Bylo čtvrt a bude půl

Název filmu – verš z písňového textu – věrně vystihuje jeho hlavní nedostatek: necelistvost, která není ani romantickým torzem ani účelně vystaveným fragmentem, ale jen planou snahou obsáhnout vše. Rozehrává se toho až přespříliš, aniž by to však spoluutvářelo celkový tvar: doba, lidé, mravnost, zábava se předkládají v epizodkách a skečích, mizejících v prázdnu klopotně prchavých obrazů... Vše se přitom otravně zdvíhaným prstem těch poučenějších v koloběhu provinční zábavy i „mistrů z Prahy“ mění v bezživotná schémata. A tak tedy snímek místy okouzluje dobovým koloritem - všedností podbarvenou donekonečna se opakujícími písněmi -, pod jehož postupnou tíží trne příběh, rovněž v dílčích pasážích zasahující, v okázalou moralitu, zesílenou strašlivým „herectvím“ páně Pavlaty. Snad by bývalo bylo vhodnější obsadit tuto roli nějakým skutečným amatérem, jimiž svět malých divadel šedesátých let oplýval (a byla mezi nimi řada schopných), a nebylo by pak ani nutné předabovat toto nevěrohodné pískle k němu zcela nepřiléhavým slavným hlasem Václava Neckáře (jenž by tuto úlohu jistě také zvládl). Na druhou stranu bych vyzdvihl Michajlova, jenž je z celého severního „Apolla“ nejpřesvědčivější. I dík svým nedostatkům věrná stopa po jedné "zlaté" epoše. (01.08.2014)

Pozor, budú spoilery. Ktosi tu píše, že ešte dlho po pozretí mu v hlave znelo: "bylo čtvrt a bude.." Hej aj mne, no túto pieseň som po skončení filmu úprimne znenávidel. A vlastne celý jalový film, ukazujúci akýsi socialistický konkurz a cestu k vysneným métam robotníka, ktorý spevom spyšnie ako páv. Napokon sa s pokorou vracia späť k mašine, za súcitného úsmevu ostatných. Takéto vtákoviny sa nakrúcali za normalizácie, ale ako vidieť, boli tu prvé lastovičky už v šesdesiatomôsmom. (27.11.2016)

Hudební film z osmašedesátého roku s Michalem Pavlatou v hlavní roli, v písních nahrazeného Vaškem Neckářem. Protože děj je velmi chudý, tak jsou písničky ten hlavní důvod proč se na film podívat. Ještě dlouho mi v hlavě znělo "Bylo čtvrt a bude půl..." Skvělé sólo má i představitel vedoucího kapely a zároveň autor hudby celého filmu Angelo Michailov v parodii na Louise Armstronga "Moskevské večery". To je opravdu zážitek. A Marii Drahokoupilové to tenkrát opravdu slušelo... Podle mě 70% (27.05.2009)

Film, ve kterém jde spíš o přehlídku písniček orámovanou lehce načrtnutým dějem. Přikláním se k názoru, že by obsazení Václava Neckáře významně posunulo snímek na přední pozice sledovanosti. Film do žánru komedie příliš nezapadá, není vyloženě zábavný, ale musím říct, že ta atmosféra vygtrořená z písniček je nakažlivá. Napodruhé se mi to líbilo mnohem víc než prve, ale hodnocení nenavyšuji. Stále si totiž myslím, že jde spíš o průměrný snímek, který se lehce svezl na odlivu československé nové vlny. (úprava komentáře 12.2.2019) (11.02.2015)

Úvodní titulky mne navnadily na plejádu známých zpěváků, ale s politováním konstatuji, že mají všichni tak nepatrnou roličku, že je velmi náročné je vůbec postřehnout. Třeba na Černocha kamera zaostří skutečně jen na pár sekund. Takže pokud si neužijete hravou Michajlovu hudbu, můžete si zahrát hru na soustředění při hledání známých tváří. Mladý Pavlata je skvělý, nafoukaný tajrdlík se mu velmi podařil. Jen je škoda, že titulní píseň je zrovna ta nejméně povedená, všechny ostatní se mi líbí mnohem víc. Velmi povedená je Michajlovova interpretace Moskevských večerů. (03.07.2020)