Režie:
Věra JordánováScénář:
Pavel AujezdskýKamera:
Pavel ŠindelářHudba:
Jiří VáclavHrají:
Miroslav Donutil, Marcela Peňázová, Vlasta Fialová, Arna Mohelská, Zdeněk Dvořák, Marie Beránková, Karel Janský, Ondřej MikulášekObsahy(1)
Janek (M. Donutil) žije v hanácké vesnici se svou maminkou. Celý den by se jen válel na peci a jedl buchty. Je tak líný, že z pece už ani neslézá. Jeho maminka má ale už jeho nicnedělání dost, a tak svého synáčka naloží na trakař s motykou a zaveze jej na pole, kde má zůstat tak dlouho, dokud neudělá svoji práci. Ve stejné vesnici žije i maminka s dcerou Kordulkou (M. Peňázová), která jen celé dny přemýšlí nad ženichem a nad vdáváním. O vše se stará pouze maminka, jejíž trpělivost také přetéká. Když Kordulka samým přemýšlením nad svatbou nezadělá těsto na buchty, pošle ji maminka do světa. Nedošla ani tak daleko, když potkává Janka, kterému už pěkně vyhládlo. (Česká televize)
(více)Recenze (39)
Donutil sice v roli hloupého Janka nebyl tak dobrý jako Jirka Kornů coby Honza, ale i tak se dala tato krátká pohádka přežít bez úhony a divák se u ní i zasměje. ON líný jak prase, ONA otravná jak veš, ale když byli vyhnáni od rodných pecí, nakonec je svedla cesta dohromady a oba získali potřebné zkušenosti do života. Pusa a dobré buchty dělají zázraky…Znám sice lepší televizní pohádky, ale tahle nebyla vyloženě špatná. Navíc tak hantýrka se jim povedla a Marcela Peňázová byla zamlada celkem „kočka“… ()
Ani půl slova proti nářečí zde použitému, kdyby od půlky protagonistů neznělo tak křečovitě. Na Hané mají evidentně velkou fixaci na buchty, jak mám buchty ráda, hlavně ty s makovó nádivkó, tak tady už jsem z neustálého pohledu na pekáče buchet měla téměř fyzickou potřebu vidět třeba pečenou jitrnici, ač vepřové, na rozdíl od buchet, nežeru. Čeho je moc, toho je příliš, i kdyby to buchty byly. Jak jsou na tom na Hané s milováním nám neukázali, ale hádám, že kdyby to pojali stejně, jako to vzali s těmi buchtami, chtěla bych vidět záznam z pohřbu. ()
Tato pohádka sice není nijak velkolepě pojatá či bůhvíjak rozpracovaná do detailů, ale je zde řečeno vše, co bylo potřeba a p. Donutil se do role vesnického burana hodí asi jako Bohuš (v Dědictví ...) pasoval p. Polívkovi. Použitá Moravština, respektive Hanáčtina, dodá také tu správnó atmosféró :-) . ()
Na tomto skvostu mě celkem fascinovalo , jak se člověk vysílený a utrmácený po celodenním zápřahu potřebuje najíst buchet ,ale nepotřebuje ani kapku vody. Spoluobčané z Hanácka měli kdysi zřejmě velice odolný organismus a neznali pojem žízeň. A jestli jim tato vlastnost přetrvala do dnešních dob , tak je jim možno jen tiše závidět. ()
Ano, klasika Brněnské televize, studiová pohádka tentokrát situovaná na Hanou. Vtipné, hanáčtina bezchybná, vypíchnuto jak “só Hanáce” lakomí a líní zejména děvčata a kluci co se válejí na peci. Naštěstí Táta a Máma je tu od toho aby děti vychovali. “Správnému Hanáku” je zatěžko někomu něco dát a když už na svatbě sousedy pohostí, tak si to musí odpracovat. Dobře si Brňáci z hanáků utahujou. Donutil je jako Hanák přesný, vysoký alespoň 180cm a urostlý, děvčata zas měří 170cm a váží 68 kg , tak popsal hanáky malíř Mánes. Jen ty poctivé české buchty…na Hanné se jedí Hanácké koláče a dokonce se přikusujou i ke gulášové polívce ( opravdu ) jako známka bohatsví a úrodností kraje,tak nám to povídala učitelka Hannáckého folklóru ve škole. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (1)
- Janek (Miroslav Donutil) jako správnej Hanák jí buchty. Buchty jsou ovšem pravé české (Honzovské) povidlové, tvarohové apod. Na Hanné se ovšem nejedí buchty, ale hanácké koláče. Janek by se ve skutečnosti měl ládovat jimi. (horskejvlk)
Reklama