřelce, která je jak vystřižená z parodie bratří Zuckerů. Tak co s tím, milí producenti? Nechte, prosím, aliena milníkem filmové historie, kam svým významem spadá a nedojte to jak dojnou krávu, už tak se chudák drží sotva na nohách.

Svůj obdiv k The Beatles dělím na dvě etapy - před albem ´Revolver´ a to, co přišlo po něm. První etapu jsem vždycky nějak blahoskloně přehlížel, bral jí jako dobu chytlavých písníček (takové to bezstarostné "ona tě miluje, jééé, jééé, jééé..."), které si v rádiu klidně poslechnu, ale už se k nim nevrátím, ale počínaje albem ´Revolver´, kdy Beatles byli téměř rozhodnuti skoncovat s koncertováním (jak oni doslova prohlásili "s tím cirkusem, který nemá s hudbou nic společného"), protože v tom řevu šedesátitisícových davů nebylo slyšet vlastního slova, natož pak instrumentních odposlechů, tak tuhle jejich etapu tvorby považuju za to nejlepší a nejprogresivnější, co kdy rocková muzika přinesla. Beatles nasávali jak houby po dešti mraky hudebních vlivů, počínaje dřevním rock´n´rollem (ty hlavně v počátku), přes symfonickou hudbu až po indické prvky se zvuky sitár. Jako první přinesli hudebnímu světu přebustrované zvuky kytary, takže některé jejich písně jsou považovány za první hardrockové skladby vůbec, na již zmíněném albu ´Revolver´ přinesli odvážnou fúzi s indickou hudbou ve skladbě ´Tomorrow Never Knows´ s dosud v rockové hudbě neslyšeným rytmem bicích a pak už jejich hudební genialita, kdy nadobro sekli s koncertováním a věnovali se čistě studiové práci, jela jak na běžícím páse. Ne nadarmo se alba ´Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band´, ´Abbey Road´a především mnou nejvíc milované ´The White Album´ (těch prvků, žánrů a odvážných hudebních experimentů, co tahle dvoudeska obsahuje, to je něco neuvěřitelného) v pravidelných anketách hudebních kritiků umísťují všechny tři v první dvacítce nejlepších rockových alb všech dob. Takové např. ´ Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band´, to je triumf hudební produkce (George Martin byl génius!!!), se všemi jejími zvukovými vychytávkami, páskami přehrávanými pozpátku, smyčkami, využitím symfonické hudby atd. atd. A právě touhle tvůrčí etapou se Howardův film nezabývá, ten pouze přibližuje jejich tvůrčí etapu před zlomovým albem´Revolver´, ukazuje, že celosvětová ´Beatlesmánie´v první polovině 60.let byla něco bezprecedentního, co se žádné jiné hudební formaci zopakovat již nikdy nepodařilo. Jak jeden slavný hudební publicista prohlásil, Beatles nás navždy zbavili nudy. Byli něčím zcela novým. Do té doby se prosazovali pouze jednotliví intepreti zpěváci (Elvis Presley, Sinatra atd.), doprovázeni anonymním orchestrem a pak přišli přidrzlí kluci z Liverpoolu a veškeré zažité popkulturní pořádky zbourali do základu. Nahrávala jim i doba - počínající společenské změny v 60.letech, jejich obrovský baby boom, kdy právě dospívající mládež postrádala někoho, s kým by se mohla identifikovat (s kým jiným, než s klukama s rebelskými účesy, že ano), a v tomto nesmírném společenském kvasu (konec "nevinnosti" a naivity 50.let , protesty proti válce ve Vietnamu, proti rasové segregaci, počínající éra hippies v 2.pol 60. let, revoluční hnutí v Evropě a v neposlední řadě i počínající "sexuální revoluce") byli Beatles jedněmi z nejvýraznějších "vlajkonošů" těchto změn. Můžete milovat Floydy, Led Zeppelin, Black Sabbath, Metallicu a jiné, ale nikdo nemůže popřít, že největší vliv na moderní rockovou tvorbu měli tihle čtyři kluci z Liverpoolu.

Čína si hraje na Hollywood. Akorát že na ten dementní, hodnotu to má jako produkce studia Asylum, jenom s tím rozdílem, že tady je vidět obří rozpočet. Děkuji Čínské lidové republice za obohacující zážitek, koukal jsem na to na monitoru značky Huawei, myslel při tom na Hedvábnou stezku a v duchu si sesumíroval znění dopisu pro Ovčáčka, ve kterém jsem přibalil blu-ray pro Miloše, aby se také potěšil.

Ubylo nudných soubojů, posílil se ženský prvek (hlavní hrdinka je samozřejmě uvědomělá vědkyně, bez které by celé Japonsko bylo v troskách) a především se zlepšily triky a to do takové míry, že je to vzhledem k ročnímu odstupu téměř až neuvěřitelné. Některé trikové záběry a ohnivé atrakce při šlehání plazmy Gamerou byly obdivuhodně krásné, jenom si je típnout a dát jako pozadí na váš monitor :o)