Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (81)

plakát

Rebel Moon: Druhá část – Jizvonoška (2024) 

Navazující kapitola v sobě ukrývá obdobně nudnou linoucí se atmosféru, pomalý posun v ději a nevýrazné postavy, jenž by oplývaly nosnými hodnotami. Kompletní snímek je protkán nespočty zpomalených bojových pasáží, které začnou rychle unavovat a kazit danou akci. V rámci příběhu se zde nic převratného nekoná, zkrátka jen řada typických prvků, jenž však v sobě neukrývají žádnou dávku zvratů či originálního uchopení. Předchozí část se nesla v duchu divnosti a nudy, přestože se zde vsadilo na téměř jedinou lokaci, dané komponenty stále zůstávají. Na dnešní dobu filmových kousků je Rebel Moon v součtu svých částí nehezkým podprůměrem, který si ukrajuje obrovské sousto, které má však potíže pokousat a následně strávit do nabušenějšího formátu. 5,5/10.

plakát

Fallout (2024) (seriál) 

Seriálově líbivý kousek, který oplývá značně silným námětem a drsnou myšlenkou, jenže absolutně upozaďuje potenciální diváky, kteří nemají žádný vztah k hernímu obsahu, včetně mě. Téměř úplná absence přiblížení či snaha o vysvětlování nosného konceptu extrémně škodí a nemá šanci natolik oslovit všechny ty, jenž si Fallout neošahali v rámci herní zábavy. Od daného nedostatku dále pramení mnoho faktorů, které nejsou ke kompletnímu pochopení, a to včetně černého a morbidního humoru, jenž mi nepřišel vždy adekvátně zvolený. Bojové scény na pomezí průměrnosti, navíc plodící hluboké otázky k zamyšlení týkající se jejich provedení a hudebního podkresu. Dějovou linku jsem snad pochopil v dostatečném měřítku, abych dokázal hodnotit. Nicméně si za všechny neznalce herního titulu plně uvědomuji, že výsledný formát nemá možnost oslovit každého, přesto dokáže nabídnout relativně fajn celkový zážitek s úsměvnými momenty, avšak za cenu toho, že některé scény, pro hrou neposkvrněné, postrádají své opodstatnění. 7,4/10.

plakát

Jedeme na teambuilding (2023) 

Ultimátní dávka českého bizáru! Tento podivuhodný počin postrádá rozumný scénář, zápletku a smysl dávající náplň, ale přesto funguje jako roztočený kolotoč všech prvků, které je možné zakomponovat do žánru české komedie. Humor je podobný náctiletým studentům prožívající pubertu a snažící se do každé druhé věty vecpat vulgarismus, ale postupem stopáže si lze snadno zvyknout na tento formát atypického provedení. Jedná se o výtvor, který prolíná smyšlené scény s komponenty z reálného světa, a to je opravdu nevšední kombinace, jenž působí úsměvně. Předpokladem pro sledování by rozhodně bylo vypuštění všech očekávání, logiky či pocitů trapnosti a pohodlně si užít tento ultrarychlý tobogánový mix akce s velmi mimořádnými a troufalými sekvencemi utržené ze řetězů. 5/10.

plakát

Godzilla x Kong: Nové impérium (2024) 

Vskutku očekávaný filmový kousek bohužel ztroskotává na uspěchaném ději a nevýrazných lidských postavách snažící se o formu podivného humoru. Navíc celou délku stopáže působí v postranní, jen jako sada nástrojů podporující akci bojujících titánů. Hledalo by se snadno, kolik scén je ve výsledném produktu nepatřičných a neposouvají děj ani o kousek kupředu. Navzdory tomu však většina bojových pasáží šlape na solidní obrátky a je pozoruhodné sledovat každý prvek souboje. Vnímám snahu o přesunutí značného množství formování příběhu na bedra monster, nicméně tenhle risk se zcela jistě nepotkal se zamýšleným zdarem. Závěrečná bitevní scéna působí sice velkolepě, jenže na druhou stránku také odbytě a snižuje celkový snímek na úroveň mírně nadprůměrného zážitku. 6,5/10.

plakát

Spolu (2022) 

Chce to jistě velký kus odvahy k tomu, aby vznikl snímek, jenž disponuje značně silným tématem po emoční stránce. Obsadit však do ústřední role herce, který se v kariéře orientuje na humor nesvědčí a převrací počinu jeho očekávaný efekt na opačný konec škály. Herecké výkony jsou skvělé, situace dávají smysl, jen mi zkrátka nesedla role pro Štěpána, u kterého lze velmi často pozorovat prvky, jenž si přinesl ze svých známých skečí nabyté výstředním humorem. Ke smůle se dostavila typická česká zkratkovitost a svižná nenávaznost, která sráží citové vypětí v dané replice na neutrální úroveň. Samotná myšlenka byla uchopena obstojně, bohužel potom tvůrcům několikrát vyklouzla z rukou a z očekávaného rodinného dramatu se drobnými krůčky stává spíše dílo, u něhož se nachytáte při smíchu až výsměchu postavě, přestože by divákovy emoce měly zaujímat přesně protilehlé místo. 6,5/10.

plakát

Dobré ráno, Brno! - Série 2 (2024) (série) 

Nová várka osmi dílů si pohoršila a oproti první řadě je vidět upadající tempo, ať už v dějové lince, tak bohužel ve složce humoru a vtipu. Žádné nové nápady se nekonají, postavy ztrácí svůj potenciál k legračním scénám a celkově lze cítit, že tvůrci museli lapat po všem možném, aby vůbec dotvořili další díly, jež u většiny z nich je pozorovatelný zpětný posun v porovnání s pilotní řadou. Takový seriál u nás není běžným, přesto si dovolím tvrdit, že má ohromnou šanci na rozvíjení, to by však nemohla být navazující řada odbytá a plná prvků nevhodného cringe smíšeného s laciností. 7/10.

plakát

Indiana Jones a nástroj osudu (2023) 

Příjemně dějově zakončující dobrodružná podívaná s legendárním Indiana Jonesem dosáhla svého závěrečného výdechu. Při pohledu zpět se tento snímek může chlubit početnějšími akčními a smysl dávajícími sekvencemi, ačkoliv výměnou za již téměř vytracené kouzlo hlavní postavy, která se mezi jinými charaktery pravidelně vyloženě ztrácí. Musím však bohužel podotknout, že střihové mezery zůstaly a logické nenavazování v jisté míře taktéž. Zápletku se zato dokázalo rozvinout solidním stylem, jenže postrádá větší množství reálného bádání v zemských dutinách, na které jsme mohli být zvyklí ze starších předchůdců. Finální filmový kousek je koneckonců výrazně ovlivněn akčními prvky dnešní doby a podkopává nohy charakteristickým rysům, jenž známe z předešlých počinů. Dovolím si tvrdit, že fanoušci, kteří se koukali na ikonického archeologa v období, kdy filmy vycházely, budou mírně zklamaní, nicméně mladší diváci spíše ocení postupně novější filmová provedení. 7,5/10.

plakát

Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008) 

Modernější výprava s ikonickým Jonesem se mírně odlišuje ve svém stylovém provedení a vsází na troufalejší ukončení zápletky. Parta okolo ikonického archeologa se rozrostla, a lze tak spatřit více nápadů pro bojové potyčky. Navzdory faktu, že se jedná o čtvrtý snímek, tak stále je zde přítomná střihová nenávaznost a nepohlídaná logická složka, ačkoliv v menší míře. Snímku nicméně nechybí kouzlo hlavní postavy, přestože jde decentě cítit, že se pozvolným tempem vytrácí přítomností moderní doby, zejména jejími vizuálními efekty, jejichž přítomnost jsme nemohli pozorovat v takové kvalitě u předchozích snímků z minulého století. Dějová linka nezklamala, páteř zápletky ustála časovou pauzu, a tudíž čtvrtý Indi funguje kompaktně a urputně se drží svých zajetých kolejí. 7,5/10.

plakát

Indiana Jones a Poslední křížová výprava (1989) 

V pořadí již třetí akční putování s Jonesem se mírně zlepšilo oproti svému předchůdci, ale stále nelze přehlížet zkratkovitost a nádech nedomyšlených sekvencí. Poněkud běžná zápletka vyvíjející se velmi podobným způsobem jako u předchozích počinech není sice úplně na škodu, ale příliš to celkovému zážitku nepřidá. Jednotlivé bojové repliky se nadále jeví úsměvně a v dnešní době až místy komicky, ačkoliv s tím se předem počítá vzhledem k roku vydání. Opakovat se není na místě, jedno si však dovolím snad naposledy zmínit, a to je moje osobní přesvědčení, že posuzovat snímek, jenž existuje více jak tři dekády, je svým způsobem nespravedlivé a nehraje hodnocení filmu do karet. 7,5/10.

plakát

Indiana Jones a Chrám zkázy (1984) 

Navazující Jonesovo dobrodružství se částečně vymyká kontrole a hlavně logice, kterou si evidentně nikdo moc nepohlídal. Nespočet střihových chyb a smysl postrádajících návazností mě často bily do očí, což je hlavní důvod pro nižší hodnocení. Naopak příběhově se jedná o pěknou a úsměvnou kombinaci akce, ačkoliv některé scény mají nádech decentní hlouposti, což bude pravděpodobně způsobeno stářím snímku. Prostředí, ve kterém se linou dějové prvky je jednotvárné a nepřínáší žádné šokující zvraty, nýbrž značně předvídatelné zakončení doprovázené hudebním podkresem. Navzdory mému snažení vyhnout se kritice snímku, jenž slaví své čtvrté kulatiny, lze cítit, že hodnotit Indiho v dnešní době je extrémně náročné a jeho osobité kouzlo se těžko umí vrýt pod kůži všem. 7/10.