kajas

Na úvod bych chtěla zmínit, že navzdory dost negativním recenzím jsem s výsledkem byla vcelku spokojená. Hodnotila bych dokonce ještě lépe, kdyby se jednalo o "pouhou" adaptaci čínské legendy o dívce, která jde do bitvy místo svého nemocného otce. Herci jsou v rámci možností dobří, akční scény na mě působily přehledně, zaujmou i kostýmy a výprava. Bohužel ale této Mulan škodí právě odkaz na Disneyho film pro děti. Chybí v ní totiž několik známých vedlejších postav (Mushu, fňuk fňuk) a díky absenci písní a humorných scén snímek prakticky nemá dětským divákům co nabídnout. To není pochopitelně nutně špatně, ale znovu opakuji, že pokud je film všude prezentován jako hraná předělávka pohádky, působí výsledek trochu zvláštně. Novou Mulan režírovala žena a logicky tak do svého díla zakomponovala množství odkazů na ženskou emancipaci a sílu. Fakt, že Mulan má od narození zvláštní schopnost, která z ní dělá rovnocenného protivníka zlých nájezdníků, jde absolutně proti emancipačnímu poselství. V původní pohádce totiž Mulan vůbec neumí bojovat, ale poctivým tréninkem a ctižádostivostí se z ní stane schopná bojovnice - to měl být ten správný vzkaz divákům a divačkám. Takže ano, slušné, ale znovu se už asi nepodívám.

Když jsem před nějakými čtyřmi lety do své bakalářky o filmových adaptacích českých pohádek napsala větu, že ve třicátých letech nevznikla žádná kvalitní pohádková adaptace, netušila jsem, na jaké klenoty o několik let později narazím. Národní filmový archiv totiž nedávno zpřístupnil dva pokusy o zfilmování grimmovských klasik. Stačí, když se podíváte na kousek, a pochopíte, že tady neměl soudnost vůbec nikdo - přes všechny bizarní scény mi ale ve výsledku nejvíce vadily prkenné herecké výkony hlavních představitelů, zejména Mařenka byla vážně "libová".

Hlava rodiny patří mezi nejoblíbenější komedie naší rodiny a dlouhá léta jsem ani netušila, že je předělávkou klasiky z 50. let. Když si v takovém případě chcete udělat porovnávací projekci, často asi budete "fandit" filmu, který jste viděli dřív. Je to i můj případ, protože Steve Martin mi prostě přišel zábavnější a sympaticky trhlejší než civilnější Tracy. V této verzi bych každopádně vyzdvihla překrásnou Elizabeth a rovněž také postavu nevěstiny maminky, která tady má větší prostor a význam než její "nástupkyně" s tváří Diane Keaton. Opáčko už si ale asi nedám.

Film stejně barevný, bláznivý a přeplácaný jako jeho plakát. Jména režisérů vám pravděpodobně nic neřeknou, ale v tomto případě jsou stejně důležitá jména producentů. Phil Lord a Christopher Miller mají bezesporu talent na zábavné příběhy s tolika nápady, že na jedno zhlédnutí prakticky nemáte šanci všechno chytit. To je přesně případ i snímku o trošku bláznivé americké rodince, která vyrazí na výlet a shodou okolností se připlete do celosvětové vzpoury digitálních technologií. Nechybí množství popkulturních odkazů (možná nejvíc od "Ready Player One"), řada opravdu vtipných scének ani pes, který vypadá trochu jako prase a trochu jako chleba (pochopíte, až uvidíte). Závěrečná cca třetina už je střelená možná až příliš a mohla být kratší, nic to ale nemění na faktu, že zábavnější a originálnější animák tady dlouho nebyl.

Můj vztah k tomuhle filmu bude asi navždy definovat omyl, kdy jsem si po přečtení televizního programu spletla "Volyň" s "Katyní". Takže ano, silné téma, bohužel ale nepříliš poutavě zpracované - až na poslední minuty.

Během závěrečných titulků jsem jenom tak tiše seděla, zírala a bála se vzít do ruky telefon. To bych si po prvních deseti minutách nemyslela. Konverzační pošťuchovačka se proměnila v silné vztahové drama s parádním závěrem.

Ročník, na který se bude vzpomínat hlavně díky přelomové dramaturgii a díky historicky prvnímu zařazení snímků streamovacích služeb, které nebyly promítány v kinech. Ono by to ani jinak nešlo. Poprvé po šesti letech jsem nesledovala celý přenos, ale pouhý sestřih České televize, předpokládám ale, že jsem o nic zásadního nepřišla. Nominovaným snímkům jsem až na dvě čestné výjimky ("Nadějná" a "The Father") na chuť nepřišla, o to více mě potěšily jejich výhry. Škoda jen, že se Anthony nezúčastnil, byl by to vrchol večera.

Během prvních minut projekce jsem přemýšlela, jestli se opravdu budu dvě hodiny dívat na den za dnem plynoucí, relativně poklidný život přistěhovalecké rodiny. S příjezdem babičky se situace naštěstí mírně zlepší, protože můžeme sledovat postupný vývoj vztahu mezi stárnoucí ženou a jejím malým vnukem. Feel-good záležitost s trochou retro atmosféry, nic víc, nic míň. Na jedno zhlédnutí ale příjemná podívaná. A Pattonova souseda bych úplně vyškrtla ze scénáře.

Uznávám, že jako člověk naprosto nepolíbený herní předlohou asi nejsem úplně cílovka, ale tohle byla moc velká chujovina i na mě. Hvězdička za Lamberta.

Bolestné drama nejen o rodičovské a partnerské lásce a odpuštění. Oba Nikolajové skvělí jako vždycky, nemůžu ale říct, že bych se pro nějakou scénu nadchla natolik, abych si dala reprízu. Skoro 4*.