Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Alena Vránová, Vladimír Ráž, Stanislav Neumann, Mária Sýkorová, Jaroslav Seník, Miloš Kopecký, Oldřich Dědek, Karel Effa, Gustav Heverle, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Pohádka všech českých pohádek o pyšné princezně Krasomile, která odmítla vzít si za muže krále Miroslava. Ten si to však nenechal líbit a v přestrojení za zahradníka se dostal do služby na její zámek. Pomocí práce a lásky napravil princezninu pýchu, nejdřív však pro ni vypěstoval zpívající květinu. A to nebylo v Půlnočním království jen tak – díky proradným rádcům král zakázal v celé své zemi zpívat. Než se vše v dobré obrátilo, museli Král Miroslav s princeznou Krasomilou uprchnout ze zámku, cestou se skrývat u prostých lidí, a tím se princezně otevřely ještě více věci, o kterých neměla dosud ani tušení… Tato půvabná filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana lámala rekordy v návštěvnosti a doposud se bez jejího uvedení neobešly snad žádné Vánoce. Jeho uvedení však potěší v kteroukoli roční dobu. Princeznu Krasomilu si zahrála mladá Alena Vránová, v době natáčení a prvního uvedení filmu se však skutečně jmenovala ještě Kohoutová. (TV Prima)
(více)Recenze (462)
Nevysílat tak často... Bořivoj Zeman pohádky uměl, Alena Vránová a Vladimír Ráž vstoupily těmito rolemi do dějin, ale mě už to věčné omílání klasickou pohádku pořádně znechutilo. Vytvořil se zde rychlý efekt nástupu televize. Díky nové formě vysílání některé filmy ožily a teprve po letech získaly punc kultovnosti (v USA Čaroděj ze země Oz nebo Občan Kane). Nebarevná verze navíc ztrácí atraktivitu až kýčovitě přebarevných pohádek stejné doby, které doslova září. Notorická citace a příjemné písničky, přidejte hvězdu, nějak zásadní děj a budovatelská mrkání, odečtěte hvězdu. ()
Pyšná princezna byla za mého dětství moje oblíbená pohádka. Obsahuje vše, co by klasická česká pohádka měla obsahovat. Dodnes je tato pohádka pro mě nejlepší českou pohádkou. O toto prvenství s ní může bojovat snad jen pohádka S čerty nejsou žerty. Tuto čertovskou pohádku však já řadím již mezi ty novodobější, a proto z těch starých si nejvíce cením Pyšné princezny a to pro svou krásu, jasně vyhraněný rozdíl mezi dobrem a zlem, ale také tím, že hlavními zápornými postavami nejsou černokněžníci, hastrmani, čerti nebo podobné nadpřirozené postavy, ale lidské bytosti, jež jsou tak dobře napsané a zahrané, že působí na plátně mnohem zákeřněji a ďábelštěji než jakákoliv jiná pohádková zrůda. K politickým souvislostem zajímavý blog zde: http://kostlan.blog.respekt.cz/c/20272/Pysna-princezna-ve-sluzbach-komunisticke-ideologie.html ()
Šíleně smutná princezna se sice Bořivoji Zemanovi povedla ještě více, nicméně neznamená to, že by se mi na Pyšnou nějak špatně dívalo. Za to, že spoustě lidí leze krkem, a cukrovím obtěžkané vánoční televizní diváky nutí dýchavičně sáhnout po ovladači od televize, podle mě mohou hlavně její častější než časté reprízy. Lidem, kteří v Pyšné princezně hledají ideologické dvojsmysly a považují ji za komunistickou propagandu nejhrubšího zrna, se musím smát. Ne že bych jejich postřehy (tedy alespoň ty méně paranoidní) popíral, já je zkrátka dokážu ignorovat, nezajímají mě. Dívám se na pohádku, ne na filmový týdeník. Navíc když to Aleně Vránové s Vladimírem Rážem tak sluší a hudba Dalibora Vačkáře bezesporu patří k tomu nejlepšímu, co pro tuzemskou kinematografii vzniklo. ()
Zeman je král českých pohádek, to už mu nikdo neodpáře. To že v té době natočil něco takhle lehoučkého (dobře, nějaká ideologie ze země krále Miroslava smrdí, ale není to nic co by se nedalo přehlédnout) si zaslouží poklonu. Příběh je milý, Alena Vránová má čestné místo jako druhá nej princezna po Libuši Šafránkové, Stanislava Neumanna jako senilního krále už nikdo nepřekoná a vůbec... "Nenašli, nenašli, nenašli,... našli?" 80% ()
Celovečerní hraná pohádka „Pyšná princezna" je prvním filmem tohoto druhu v československé filmové produkci. Tím záslužnější je práce tvůrců filmu, kteří zdařile tlumočí mladým divákům dílo klasika české literatury, spisovatelky Boženy Němcové, čerpající z krásy lidového vyprávění. Prostota jednání, jednoduchost výrazu a základní konflikt dobra a zla, charakteristický pro pohádky, byl ve filmovém zpracování zachován. Pohádka Boženy Němcové byla rozšířena některými dalšími pohádkovými motivy, jimiž byla ještě zdůrazněna ústřední myšlenka filmu, že jen prací a láskou je naplněn lidský život a že práce a láska dovede změnit i pyšného člověka v platného člena lidské společnosti. Všechny tvůrčí složky ve filmu jsou zaměřeny k tomu, aby vystihly nejen krásu a uměleckou hloubku našich pohádek, ale především jejich obsahovou hodnotu, jejich výchovný význam. Tvůrcům filmu se podařilo, v nemalé míře také zásluhou pečlivého výběru exteriérů a zejména krásné fotografie, jasně rozlišit dva světy, dvě království, zemi dobra a zemi zla. Film má velmi dobré herecké výkony, a to nejen v hlavních úlohách (Vladimír Ráž, Alena Vránová, Stanislav Neumann), ale i v episodách. Film „Pyšná princezna" byl po zásluze odměněn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu 1952 cenou za film pro děti, a to nejen proto, že ve zpracování národní pohádkové látky vyzvedá myšlenku o výchovném vlivu práce na člověka, ale také proto, že umělecké podání je skutečně zdařilé. Filmový přehled 35/1952 ()
Galerie (10)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (59)
- Striedmosť kostýmov Jana Kropáčka podčiarkuje "robotnícky" podtón rozprávky, bez ktorého by sa v tých časoch asi nedostala do kín. (krasomama)
- Na vůbec prvním záběru filmu můžeme vidět zámek v Českém Krumlově. (Robbi)
- Zábudlivého a nerozhodného kráľa Polnočného kráľovstva stvárnil Stanislav Neumann, syn Stanislava Kostku Neumanna. Do podoby starého panovníka ho museli výrazne maskovať, pretože Neumann mal v čase nakrúcania len 50 rokov. (Arsenal83)
Reklama