Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rok 1946. Český lékař Josef Heřman je unesen a ocitá se v německém sanatoriu. Mnohem větší šok pak přichází v okamžiku, kdy doktor Heřman zjistí důvod únosu: má spolupracovat při samozvaném soudu nad mužem, který se – jak se aspoň celý svět domníval – hlavní odpovědnosti za hrůzy druhé světové války vyhnul už tím, že spáchal sebevraždu. V sanatoriu je totiž vězněn Adolf Hitler, a Heřmanovi únosci mají v plánu obzvláště krutý a zdlouhavý trest… Psychologická fikce podle stejnojmenného románu Miroslava Hanuše nabízí neobvyklou, ale velice dramatickou a sugestivní zápletku. Nevšední látka spojuje prvky filozofické, etické i dobrodružné, a připravila hercům ojedinělé příležitosti. V první řadě pak Karlu Högerovi v roli doktora Heřmana. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (70)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Veľmi zaujímavý film. Alternatívna realita je podporená aj snímaním a strohými dekoráciami, ktoré dávajú akoby poznať, že sa nenachádzame priamo v našich dejinách, ale v niečom hypotetickom. Je ale diskutabilné, či je takáto hra s dejinami až natoľko príťažlivá, aby dokázala ponúknuť viac, ako množstvo filmov, zaoberajúcich sa druhou svetovou vojnou a prinášajúcich nepreberné množstvo humanitárnych (a iných) myšlienok. Já, spravedlnost sa o to snaží, zráža ho však trochu prekombinovaná zápletka a myslím že aj trochu nezvládnutá dramaturgia (možno aj prílišná vážnosť) a tak subjektívny pocit je o pár desiatok minút dlhší, ako relatívne krátky film. To by Tarantino pozeral, čo všetko sa dá ešte s Hitlerom porobiť. Tipujem, že tento film vo svojej legendárnej videopožičovni nevidel. 70%. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Přespříliš vykonstruovaný, až příliš akademický film Zbyňka Brynycha, který by se dal označit za specialistu na dramata odehrávající se v období druhé světové války, Já, spravedlnost patří ovšem k těm méně povedeným, a to především tou přespříliš patrnou snahou tvůrců vystavět hluboké dílo v idejích demokratického humanismu - ve snaze dotknout se čehosi čapkovského je celý film zaklet v jakési schematické ustrnulosti. Po vzoru doktora Galéna tu tak máme doktora Hermana a taky fakt, že hlavním hrdinou je zrovna lékař, apriorní nositel humánních ideálů, což už začíná být trochu klišé, dokonce je zachována dramatická osa lékař - diktátor (Maršál alias tedy Adolf Hitler) jako v Čapkově Bílé nemoci. Do toho zapadá i tak nějak očekávaný Karel Höger, byť jeho hereckému mistrovství neleze asi nic vytknout, přesto ničím nevyčnívá z chladné dobové nálady té jakoby televizní inscenace. Celý ten etický problém je sám o sobě zajímavý, vezmeme-li však v potaz formální stránku filmu, výsledný dojem je velmi rozporuplný. Stranou pak raději nechávám fakt, jak se morální imperativy filmu snoubí s angažovaností pana režiséra v době normalizace a některými jeho filmy z tohoto období... ()

Reklama

Inozuka 

všechny recenze uživatele

Tak ani nevím, proč mě tenhle film nechytl víc. Je černobílý se zajímavými "barevnými" hříčkami, odehrává se po válce, je tam výrazná psychologická rovina, zašmodrchaná zápletka a hraje tam Karel Höger. Snad je to až moc překombinované, snad je soucit k Hitlerovi až moc absurdní myšlenka, snad je to celé těžko uvěřitelné... Fakt nevím. Jednoznačně je potřeba vyzdvihnout zpracování filmu. Němci mluví německy, režisér diváka ani na chvíli nešetří... díky tomu, kde se děj odehrává se tak jedná spíš o německý film, než o český. Čeština zazní jen výjimečně. Herecky také paráda. Höger samozřejmě nezklamal, výborný je i dvorní hitlerův představitel Fritz Diez. Přesto stále tápu. Takže musím za tři, i když ani nevím proč. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Jak stárnu, přestávám těm filmům z "Nové vlny" rozumět. Za Högera dva body; film zajisté nadhazuje otázku, jak by to vypadalo, kdyby Hitler neskončil v berlínském bunkru 30. dubna 1945. Kdybych si nepřečetl obsah filmu v odborné knize, vůbec bych nepochopil, že Vršťala stál proti Hitlerovi a chtěl ho úmyslně trýznit. Všechno bylo hrozně nepřehledné; navíc tam vystupovala skupina, která ho chtěla z ostře střeženého zámku ukrást pro Bormana, ve filmu docházelo k řadě přestřelek, skoro všechno se odehrávalo ve sklepeních onoho zámku... A Inge vypadala tak sympatická, přesto byla dvakrát zastřelená... Ach jo. ()

pornogrind 

všechny recenze uživatele

...Jedna smrt pro Hitlera je málo. Ten musí umírat 100krát...Bezesporu zajímavej nápad. Škoda, že takhle to nebylo i v reálu. Já osobně bych tomu německýmu zmrdovi přál alespoň podobnej v lepším případě daleko horší konec než je ukázán ve filmu. Každopádně sebevražda byla pro Hitlera snadným vykoupením za všechny ty zvěrstva, který spáchal. Dobrá myšlenka, herecký výkony a celkový zpracování, filmu vysloužilo 4 hvězdy. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (2)

  • Film sa natáčal v Prahe na Malej strane, na zámku Sychrov v Českom raji a na zámku Líšno pri Benešove. (dyfur)

Reklama

Reklama