FeriusParfax

Tuhle zrůdnost jsem viděla v dětství (ten správný věk pro tuhle „pohádku“). Nikdo, včetně mě, neměl tuhle pohádku v rodině rád. Viděla jsem ji jednou/dvakrát a od té doby jsem se jí vždy vyhýbala. To nemluvím jen za své dospělé já, ale hlavně za to dětské. Už když jsem byla malá, tak mi těch medvědů bylo líto. Všechno mi přišlo hrozně trapný a vůbec jsem nechápala, o co jde, čemu se mám smát nebo co se mi na tom má líbit. V dospělosti už jsem si to nikdy nepustila. Když se na to nechtěli dívat ani babička, děda a táta jako dospělí, tak je asi něco špatně.

Tak to byl strmý sešup z výsluní. Zápletka byla zcela hloupá, plytká, čitelná, zbytečná a vycucaná až z paty. Spousta emočního patosu mě už dost otravovala. Nejdřív proslovy, dlouhé pohledy a smutek, že našel maminku, potom to stejné, když viking našel manželku, následuje drama a „smutné“ neuvěřitelně dlouhé záběry, když tatínek umírá (divím se, že neobživnul), pohřeb, kecy a pochyby o sobě samém (nesmí chybět), maminka alias motivační řečník a tak dále a tak dále. Proslovy do duše „záporáka“ byly tak dlouhý, zbytečný a okoukaný, že jsem hned po 2 větách přestala vnímat. Naprosto chyběl humor, nápaditost. Extrémní nuda, předvídatelnost, patos a kecy bez pořádného příběhu. 1* dávám za draky a Bezzubku, kteří se mi stále líbili. Dokonce mě tvůrci donutili přemýšlet o tom, jestli byla jednička fakt tak dobrá…

Předem upozorňuji, že rozhodně nešlo o hororové povídky. Spíš o takové mrazivé, zajímavé příběhy. 1. povídka – o mladé nesympatické slečně, která se stará o starou paní, která vídá svého (asi) mrtvého syna. V tomto příběhu se toho moc neděje. Vidíte, jak si slečna řeší svá životní dramata a pečuje. Konec je celkem zajímavý a můžete si ho vyložit po svém. Já to vidím tak, že babku zabila nějaká vyšší moc a vzala na sebe její podobu, aby mohla dál škodit. (silnější 2*) 2. povídka – byla asi nejmrazivější. Hlavně ďábelský malý klučík, který brzy přišel na to, že škodit a dělat bolest je zábava. Ptačí maska mě úplně nenadchla a degradovala celkem dobře rozjetý příběh. Nápad a vyústění se mi ale dost líbilo. (3*) 3. povídka – byla úplně nejnudnější. Zombie téma mě nikdy moc nelákalo a rozhodně není strašidelné. Hodně jsem tu ale ztrácela pozornost, takže mi možná unikly zajímavé souvislosti. Strach vyvolán opět nebyl. (slabší 2*). 4. povídka – šlo spíše o zajímavý nápad a vyústění zápletky s dotěrnou babičkou, která musela opruzovat i po smrti. Poučení - radši nepomlouvej manželovu rodinu. (3*) Celkové shrnutí: Úplně jsem se nenudila, ale ani to nijak zvlášť nenadchlo. Slabší 3*

Vůbec nevím, co k tomu napsat. Pozornost jsem sice držela, ale žalostně mě to nebavilo. Zpočátku byly pastičky a druhy smrti zajímavé. Časem se už ale všechno okoukalo. Moc se mi nelíbil ani vizuál alias Hvězdná brána. Nijak mě to neuchvátilo a o horor se určitě nejednalo.

Přiznám se, že při takových filmech je mi občas poněkud trapno, že jsem žena. Film byl jen o dvou věcech – sex a orgasmus. Takže jsem ani nečekala žádné uchvacující a hluboké dílo. Šlo prostě fakt jen o oddychovou blbinku, u které jsem se párkrát pousmála. Z holek se mi nejvíc líbila zrzavá Lenny. Z kluků Flin. Táta Ingen byl perfektní postava. Extrémně mi svým chováním připomínal mého tátu… Film mě nijak nepohoršoval – naopak jsem si scénu na kole celkem užila. Ale že bych se kdo ví jak bavila, to se teda říct nedá. Nezbývá ale než souhlasit, že holky to chtěj sakra taky!

Spoiler. "Šťastně" až do smrti se nejdřív jevilo jako rodinné drama. Počátečních 20 minut mi nebylo vůbec po chuti a vážně jsem uvažovala o vypnutí. Naštěstí se ale film překlopil do příjemného a temného krimi. Manželka s psychopatickou jiskrou v oku se hezky vybarvila. Stejně tak její podpantoflácký a hloupý muž. Pro mě osobně skončil film dost depresivně. Nejen svatbou, která je dle mého něco naprosto zbytečného, ale i pokračováním ve společném životě dvou hlavních postav. Film mi hodně připomínal klasické španělské krimi, kde nic není tak, jak se zdá. Atmosféra fajn, herecké výkony fajn, zápletka fajn. Nijak zvlášť mě to ani neuchvátilo. Možná by se na konci hodil nějaký super plot twist.

Spoiler. Po perfektním hororu Sestra smrt, kdy jsem měla smrt v očích přišlo bohužel, nebo možná bohudík značné ochlazení. A to hlavně kvůli absolutně strašlivým hereckým výkonům, které mě nejednou rozesmály. Nejenže byl hlavní slizoun extrémně nesympatický a odpudivý. On navíc neuměl hrát. A bohužel nebyl jediný. Opět se tu ukazuje, jak chtějí být Slováci strašně světoví, ale opět to jaksi nevychází. Blikající světla v lese byla spíš pro smích. Stejně tak vražedná zbraň, alias banán, a konečné vyústění, kdy jde hlavní slizoun dobrovolně na smrt. Našla jsem asi 2 trošku strašidelná místa. Jinak byl ale potenciál promrhán. Působilo to celé zkrátka hrozně lacině. Po chvíli mi začala vadit i ta sexy ženská, protože jsem nepochopila, proč je z procházky lesem pořád tak strašně naštvaná.

Ráda bych předem omluvila své vysoké hodnocení. Snímek jsem viděla zhulená jak paprika, takže jsem byla podělaná až za ušima. Jako fakt jsem se u žádnýho hororu takhle nebála. Působil na mě dost svěžím a neotřelým dojmem. Zaujala mě zajímavá hudba, hlasy ze zpovědnice, pohřeb děvčete a celé zpracování. Občas se bohužel stalo, že tvůrci nedotáhli strašidelnou atmošku až do konce (20 vteřin koukání, hýbání kamerou, že v místnosti je někdo třetí a nakonec jen rupne omítka nebo návštěva sklepa, kde se nic nestane,…). I tak šlo ale z mého pohledu o brutální nálož a divím se, že mi strachy nezbělely vlasy. Zkrátka prequel, jak má být. V rámci zachování strašidelného zážitku si to znovu, tentokrát v normálním stavu, raději pouštět nebudu.

Až mi bylo tvůrců líto, že nikdo jejich veledílo pořádně ani nepochopil. Nápad mohl být zajímavý, ale zpracování dost dřelo. Film jsem viděla na 3x, a to má slabých 100 minut… Jakýkoliv náznak strachu se samozřejmě nekonal. Šustění trávy zkrátka nebylo nic moc. Z postav mě bavil jen vyšinutý pan Warren a malý roztomilý kluk. Jinak jde vlastně celou dobu jen o volání a pořvávání 5-7 jmen dokola. Becky, Cal, Travis,… Nikdo se neobtěžoval vám cokoliv vysvětlit. Pochopila jsem jen, že šlo o jakousi smyčku. Ale… Jakou smyčku? Co tam dělal ten kámen? Co s vámi udělal? Kdo za vším stál? Hororem bych to zcela jistě nenazvala. Tahle podivnost se vysvětlila až na konci, kdy jsem si červené na černém přečetla, že v tom má prsty S. King. Záhada absence strachu byla tedy vyřešena.

Už týden jsem měla chuť na podobný animák. Když jsem s tímto chtíčem přišla za přítelem – filmovým expertem – pustil tento nesmysl. A tak jsem se dalších 5 dnů odhodlávala k dalšímu animáku. Nemohla jsem si vybrat lépe. Přiznávám, že první polovina filmu se mi líbila o dost víc. Seznamování se draka a chlapce se mi moc líbilo. Drak byl udělaný naprosto perfektně. Jeho grimasy, práce se zorničkami (takže jste chápali každou jeho emoci), roztomilost, plynulost letu a HLAVNĚ zvuky, které vydával byly dokonalé. Hudba byla skvělá. Vždy se hodila k aktuálnímu dění. Při letu byla jemná, příjemná. Při boji byla vikingská a drsná. Při emočních scénách byla tesklivá. Líbilo se mi taky, že to nebyl uřvaný animák jen pro dětičky. Je ale pravda, že víc vtipu bych ocenila. Celou dobu jsem se sice usmívala, ale humor mi trošku scházel. V tomto a dalších aspektech bohužel nedosahoval na excelentní Zootropoli. Příběh byl už taková klasika – nepřátelé, přátelé, drámo, přátelé. Ale určitě si slabších 5* zaslouží. Chválím taky krásný český dabing. I když ta jména postav byla děs…