Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (626)

plakát

Mission: Impossible II (2000) 

Motorky v plamenech, holubice ve vzduchu a Hunt se dvěma bouchačkama...a jo, tohle režíroval John Woo. Esteticky a vizuálně asi nejoriginálnější M:I. Obsahem nudná romantická břečka se solidními akčními scénami, které dost často překračují hranici teatrálnosti a absurdnosti. Zábava to ale je i tak slušná, byť se jedná jednoznačně o nejhorší díl série. John Woo si měl za mořem vybrat (a vybral) vhodnější projekty pro jeho specifický styl.

plakát

Mr. Bean: Největší filmová katastrofa (1997) 

Já vím, v seriálu to je o něčem jiném, ale dát Beana na filmové plátno byl skvělý tah. Hodina a půl bezkonkurenční zábavy s fenomenálním Atkinsonem. Ten, kdo neviděl Beanovy díly, bude zcela jistě unesen, pro mě také velký zážitek, i když už to tu bylo.

plakát

Matrix Revolutions (2003) 

Určitě nejtemnější a nejdrsnější díl (bráno podle krve a většího násilí) celé trilogie. Revolutions se přesto rozjíždí nejpomaleji ze všech tří dílů a potěší pár malých akciček v podobě programu Strojvůdce či bullet-time přestřelka. Filmu bezmezně dominuje dvacetiminutová válka Strojů a finální souboj se Smithem. V rámci celé trilogie zřejmě nejhorší díl, ale příspěvek do kompletní filozofické roviny fikčního světa Matrixu je nejsilnější. Vřele doporučuji podívat se na Reloaded a Revolutions hned po sobě. I já procitl. [Přesná stopáž: 129 min]

plakát

Matrix Reloaded (2003) 

Jestliže jednička přišla s něčím novým, Reloaded vás zasáhne plnou parou a až do konce nepustí. Akce střídá akci, cool look střídá cool look a filosofický rozměr je opět o něco silnější. Efekty jsou ještě na vyšší úrovni a taková automobilová honička nebo souboj se Smithy je něco fantastického. [Přesná stopáž: 138 min]

plakát

Matrix (1999) 

Mnohem chytřejší než se zdá. Skvělé využití postmoderních principů a opus magnum bří Wachowských, kteří si jsou moc dobře vědomi své inteligence a popkulturního světa. Kultovní záležitost, která redefinovala sci-fi žánr a prakticky ihned po svém uvedení se stala legendou. [Přesná stopáž: 136 min]

plakát

„Marečku, podejte mi pero!“ (1976) 

Oldřich Lipský měl vždy cit na skvělé komedie a Mareček je můj splněný sen. Školní lavice – ty já rád. Dokonalý humor, kultovní řada neskutečných hlášek a především herecký koncert několika velikánů, přičemž Jiří Sovák dokonale exceluje! Má osobně nejhýčkanější česká komedie, na kterou nedám ani po 30 letech dopustit a vždy si ji rád pustím a vždy se u ní krásně pobavím. Holt vidět Svěráka a Smoljaka v jedné lavici se taky vždycky nepoštěstí. [Přesná stopáž: 91 min]

plakát

Království nebeské (2005) 

Gladiátor vyprávěl typický sword-and-sandal příběh o zradě a pomstě. Měl krásné kulisy, výborné herce a skvělý audiovizuál. Království nebeské se snaží vyprávět velké myšlenky s velkými gesty (mír, náboženství), ale zároveň jako protiváhu potřebuje vše ukotvit v plnokrevném příběhu. Ten se však bohužel táhne jako sopel, přičemž středobodem je toporný Orlando Bloom. Nesedly mi však ani další věci jako kamera nebo střih. To, že má film občas zapamatovatelné výjevy (poslední bitva, poprava) nebo silné vedlejší herce sice je ku prospěchu věci, ale na tři hodiny je toho vážně pomálu. [Přesná stopáž: 190 min - Director´s cut]

plakát

Komando (1985) 

Od výskoku Arnolda z letadla jde o pořádný akční nářez a nechybí v něm ani černý humor, který mě hodně baví. Nestárnoucí klasika, která nejlépe reprezentuje přímočarou linii akčních snímků 80. let. A vězte - to já rád. A v tomto případě klidně i se starým českým dabingem...

plakát

Škola rocku (2003) 

Jack Black nám servíruje rock v plném rozsahu a je na něm vidět, že nemusel moc hrát (některé kreace ovšem trochu přehání). Hudební vložka je neoddiskutovatelná a neoddělitelná část filmu a je vynikající (začátek je opravdu božský). Po celou další dobu čekejte scénář v podobě Sestry v akci s klišoidním závěrem, který se kupodivu snaží klišé vyhýbat (ještě by scházelo, aby vyhráli). Suma sumárum - jestli máte k rocku blízko a k Blackovi ještě blíž, neváhejte a Školu ro(c)ku užívejte.

plakát

Kokosy na sněhu (1993) 

Výborná komedie, která spolu s Columbusovými zářezy provázela moje dětství. Skvělá, svižná, vtipná a taková...jamajská. Opravdu pohodový příběh plný dobrodružství a všechny postavy to mají na tělo krásně napsané, nade všemi samozřejmě trčí hlavně John Candy. Dojem sice kazí kýčovitý konec, ale ta pohodová atmosféra a kultovní hlášky to zase srovnávají.