Ace Ventura 2: Volání divočiny

Jak už jsem psal u svého komentáře k prvnímu dílu, takhle jsem si vždycky představoval Ace Venturu. Jako ztřeštěnou komedii, která se nebere ani na sekundu vážně a staví vše na grimasách a komediálním talentu Jima Carreyho. No nasmál jsem opravdu dost, škoda, že sem tam to s kvalitou vtipu bylo jako na horské dráze - jednou nahoře, jednou dole. Protože kdyby film byl takový jako jeho prvních deset a posledních pět minut, neváhal bych s plným počtem. Takhle hodně silných 80 %. Myslím, že oba díly si s chutí zopakuju. (08.01.2013)

Jim Carrey není takový pitomec, jak se často prezentuje, viz umírněnější projev v Yes Manovi. Kdyby poněkud ubral v pitvoření, mimice a gestech, posunul by snahu o ekologický sarkasmus a satiru prohnilé zdegenerované smetánky, výš než do přihrádky „přiblblá místy vtipná komedie“. Ne že bych se nezasmála půl kilovému mývalovi, kterého neudržela karabina o síle dvou metráků (parodie), slušivému lidskému boa, kritice zvířecí márnice nebo stezce odvahy do jeskyně. Ale právě až úzkostná Jimova pózovitost vyšuměla někam do ztracena. (zatracení?) (28.04.2011)

„Preboha, viete si predstaviť, koľko domorodcov umrie?!“ – „Dáme im vyrobiť pamätnú tabuľu.“ Tá chôdza! Do roka a do dňa odvtedy, čo jednotka pri trápnom rozpočte 15 miliónov na celom svete zinkasovala 107, vznikla dvojka. Asi jediný spôsob, ako prekonať jednotku, bolo urobiť to úplne inak. Nechcem prvý diel obviňovať z tak nehoráznej veci, ako je držanie sa reality. Božechráň! Ale faktom je, že oproti dvojke to bol hotový Poirot. Dvojka na to ide z úplne inej strany a je to vyložená groteska, v podstate Tom a Jerry, ale v hranej podobe. Postavy tu zažívajú (a prežívajú) absolútne šialené, bizarné udalosti. Ostatne, už to parkovanie. Nevraviac o cliffhangerovskom úvode, ktorý je asi ešte pritiahnutejší za vlasy, ako v Slyovom origináli. Na jednotlivé scény nezabudnete (oslava mníchov, masturbácia), hoc nejeden raz sú na hranici nechutnosti, ale aj práve vďaka tomu sú nezabudnuteľné (chriachanie, nosorožec). To, čo tu predvádza Jim Carrey, vtedy na absolútnom vrchole závratnej kariéry, je jedným slovom neuveriteľné. Skvelé hlášky („Počul som, že sa mu tam stala nejaká nehoda s mývalom, alebo čo.“; „To bude asi aktivista.“). Opäť to bol trhák (celosvetová tržba 212 pri rozpočte 30), trojky sme sa však nedočkali (len kresleného seriálu a detského prequelu). O tom, ako šokujúco bleskovo stúpala Jimova hviezda, svedčia čísla: hoci od premiéry medi jednotkou a dvojkou ubehol ledva rok, tak kým za prvú časť inkasoval 350 tisíc dolárov, za dvojku 15 miliónov (!). Jimovi tu solídne nahráva anglický sympaťák Ian McNeice, ktorému v polovici 90. rokov šla karta (Útek z Absolomu, Angličan, ktorý vyliezol na kopec a zliezol z hory). Kino Považana NMnV 1996 (14.04.2009)

Můj úlet. Je ale podle mě kravina psát zrovna o tomto filmu, že pokračování je horší než předchůdce. Takže za 1.: mnohem zajímavější prostředí, za 2: mnohem více zapamatováníhodných scén, 3. mnohem více vtipných scén a 4. zhruba stejně dobrá, či ještě i o něco lepší dějová linie. Abych pravdu řekl, z jedničky si pamatuji jen malé obrysy, ale z dvojky, i když jsem ji viděl stejně často, mám naprosto jasný a zřetelný obraz celého díla. Jima Carreyho miluju ve vážných i komediálních rolích, ale toto je zkrátka klasika a bomba v jednom. (18.01.2006)

Druhý díl sice nedosahuje takových kvalit jako díl první, nicméně i přes tento fakt se stále jedná o bláznivou zábavu, k níž se vždy rád vrátím. „That's quite a wrap you're wearing! Perhaps I could get you some fluffy new slippers, made from the heads of innocent and defenseless baby seals!“ (15.10.2020)