Knoflíkáři

Najdivnejší Zelenkov film aký som mal možnosť vidieť. V prvom rade musím povedať, že poviedkové filmy mám naozaj rád, aj keď označiť Knoflíkářov za poviedkový film je hlúposť, pretože aj keď je zložený zo 6 poviedok, poviedky na seba naväzujú a hlavne spolu úzko súvisia. Dôležité je podotknúť, že Zelenka má skrátka dar vytvárať uveriteľné svety, Či už to bol imaginárny svet Nohavicu v Roku ďábla, alebo Trojanov v prípadoch obyčajného šialenstva. A tento zvláštny svet , je podaný za a) veľmi vtipne a za b) je krásne vypointovaný. Aj keď musím priznať že niektoré scény mohli byť o poznanie krajšie, lenže formálne sa jedná o dokonalý film, scény z atómovou bombou alebo v Japonsku sú natočené absolútne geniálne čo vlastne sú aj tie čo sa odohrávajú v Prahe. Myslím, že veľmi k tomu nemám čo povedať, Zelenku mám veľmi rád, jeho štýl je absolútne nevšedný a originálny a vidieť túto jeho prvotinu je pre mňa veľká česť a aj radosť. Veľmi som sa pobavil hlavne scény z Hrušinským a Holoubovou nemajú chybu. Super film. (30.03.2009)

nostalgických -5* tento Zelenkův oceňovaný český povídkový film se stal už od počátku i mým oblíbeným a vážím si ho za skloubení různých originálních témat a jeho jemný absurdní humor. Je plný kultovních hlášek, které i já občas použiju :-[. K úspěchu určitě pomohlo i kvalitní herecké obsazení. Takže kdo neviděl, tak rozhodně doporučuji. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (18.02.2018)

S povídkovými filmy je to pořád stejné. Většinou trpí svou nevyrovnaností. Tady sice souvisí všechno se vším, to jo a to se mi taky líbilo. Ale ta moje současná částečná snaha dohnat některé porevoluční filmy je pro mě dost velké utrpení. Protože znám většinou některé scény, většinu hlášek, tak se ty filmy pro mě mění v jakési čekání na ně. A to je zvláštní, právě to co z filmů už znám, se mi nakonec jeví jako to nejslabší. Nevím, proč tyhle i objektivně vzato dobré a originální filmy musí vždycky současně balancovat na hraně trapnosti, aspoň z mého hlediska. Tenhle to ustál (asi proto, že v něm nehraje Donutil). Jednoznačně nejlepší postavou filmu je všemi povídkami projíždějící taxikář ve vynikajícím podání Františka Černého. Hodnocení o jednu hvězdičku srazila moje antipatie k Evě Holubové. (01.06.2011)

Pankáčská vzpomínka na Prahu devadesátých, která sice postrádá mnohdy prostředky a ještě častěji herectví (což obzvláště vyniká ve srovnání s fantastickou Holubovou a Hrušínským), nicméně jako protestsong budí neskutečné sympatie už jen díky hravému, uzavřenému scénáři. Závěrečné povídky Pitomci a Seance jsou jedněmi z českých devadesátkových filmových vrcholů. Škoda Miro Gabora, jednoho z našich nejšikovnějších porevolučních kameramanů, který se uhnízdil v krysím závodu současného seriálového dna. Knoflíkáři si dle mě zaslouží remake. (08.09.2015)

Opravdu hodně zvláštní „sbírka“ povídek, které toho mají společného mnohem více, nežli by se na první pohled mohlo zdát. Pěkně to do sebe nakonec zapadlo, takže Zelenku musím pochválit. Je sice pravda, že ze začátku je to trošku slabší, ale alespoň už vím, odkdy začali v Japonsku sprostě nadávat a zároveň i chválit blbé počasí. Jo takový sex v taxíku nemusí být špatný – rozhodně lepší než proletět předním sklem. Každopádně nejvíc jsem se pobavil u dvojice Hrušínský ml. a Holubová – Já to vážně „Neřešil“ – opravdu pěkná pitomina, ale pobavila. Určitě mnohem víc, než zubní protéza v prdeli. Jinak Kodet a jeho modýlek letadla – no klasa. Ta poslední mě už tolik nebavila, ale jako celek se mi to líbilo. Zvláště za „chlustanec“ na 8 dám nadprůměrné hodnocení.70% (28.01.2015)