Pyšná princezná
The Proud Princess
Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Alena Vránová, Vladimír Ráž, Stanislav Neumann, Mária Sýkorová, Jaroslav Seník, Miloš Kopecký, Oldřich Dědek, Karel Effa, Gustav Heverle, Josef Hlinomaz (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Pohádka všech českých pohádek o pyšné princezně Krasomile, která odmítla vzít si za muže krále Miroslava. Ten si to však nenechal líbit a v přestrojení za zahradníka se dostal do služby na její zámek. Pomocí práce a lásky napravil princezninu pýchu, nejdřív však pro ni vypěstoval zpívající květinu. A to nebylo v Půlnočním království jen tak – díky proradným rádcům král zakázal v celé své zemi zpívat. Než se vše v dobré obrátilo, museli Král Miroslav s princeznou Krasomilou uprchnout ze zámku, cestou se skrývat u prostých lidí, a tím se princezně otevřely ještě více věci, o kterých neměla dosud ani tušení… Tato půvabná filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana lámala rekordy v návštěvnosti a doposud se bez jejího uvedení neobešly snad žádné Vánoce. Jeho uvedení však potěší v kteroukoli roční dobu. Princeznu Krasomilu si zahrála mladá Alena Vránová, v době natáčení a prvního uvedení filmu se však skutečně jmenovala ještě Kohoutová. (TV Prima)
(více)Recenze (462)
Ta pohádka je nesmrtelnou součástí mého dětství a o to víc mne nadchla příhoda mého dědy vyzvěděná docela nedávno, a sice, že se nachomýtl u natáčení, protože jeho otec tenkrát řídil opravu Hluboké. Vyprávěl mi o krásném záhonku, v němž byly zasazeny pouťové papírové růže, které musela Alena Vránová v jedné scéně vydatně zalévat, a které se díky své krátké životnosti brzy vpíjely do hlíny. Štáb měl v záloze řadu takovýchto růžiček, natáčení bylo opětovně zastavováno a růžičky vyměňovány. Příště musím dotyčnou scénu pořádně prozkoumat :-). ()
Pohádka s tajemstvím, které nekoupíte ani na vietnamské tržnici. Švec prchající kolem hraničního kamene se supem za hranice, aby si mohl zazpívat. Jízda na kládě. Uhlíř, kterému chodí kolem domu medvědi. Děti pojídající koláč jako mlýnské kolo. Jenom slyším o pyšné princezně a mám pocit, že je prosinec. ()
Už od mala je tohle jedna z mých nejoblíbenějších pohádek. Obecně je to jedna z nejlepších pohádek, jaké byly natočeny. Dojímá mě, jak je ten příběh hezký, a mrzí mě, jak postupem času - čím je člověk starší - zjistíte, že takhle to prostě nefunguje. Takhle krásně jednoduché to prostě není. S tím nic neuděláte, tak to prostě je. Ale je hezké se vrátit do doby, kdy si myslíte, že by to mohlo být jinak. ()
Já vím, že to ve své dobĕ bylo takřka zjevení. Určitě se povedla lépe než třeba "Princezna se zlatou hvězdou na čele". Ale já měl vždycky problém s pohádkami, ve kterých nebylo alespoň trochu přítomno nějaké to nadpřirozeno. A jedna zpívající kytka tenhle v podstatě civilně angažovaný příběh nezachrání. ()
Ačkoliv příiš nepochybuji o tom, že Pyšná princezna je ideologicky poplatná svojí době, její jednoznačná ideologická čitelnost se s postupem času smazává a již 20 let po svém vzniku by člověk, jemuž by se zachtělo, relativně přesvědčivě překroutil její význam jako kritický k socialistickému režimu a oslavující svobodný trh. +++++ Především nic nenasvědčuje tomu, že by Miroslavovo království bylo plánovanou společností, v níž vládnoucí moc (král) rozhoduje o struktuře výroby. Jednotliví řemeslníci se setkávají na trhu, na němž svobodně, zpěvem nabízejí svoje zboží. Král tuto svobodu schvaluje a jediné, co požaduje, aby byla práce dělána poctivě, to jest, aby spotřebitel nebyl klamán. Pohled na trhovce nenasvědčuje, že by v této zemi existovala sociální rovnost, pouze v ní chybí chudoba. Královo kralování se prakticky neobjevuje, většinu času věnuje svým koníčkům, které finančně zajišťuje vlastní produktivní činností, stejně jako ostatní "poddaní". Právě toto "nevládnutí" s minimem regulace je jádrem učení rakouské ekonomické školy. Film sice oslavuje dělbu práce, ovšem ekonomie nás učí, že právě trh zajišťuje tuto dělbu nejúčinněji. +++++ Pokud jde o scénu pálení obrazů, je nejspíše nejjednoznačněji spojitelná s ideologií tehdy vládnoucí strany. Na druhou stranu, král Miroslav si objednal vypracování věrného obrazu a nelze se divit, že platí pouze umělci, jenž vyhověl přání svého zákazníka. +++++ Oproti Miroslavově zemí ovládá Půlnoční království striktní regulace a důraz na hmotně produktivní činnosti, z čehož pramení zákaz zpěvu, jenž produkuje pouze nehmotné statky. Jsou to spíše levicoví ekonomové, kteří odmítali zahrnovat služby do národního produktu, tedy mezi produktivní činnosti. Poddané zatěžují těžké daně, přičemž se obsluha daňové soustavy jeví jako velmi nákladná (výběrčí, hlídači, byrokracie), takže státu (králi) zbývá pro výkon jeho činností jen málo prostředků. Stát se jeví neefektivně (starý dědula) v porovnání se státem jemuž vládnou tržní principy (Miroslav). Nadto je přeregulovaný nesmyslnými nařízeními. Pokud se nějaký statek ukáže jako nezbytný, neváhá udělit monopolní privilegium (král dovolí zpívat pouze zahradníkovi, a to za účelem naučit zpívat květiny - zahradník privilegium zneužívá k vlastním cílům). Boj krále Miroslava se vede důsledně proti státní moci, jež narušuje svobodné podnikání. Ne náhodou hned po "revoluci" následuje snížení daní a odstranění řady nařízení. +++++ Tak co, překrucuji? Možná. Ale současný divák již nemá důvod číst Pyšnou princeznu jako komunistický škvár, stejně jako nemůže (a nemá důvod) vnímat Čaroděje ze země Oz jako podobenství o boji mezi zlatým standardem a bimetalismem, ač ten toto téma nepochyně obsahuje. Nejde o to, že by byl současný divák slepý. Má prostě jen jiné brýle a otevírají se mu s nimi docela jiné pohledy. Kolik mu jich otevře Pyšná princezna? Dětskému snad dost, pořád se v ní těčí úctě poctivost, laskavost, dobrota, pravdomluvnost a svoboda. Že ukazuje mocné a bohaté v horším světle než chudé a bezmocné? Ssoučasné psychologické výzkumu naznačují, že peníze a moc charakter skutečně kazí, bohužel. +++++ Zbývá nám film, jehož děj je velmi jednoduchý, jehož hrdina až příliš snadno dosáhne svých cílů, v němž vývoj prodělá jediná postava. Film s herci, jež zastiňuje Kopecký a trochu snad i ta Vránová. A je tu velká Miroslavova kláda. Silné ***. () (méně) (více)
Galerie (10)
Zajímavosti (59)
- Podľa ideológov nemohol byť príslušník feudálnej triedy kráľ Miroslav (Vladimír Ráž) kladným hrdinom. Filmovať sa mohlo až vďaka nápadu, že rozprávkový panovník bude prezlečený za záhradníka a pracuje. (Raccoon.city)
- Na vůbec prvním záběru filmu můžeme vidět zámek v Českém Krumlově. (Robbi)
- Dobovým kritikům vadilo, že film je příliš "kapitalistický" a vzdálený realitě. (cariada)
Související novinky
Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015
Chcete se zúčastnit natáčení filmu? Poznat osobnosti z oblasti filmového průmyslu ? Chcete strávit tři dny ve „filmovém městě"? Filmový workshop v Telči je tu právě pro vás. Už za pár dní! Máme zde… (více)
Reklama