Lolita

Něžná i proradná, krutá i bezradná, plamen i červánek, ďábel i beránek, cukr i sůl... (26.06.2014)

Šlo to natočit poutavěji atraktivněji i moderněji. Nové zpracování si říkalo o více invence. Atmosféru dělá Morriconeho hudba, Jeremy Irons to jistí. Takže herecky lepší než Kubrickova verze. (24.08.2019)

She was Lo. Plain Lo in the morning. Standing four feet ten in one sock. She was Lola in slacks. She was Dolly at school. She was Dolores on the dotted line. In my arms, she was always...Lolita. Light of my life. Fire of my loins. My sin. My soul. Lolita. Jedním slovem výborné. Jeremy Irons už po několikáté dokazuje, že je skvělý herec, kterému sežeru všechno včetně toho, jak fanaticky miloval Lolitu. I když upřímně, neměl se za co stydět, protože scény s Lolitou patří mezi to nejžhavější a zároveň nejdecentnější, co jsem prozatím v kinematografii viděl. O to více ale překvapí, že Dominique Swain od té doby nezískala žádnou výraznější roli. K tomu špičková orchestriální hudba Ennia Morriconeho a nemůžu jinak, než udělit plný počet. (26.11.2012)

Z knižnej predlohy veľa nezostalo /Nabokov je predsa len intoušská šálka kávy/ a tak je škoda, že ani toho druhého, teda erotického dusna, tu zďaleka nie je toľko, koľko by sme my, "loliťáci", uvítali. Po každej stránke korektný, umiernený až nevzrušivý film. Adrian Lyne sa zľakol vystrčiť. Rožky, samozrejme. (08.11.2006)

Sexuální napětí mezi Ironsem a Swain je zobrazeno dokonale, ještě lépe však žárlivost postavy Jeremyho Ironse. (28.02.2010)

Dominique Swain bola jednoznačne výbornou voľbou - Natalie Portman, ktorá rolu odmietla, môže byť so svojou náhradníčkou navýsosť spokojná. Je to presne tá manipulačná, s prepáčením kurvička, ktorá si omotá okolo prsta hocikoho a hocikedy. A práve ona je tým, čo stojí za pozornosť v tomto snímku. Zvyšok je dosť nudný zlepenec scén, pomastených ako takou dávkou erotického dusna. (15.02.2011)

Klobouk dolů před Dominique Swain a někdy také před Adrianem Lynem. V prvním případě jednoduše proto, jak zvládla roli Lo. Jasně, že mám problém s tím, že 14-ctku hraje někdo, kdo na těch 17-náct vážně vypadá, ale i přes to se mi ztvárnění Lolity hodně líbilo. Dominique je správně neposedná, vyzívavá, rozpustilá, prostě lízátko jak si asi každý kdo četl knihu tuhle postavu představuje. Přesto by to mohl někdo Humbertovy vpálit naplno a neskrývat se za už skoro dospělou ženskou... V druhé případě Adriana Lyna to je komplikovanější. Adrian si dokáže skvěle vyhrát s určitým typem scén, většinou v komorním podání Irons - Swain. Tam to prostě jiskří, je tam ten náboj a při samotné "erotice" to fakt vře. Vrcholem je pak vyřizování si účtů s Quiltym, které sice balancuje na hraně komičnosti, ale ve výsledku se jedná o naprosto skvělou scénu. Problém ale s jeho režií nastává v momentě kdy se toho moc neděje a je třeba zaplnit příběhové mosty. Tady Lyne docela výrazně zaostává a začíná i nudit. Naštěstí se nejedná o moc častý případ takže se to dá přežít. Když tomu přidám Ironse a Morriconeho, jsem schopen se na ty 4 hvězdy dostat. Murder me! Murder me like you murdered my mother! (21.10.2010)

Dost jsem se tu dočetla, že je dobře, že Lolita je vyobrazená jako svůdnice a ne jako obět. Jasně, zpočátku se nic neděje proti její vůli a zdá se, že je v mnoha případech hlavní aktérkou. O to je to ovšem rafinovanější. Copak dospělý člověk má právo přijít do dětského světa ,tam si "jakékoliv" dítě vzít a odvést do světa dospělých? Neviděla jsem Kubrickovu Lolitu, ale domnívám se ,že Lyneho verze asi bude přístupnější širším masám. (27.04.2008)

Ani přinejmenším nesdílím obecně panující nadšení, ať už jde o Kubrickovo zpracování nebo o Lynův remake. Opravdu nevím, co je tak úžasného na příběhu stárnoucího submisivního a přinejmenším trochu úchylného zoufalce a nechutného fracka, jež by zasluhovala lekci. Přes odpor, jež ve mně vyvolala tato dvojice, nejsem schopna nahlédnout dál a ocenit jeho kvality, které bezpochyby má, protože jinak bych se na něj snad ani nedodívala. (02.07.2009)

Skvělý film o hříchu, kterému se nedá odolat a za který se musí draze platit. Velmi dobře natočený i zahraný film, Lolita z roku 1962 je podle mého názoru slabší. Jeremy Irons patří i díky němu mezi mé nejoblíbenější herce. (22.06.2010)

Začátek mě bavil, druhá část filmu už méně.. Celkově jsem čekala o trochu víc, ale co se dá dělat.. Těšila jse se na tu zvrhost a napětí chtíč.. No a ono nic.. Ano, chtíč byl cítit z pohledu Jeremyho Ironse, ale to bylo tak všechno.. Irons byl vlastně na celém filmu ten hlavní a nebýt jeho, asi bych to v půlce vypla ;) Líbilo se mi, jak se díval na Lolitu, líbilo se mi i to, jak se Lolita dívala na něj.. Ale to je asi všechno.. Příběh sice zajímavý, ale jinak to bylo nemastné-neslané a až příliš zdlouhavé.. Ovšem závěr docela nečekaný a napínavý, to je plus.. I zpracování filmu (kamera, hudba, ...) bylo příjemné.. Co nejdřív asi budu muset kouknout na starší Lolitu, abych mohla srovnat :) (28.01.2012)

Tohle je velkolepá podívaná. Jeden z mála filmů, který předčil knihu. Kniha mě zoufale nebavila, ale film, režírovaný mým největším oblíbencem, je neuvěřitelný. Strašně mě oslovil, vším, co v něm lze najít, dějově však především opět tím, že milujete hrozně moc někoho, komu jste v podstatě ukradený (hodně dobře to pan Irons zahrál, má můj obdiv). Předně hudba, ta je přenádherná, krásně film podbarvuje a mně osobně se tedy nikdy neoposlouchá. Pak režie, Adrian Lyne je prostě machr, je to bůh a jak už jsem u něj psala, má úžasný cit pro detail, pro maličkosti, které díky němu nejsou maličkostmi, ale získávají nový rozměr a nakonec, samozřejmě, co se týká erotického napětí, scén svádění, erotického dusna, tak tam je bezkonkurenční. Ale nebylo by to všechno bez proklatě vzrušující Dominique Swain, bez ní by Lolita nebyla Lolitou, na kterou nezapomenete. Humbert: Don't touch me; I'll die if you touch me. Rok 2023 a Doplnění po shlédnutí dokumentu “Lolita, nepochopená fantazie”: Svůj komentář k filmu nezměním, ale ke knize se musím vrátit, četla jsem ji jako hodně mladá a uniklo mi její skutečné sdělení. Asi by bylo namístě brát knihu a film jako dvě zcela odlišná díla a tak k nim i přistupovat. Prozřela jsem, sice pozdě, ale prozřela. Knihu jsem pochopila špatně a zdá se, že nejen já. Nebo na to musí být člověk moudřejší. Když to uvedl na pravou míru sám Nabokov, tak není o čem přemýšlet. (18.01.2015)

No možná jsem tu rarita se svejma 5*, ale prostě se mi tenhle film líbil. Skvělé herecké obsazení a naprosto skvělý námět a jeho následné zpracování je prostě úžasné. U žádného filmu jsem nezažil jakýsi nepopsatelný pocit, který ve mě vzbudila mladá Lolita a její chování. Prostě vzrušující. Dávám 90% (17.03.2006)

Bohužel jsem neviděl původní snímek od Kubricka, ale tohle se mi skutečně líbilo!!! Scénárista se úplně nedrží předlohy, avšak jeho verze vůbec není špatná.. Z filmu úplně dýchá erotická atmosféra a herci podávají velice slušné výkony (zejména Jeremy Irons). (15.01.2006)

Lolita je jedním z nejpůsobivějších příběhů, který kdy byl vyprávěn - na čemž má zásluhu samozřejmě ruský klasik Vladimir Nabokov, ale Adrian Lyne dokázal přetavit jeho písmena v obrazy s takovým citem, že každá postava, každé gesto i každé slovo působí neuvěřitelně skutečným dojmem. Samotná přeměna Lolity je pak provedena s bravurou nejvyšší. Ve chvíli kdy si člověk uvědomí, že už je Lolita jiná, si také teprve zpětně začne uvědomovat každičký detail a důvod její proměny. Což mě přivádí k hereckým výkonům. Jeremy Irons je skvěle obsazený a naprosto bezchybný, ale Dominique Swain je nepopsatelná. Pod pojmem lolita si už jednou provždy budu pamatovat právě ji. Svým způsobem mě donutila s Jeremy Ironsem soucítit, protože copak mu to může mít člověk za zlé? Film navíc v člověku zanechá velké množství morálních otázek - a to i přesto, že každičká postava v příběhu je ve své podstatě neuvěřitelně špatná. A tohoto paradoxu není jednoduché dosáhnout. Plný počet nedám jenom proto, protože ho můžu nedát. Asi mi drobek něčeho chyběl. Čtyři a půl. [říjen 2006] (17.10.2006)

Spočiatku to vyzeralo tak na 3*. Skvostný Irons a nemenej skvelá Dominique Swain, avšak žiadna poriadne emotívna scéna. Potom to však prišlo. Hneď ako sa ústredná dvojica dostala na univerzitu a nastali prvé konflikty, vypukli emócie, aké som očakával, vierohodné, nevtieravé a každou minútou sa stupňujúce. Je síce pravda, že nepredstavujú čistý "ťah na bránku", slzopudný a katarzický ako napríklad v Shawhsanku alebo v Zelenej míli, ale to sa ani nedá porovnávať. Toto sú emócie nevyslovené, skryté pod povrchom, a ak nedávate pozor, uniknú vám. Tých pozorných ale po skončení filmu prinútia premýšľať. Čo Humbert pre Lolitu skutočne znamenal? Bola Lolita nestále bláznivé dievčisko, prefíkaná manipulátorka, alebo si za všetko mohol Humbert sám? Ja odpoveď nemám. Tú nech si každý nájde sám. (15.05.2011)

Lolita je skvost. Erotické jiskření mezi Jeremym Ironsem a Dominique Swain je magické a hmatatelné. Irons tu odvádí nejlepší výkon své kariéry, Dominique Swain je přímo svůdná bohyně a ústřední záporák Frank Langella i na malém prostoru brilantní. I přes velmi pomalé tempo (převážně začátek) se daří režisérovi Lynemu udržet pozornost diváky až do vynikajícího finále, které je třešničkou na dortu tohoto skvostu. Někdy jsou lidské tužby tak velké a jistě zvrácené, že ani rozum a společenské konvence. Takhle precizně ztvárněné se to vidí málokde. Připočtěme ještě vynikající Morriconeho hudbu. (12.07.2008)

Kontroverzní knihu, podle které bylo toto drama natočeno jsem nečetla, takže se vyhnu porovnávání s ní. Film ve mě vždycky vyvolává zvláštní směsici pocitů, které se bohužel velice špatně definují. Přesto všechno na mě hodně zapůsobí pokaždé, když ho sleduji. Humbert byl tou malou holkou až posedlý, ona byla na svůj věk až moc dospělá, pěkně s ním mávala. (03.10.2008)

Hodně je vychvalována Dominique Swain v roli Lolity. Souhlasím, byla výborná, ale Jeremy Irons mě absolutně nadchnul. Ten tomu filmu dodal vše potřebné (14.09.2009)

Sfilmovať nejakú látku zaujímavejšie ako samotný Stanley Kubrick je vec, ktorou sa na planéte dokáže pochváliť asi iba Adrian Lyne. Pretože jeho Lolita je nielen výstižnejšou adaptáciou Nabokova, ale aj výborným filmom stále aktuálnym pre súčasného diváka. Scenárista z predlohy veľmi pekne vyselektoval nepodstatné detaily a zameral sa na tie smerodajné, a tak Lyneova Lolita nie je otrocky doslovná, ale asi tak o sto percent odvážnejšia a dráždivejšia než Kubrickova a s takmer srdcervúcou emocionálnou silou. Za to okrem skvelej réžie vďačí podmanivému Morriconemu a hlavne hercom. Irons je dokonalý Humbert a lepšiu predstaviteľku Lolity ako je Dominique Swain by ste na svete asi nenašli. (8/10) (04.09.2012)