Bitva u Gettysburgu
Gettysburg
Režie:
Ronald F. MaxwellScénář:
Ronald F. MaxwellKamera:
Kees Van OostrumHudba:
Randy EdelmanHrají:
Tom Berenger, Martin Sheen, Stephen Lang, Jeff Daniels, Richard Jordan, Andrew Prine, Cooper Huckabee, George Lazenby, Bo Brinkman, Peter Miller, Sam Elliott (více)Obsahy(1)
Léto 1863. Konfederace se dere na sever do Pensylvánie. Odborové divize se srocují, aby jim čelily. Po tři dny se u Gettysburgu střetávají dvě velké armády a osud jednoho národa visí na vlásku. Tento film, natočený na skutečných místech bitvy a plný autentických detailů, vás vtáhne do žáru nejkrvavější bitvy na americké půdě. Historie ožívá na plátně ve skvělých bitvách, stejně jako osobní dilemata, motivace a obavy jejich vůdců. Tom Berenger, Jeff Daniels, Martin Sheen, Stephen Lang, Sam Elliott, Richard Jordan a další hrají klíčové role v tomto velkolepém eposu natočeném podle knihy oceněné Pulitzerovou cenou "Andělé smrti" Michaela Shaary. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (58)
No to byl zase jednou historický spektákl. Ještě hodinu po skončení mě bolí hlava z neustálého bubnování vojáků a patetické hudby. Brrr. Kam se na Gettysburg hrabe Jackson se svým Návratem krále. Kdyby Gettysburg byl o hodinu kratší - myšleno kratší o tu hodinu významných pohledů, salutování a zhruba polovinu proslovů - tak by to mohl být velice dobrý historický vekofilm. Takto je to jen příšerně natahovaná velkolepá patetická podívaná. Vždyť jen nástup vojáků rebelů k závěrečné bitvě trval přesně 14 minut!!! Na druhou stranu se tomuto filmu nedá upřít obrovskou autentičnost bojových scén a solidní choreografii. Leč zabalenou v tunách patosu a monumentalních záběrů na hrdinné vojáky s americkou vlajkou v rukou. Brrr to bubnování. Po této zkušenosti mě ani nenapadne se ještě kouknout na, podle očitých svědků ještě mnohem patetičtější a natahovanější, Gods and Generals od stejného režiséra. ()
spolu s filmom Anderssonville , jeden z najlepších filmov o občianskej vojne v Amerike. Juh proti Severu - Sever proti Juhu? Konflikt označujú ho ako "právo na slobodu pre každého", vrátane černochov (dodnes vidíme v rasistických prejavoch o akú "slobodu" išlo). Jednoducho bohatý rozvíjajúci sa priemyselný sever nemal dostatok robotníkov a tak to chcel riešiť aj tým, že robotu ponúkne slobodným otrokom, čo sa nepáčilo južanom, keďže oni ich potrebovali na svvojich bavlníkových a tabakových plantážach (mnjam ručne na hladkých stehnách otrokyne šúľaný viržinsky tabak určite plantážnikovi viac chutil ako "sekane seno" nejakého (Marlborro) - tabakového koncernu ... hihi). A tak pod rúškom "jednotnej únie" a slobody pre všetkých zo strany Severu a túžbou "slobodných štátov bez diktátu Washingtonu" zo strany Juhu sa rozpútala občianska vojna. Ach jo , z občianskych nepokojov a nesúhlasom "diktátu jedného vedenia", vznikajú konflikty dodnes. Snáď si z toho tá naša ÚNIA (európska) zoberie ponaučenie ... veď pre príklady netreba isť 150 rokov dozadu, stačí uprieť pohľad na bývalú "zónu sovietskeho vplyvu". :( Filmu strhávam bod za šialene dlhú stopáž, a miestami patetické "nástupy" vojakov z jednej či druhej strany v oblakoch dymu z kanónov a pušiek. Z hercov zaujal Martin Sheen čoby pološialený generál Lee, ale páčil sa mi aj Berenger so strašne hustou bradou ale do filmovej postavy generála Hooda sa úplne dokonale vžil drsňák Gorman.. ()
V rámci možností historicky přesný film, pokud jde o události, dobovou morálku, a zvyklosti, který si ovšem víc užijou lidi s povědomím o zobrazované bitvě a lidé, kterým něco říkají jména Lee, Meade, Armistead, Buford, Pickett a další a jejich role v bitvě. Film je to svým způsobem dost americký, tedy s hodně patetickými proslovy včetně citování bible apod., většinou je to však udrženo v míře přiměřené autenticitě dobových reálií a morálky. Technická stránka je přiměřená televizní produkci, výprava a kompars jsou však velkorysé a Edelmanova hudba výborná. Pro fanoušky podobných věcí povinnost. A moje oblíbená scéna nakonec. ()
Úplně v pohodě by se to dalo sestříhat na dvě hodiny a bylo by to nepoměrně lepší. Jakožto odpůrce dělení filmů jsem musel tohle dokoukat napočtvrtý. Zásadní problémy: 1) jakkoli byla bitva o Gettysburg zásadní z hlediska vývoje války, filmově je pramálo vděčná, protože její výsledek byl jasný už od rozestavení vojsk 2) s televizním rozpočtem se těžko rekonstruuje bitva s více než 160000 účastníky, což se ale dá maskovat. Ale né, musíme tu mít panoramatický záběry a velký celky. 3) Výhodou je, že v USA existuje mnoho klubů, kteří se rekonstrukcema této bitvy zabývají a tedy vědí co mají dělat, zahrajou zadarmo a vercajk si v zásadě přinesou sami. Blbý je, že jim ani za boha neuvěříte, že by třeba mohli umřít, protože když během bitvy přelézají dřevěnou ohradu, úplně vidíte jak si dávaj pozor, aby si nezadřeli třísku a nenamohli kyčle. A to mimochodem přesto, že jsou pod plnou palbou. 4) Maxwellovo spoléhání na to, "že každý ví, co má dělat" vyústilo v to, že v davových bitevních scénách občas očividně některý lidi nevědí, co teď a kam se mají otočit. Kdyby to bylo natočeno o deset let později, prabvděpodobně by statisti zvedali během bitvy telefon. 5) ta strašná gentlemanskost, laskavost a úcta k sobě samým (propíchnu chlapa bajonetem a pak ho chytím za ruku a budu mu řikat, že se z toho dostane) je natolik komická, že jsem nabyl dojmu, že občanská válka je vlastně to nejkrásnější, co se lidstvu kdy přihodilo. ()
Galerie (22)
Photo © New Line Cinema
Zajímavosti (3)
- Snímek se natáčel na území Národního vojenského parku Gettysburg a také v okrese Adams ve státě Pensylvánie. (Yardak)
- V roku 1994 bol Jeff Daniels (Joshua Lawrence Chamberlain) nominovaný Chicagskou asociáciou filmových kritikov na cenu pre najlepšieho herca vo vedľajšej úlohe. (Marek1991)
- V bitke o kopec (okolo druhej hodiny filmu) je v priebehu jednej minúty použitý rovnaký záber rôznych kamier a dvakrát zastrelený ten istý konfederačný vojak, vždy iným unionistom. (tiradentes)
Čtyř hodinový epos o tatarech, co se střílejí na jedné louce. Tu jejich občanskou válku jsem nikdy nějak moc nechápal, ale budiž. Problém filmu je, že nezasažen tímto konfliktem, už během první hodiny jsem se ztrácel v tom, kdo je kdo, za jakou stranu bojuje a o čem se mluví. Furt stříleli děla a někdo někam přicházel, aby někam naběhl a zase se stáhl. Všichni zarostlí fousáči s klóbrcem do obličeje, aby nešlo nikoho rozeznat. Než film mi to spíše připomínalo televizní záběry z výročního setkání nějakého sdružení "Přátel války Severu proti Jihu" a amatérská fanouškovská rekonstrukce bitvy. A u každého doslova prdu, se ještě navíc pouštěla křečovitá vítězoslavná, dramatická anebo trilkovitá hudba ála 'všechno je to velká sranda, budeme si hrát', která ale budila přinejmenším pobavený úsměv a k tomu, co se pokoušelo odehrávat na obrazovce, absolutně neodpovídala. Touhle dobou už za mnou byla první hodina a já se už těšil na konec. Prdajs, čekali mě ještě tři, v tu chvíli jsem uvažoval, že 'Bitvu o Gettysburg' zařadím mezi tu mizivě malou kategorii filmů, které jsem ani nedokoukal. ~ Načala se druhá hodina, kdy jsem se začal rozkoukávat kdo je na čí straně. Připouštím pomáhala mi v tom skutečnost, že se přivalila lavina keců, které jsem měl sto chutí přeskočit a v několika málo případech jsem se skutečně neudržel. Naštěstí teprve nyní se začalo konečně něco dít, ačkoliv patetických žvástů neustávalo. A tak se táhla i celá třetí hodina. Sinusoida keců vs. plánování spolu s bojovou vřavou. ~ Čtvrtá hodina, hodina vysvobození. Konečně se načrtával konec, ale rádoby filozofické kdáky ne a ne ustát. A tak jsem byl svědkem poslední velké předváděčky. Mít možnost nechat si zvuk, ale vypnout hudbu, udělal bych to. Navíc bylo zřejmé, že se natočilo několik velmi kvalitních záběrů, které byly zařazeny do stopáže opakovaně znovu. Nu a místo toho, aby se film ukončil nějak smysluplně a s grácií, po hlavní bitvě se zase z reproduktorů ozvalo co? No zase jenom snůšky keců. Tedy kdo tohle napsal a schválil... Na úplném konci se mi ještě dostalo představení velících a generálů spolu s jejich zkráceným CV, díky čemuž jsem měl možnost poznat, že po čtyřech hodinách neznám ani čtvrtinu z nich. O celém filmu dost vypovídající skutečnost. ~~~ Ano, pro Američany a jejich relativně krátkou historii to byly časy asi skutečně významné, bohužel já pro tuhle historii moc pochopení nemám. Navíc je snímek naprosto učebnicově-čítankově-encyklopedickou ukázkou filmu, který si setsakra zasloužil sestříhání přinejmenším o jednu celou hodinu. Zkrátit začátek, sestříhat zbytečné ukázky zdlouhavých akcí, vyvarovat se absolutně zbytečných žvástů a mohl to být výborný pohled zpět do historie severní části Ameriky. Jenže tady se někdo neuhlídal, nikdo někomu nedal přes prsty a vzal se námět, který byl válečkem rozválen na neskutečně dlouhé a tenounké těstíčko, ze kterého se upeklo něco bez chuti, co se drolí. Nikdy více v téhle verzi. Třeba to někdy někdo zase natočí, mnohem rozumněji. Zkrátit o hodinu, hodinu a půl a dostalo by to ode mě hvězdičku navíc, takhle prostě nemůžu. () (méně) (více)