Útěk z L.A.

V roce 1996 bych to hodnotil jako super akčňák! V roce 2007 bych to hodnotil jako vcelku průměrné akční sci-fi. Ale nic ve zlym. Myslim si, že Snake Plissken je rozhodně skvělá akční postava, takovej ten drsnej maník, kterej se s ničim moc "nesere" a rovnou střílí. K efektům lze dodat, že jsou z roku 96 a rozpočet filmu zas tak velký nebyl :) Příběh vcelku normální, zkrátka typickej film z 90. let a jelikož mám 90. léta rád, tak dávám solidních 60% (12.06.2007)

Musím říct, že se mi to dost líbilo, ale to je asi tím, že jsem jedničku viděl až po tomhle. Nejvíc mě asi chytla ta hudba (hlavně na konci) a představa, jaký by to bylo, kdyby se to opravdu přihodilo. Jinak film je zábavnej, někdy dobrej, někdy průměrnější, jak kde. Ale dost to zastírá konečná pointa a skvělej drsňáckej Had Plissken. To je prostě postava, která si pokračování zasloužila. A zajímalo by mě, jak dlouho natáčeli tu scénu na basketbalovým hřišti. Někdy jsou triky viditelně umělý (vlna) a někdy je to, co se děje před kamerou opravdu blbost (ostřelování z rogala), ale celkově tomu musím nechat, že mě to opravdu chytlo. A těch několik pěkných štěňat pro Bruce, Fondu, Valerii, nonekupteto! (01.12.2005)

Tak co k tomuhle. Jelikož jsem zatím neviděl Útěk z NY, nevím, jaký je. Ale tohle jé béčkové a laciné, jak už Carpenterovi filmy bývají. (I když Věc byla super). Je to velice zmatený a přeplácaný film. Je do toho vražené všechno, co scénáristu napadlo. Turnaje, virusy, bomby... Byly tam dvě ucházející scény. A to kreaturní scéna s plastickým chirurgem - vážně povedené a nechutné, a scéna na vlně. Kurt Russell je celkem cool a uhraje to, ale kdo mě zklamal je Steve Buscemi. Ten se do tohohle filmu vůbec nehodil a přehrál (jako všichni ostatní). Ale pořád to bylo dobré poté, co jsem se dodíval na Soudce Dredda. (03.03.2004)

Lidé se dnes často ptají, kam zmizely westerny. Ale oni nikam nezmizely, jen se převlékly za post-apo filmy. Monumentální panoramatické krajiny z westernů bez jediného živáčka odpovídají vylidněným krajinám z post-apo filmů, hrstky desperátů zase několika zbylým přeživším po katastrofě. Není proto vůbec náhoda, že konec westernů (klasických, revizionisticky-peckinpahovských, italských špageťáků, mayovek, socialistických red westernů, eurowesternů) a začátek éry post-apo filmů spadá do stejného období někam do 70. let. Málomluvný pistolník Snake Plissken tu ostatně kopíruje Eastwooda z dolarové trilogie, jen místo ponča nahodil pásku přes oko. Zápletka je stále stejná. Mění se jen kulisy. Podobný žánrový přesun provedl třeba první Vetřelec, který vzal slasher a předělal ho mazaně do sci-fi. Pointa je nicméně v tom, že Útěk z L.A. je zcela očividně western vydávající se za post-apo a že tuhle kosmetickou žánrovou změnu, která vlastně žádnou změnou není, tematizuje i postavou transsexuálního gang leadera Hershe nebo specializovanou hollywoodskou klinikou vedenou hlavním chirurgem Beverly Hills. Proti těmhle drobným změnám, ať už pohlaví nebo vzhledu, pak stojí skutečný radikál Snake Plissken, který ve filmu hned dvakrát pronese „čím víc se věci mění, tím víc zůstávají stejné“, čímž naznačuje asi tolik, že tyhle drobné změny nejsou dostatečné a že je potřeba do toho pořádně šlápnout. Proto také v závěru provede to, co provede. Mohli bychom to říct pomocí soudobého levicového slovníku i tak, že Plissken tu vystupuje jako radikální univerzalista jdoucí proti partikulárním oportunistům, ať už je jím maoistický terorista Cuervo Jones, teokratický prezident Spojených států či invazní jednotky z Kuby a Mexika. Snake Pliskin podobně jako svatý Pavel přináší a reprezentuje univerzalitu, jež slouží jako hráz proti záplavě různých partikularismů (nacionalismu, rasismu, sociálního vyloučení, genderu, environmentalismu), neboli, jak říká svatý Pavel, pro křesťana neexistuje rozdíl mezi muži a ženami, nebo mezi Židy a Řeky. Snake Plissken má v podstatě ke všem postavám a uskupením ve filmu stejně neutrální vztah, nebo spíš cynický odstup, čímž překračuje jednotlivé hegemonické, kulturní, mocenské či náboženské zájmy. Jakékoliv etnické či hierarchické společenské vztahy jsou mu prostě cizí. Odsud je i zřejmé, podle čeho se pozná skutečný post-apo film od falešného: ve skutečném post-apo filmu nejsou žádné bezpečné zóny, kde by se dalo schovat před zničeným světem venku a načerpat síly - žádné ostrůvky klidu nebo oázy připomínající zbytky měst, kde by se daly nakoupit zbraně a lehký holky. Ve skutečném post-apo filmu je jen zlo a šílenství. Z tohoto důvodu jsem nucen postavit výše než Carpenterův diptych Útek z NY/LA, kde taková odpočinková místa jsou, Van Dammova Kyborga, což je film kvality možná diskutabilní, avšak naprosto nemilosrdný a krutý bez možnosti kamkoliv se schovat – ryze univerzální svět bez jakýchkoliv partikularit. (28.04.2012)

Tohle mě naprosto dostalo. Větší béčkovou sračku s horšíma trikama bych těžko hledal, ale přesto to je neuvěřitelnej náklad. Snake Plissken je neskutečnej nesmrtenlnej supervostrej megamasér, kterej místo aby před vlnou Tsunami utíkal, tak na ní surfuje, dokáže sejmout chlápka, kterej mu hazí nůž do zad, rozdá si to tam s amrádou zrůd po miliardě plastických operací, který šéfuje Bruce Cambpell nebo pokosí půlku zlejch z rogala a na závěr vypne celou zem, neni téměř nic co by nezvlád, já prostě jen čuměl, jak to tam těch 100 minut všechno s nesmírně drsným výrazem šéfuje a musim dát za 4*. (06.01.2009)