Povolení zabíjet

„Licencia na zabitie” alebo "Povolenie zabíjať" , je v podstate jeden a ten istý, blízky význam názvoslovia, čiže tým pádom sa jedná o moje extra obľúbené: SYNONYMÁ ! Jamesovi Bondovi bude zakrátko nadobro odňaté-oprávnenie vziať niekomu ďalší život, pretože súhrn niekoľkých tragických udalostí z floridského Key West, sa mu akosi úplne vymkli spod kontroly, ale ešte pár dní predtým, sem prišiel najprv, ako hosť, pozvaný na svadbu svojho priateľa Felixa Leitera, či aj « Vládna agentúra Správy drog » , simultánne dostáva avízo o neďalekom pohybe drogového baróna Franza Sancheza, a tak práca má zatiaľ prednosť pred blížiacou sa veselicou. Dolapia ho, no taktiež policajti bývajú strašne ľahko podplatiteľní (skorumpovateľní), že sa dosť často nechávajú nalákať na tučnú, finančnú odmenu, aby ho vyslobodili spod náruče doživotného väzenia. To sa odohrá v najbližších málo minútach, že aby toho nebolo ešte málo, títo lotri si zgustnú i na našich svadobčanoch, čo Bonda tak extrémne popudí, až sa nedokáže naprosto ovládať, odvtedy sa totálne utrhne z reťaze, koná už iba na vlastnú päsť, a je k tomu, ako stroj na zabíjanie... ! Spojenkyne čochvíľa nachádza v dvoch (pre)nádherných ženách, Bondových dievčatách - v Pam Bouvierovej a v Lupe Lamorovej, jedna krajšia, než druhá, i keď tá Sanchezova milenka mala body naviac. Chýbať samozrejme nemôže ani spoľahlivý Q, tentokrát s väčším, hereckým priestorom, alebo i taký šéf MI6, M, si zrovna nebude klásť servítku pred ústa. James bude dvojitým agentom, so samými, vynaliezavými postupmi, a to len preto, aby sa (vy)pomstil Franzovi Sanchezovi, keďže ako sa tradične hovorí: „Pomsta býva sladká” , však, či predsa časom na každého príde, no nie ? Bude sa nakoniec riadiť týmto príkazom ? / V poradí 16. bondovka sa nesmierne vydarila, a až práve teraz sadla Daltonovi, ako uliata. Priam božská "daltonovka" , ktorú by som kľudne umiestnil do TOP 10 všetkých, bondovských filmov, niekde medzi piatou a desiatou pozíciou. Herečky, ktoré stelesňovali objekty túžby 007, sú neuveriteľne sexi, najmä Talisa Soto, ale aj Carey Lowell celkom ušla. Zaznamenávam menšie odkazy na predchádzajúce filmové zárezy, t. j. V tajnej službe Jej veličenstva a Thunderball. John Glen bol až pri piatich počinoch, čím sa vyznamenal a John Grover strihal dve z nich, čím len podtrhol samotnú, kráľovskú atmosféru. A to ani nehovoriac o scénografovi Petrovi Lamontovi, ten maximálne ozvláštnil tieto príbehy svojou neprekonateľnou výpravou, i keď taký Ken Adam by mal na to určite čo povedať, mohol by sa cítiť právom dotknutý, mať nejaké výhrady !? Skrátka, obidvaja páni sú kapacitami vo svojom o(d)bore ! Proste, bondovky zbožňujem celým svojim srdcom a dušou, k tomu už viac nie je ani čo dodať. PS: Prvá, pamätihodná rola pre Benicia Del Tora v postave Daria. (01.09.2020)

Bond č. 16 - Podruhé s Daltonem a za mě lepší než předchozí Dech života. 007, který dosud oddaně sloužil zájmům své vlasti, ztratí povolení vzít život a má odevzdat zbraň, ale zároveň je i poměrně tvrdší a přímočařejší než naposledy. Cool je Robert Davi, bavil i noži vládnoucí Benicio Del Toro v roli mafiánského pohunka. Pro řadu scén posloužilo Mexiku, zároveň se jednalo o první bondovku, která dostala označení PG-13 – nevěsta se tu nedočká ani první svatební noci, pak je tu ukousnutí nohy žralokem či rozmašírování padoucha v drtičce. Kamionové finále fajn. (23.10.2022)

Natvrdo uvařené krimi spíše než plnokrevná bondovka. Nakládání s protagonistou, potažmo s celou sérií je odvážné, jen poněkud neuvážené. Nahrazení oficiální mise štvavou cestou osobní msty, až příliš realistické pozadí zločinů (obchod s drogami) a větší krvavost (včetně pár gore chuťovek) ubírá filmu na lehkosti a oné nezaměnitelné bondovské únikovosti. Humor takřka vymizel, což je po Mooreově rozverném geronto-blbnutí skok z extrému do opačného extrému. Když ovšem zkousnete zvýšený výskyt klábosivých scén, dramaturgicky funguje Povolení zabíjet výtečně. Pomalým utahováním šroubů Bond zlosyny v zásadě donutí pobít se navzájem (inspirací scenáristům byl Kurosawův Yojimbo), aby ve zdařile vystupňovaném, na hranu jdoucím akčním finále jen vykonal svou definitivní mstu na odporně krutém záporákovi. Nepodbízivě krásná bondgirl (Carey Lowell) film vyzdvihuje těsně nad tři hvězdičky. 75% Zajímavé komentáře: berg.12, HAL, Tiiso (25.07.2011)

V rámci série omyl, který bondovky zabil na dlouhých 6 let a znamenal konec "oldschoolového" přístupu k nim - pro žánr do té doby definující boj mezi východem a západem, komunismem a kapitalismem, který tak křiklavě hájil právě na luxusu stojící Bond, měl brzy skončit s prvními údery kladiv do Berlínské zdi, a tak špion Bondy zapomněl na své špionství a nadsazené machinace s mezinárodní geopolitickou situací vyměnil za obyčejný akčně-detektivní flák degradující agenta jejího veličenstva do obyčejného mstitele a strážce pořádku, odhodlaného strčit za katr jakéhosi nezajímavého narkobarona. Toho sice hraje vcelku charismatický Robert Davi, ale i přesto není zdaleka tak zajímavý jako šílení generálové a světavlády chtiví magnáti... a stejně tak není ani příliš zajímavá Bondova motivace a styl, jdoucí svou přímočarostí a vážností proti všemu co do té doby série představovala. Bond vypadl ze své "bondovské" škatulky mezi ostatní akční filmy, a zjistil že mezi nimi bez svého švihu a nadsázky představuje jen nedomrlý průměr. 6/10 (15.06.2010)

Povolení zabíjet znamená optikou obyčejného diváka přesně ten samý problém, jako v novém miléniu Quantum of Solace. Tedy žánrově naprosto ryzí film, který je sebevědomý, sveřepý, se syrovou akcí, vědom si "sám sebe" a svých kvalit. Licence to Kill není samostatně příliš funkční. Je potřeba, aby měl divák Bonda trochu "nakoukaného" a dokázal číst mezi řádky, spojit si paralely. V tu chvíli ví, že se koukáme na nejsevědomější díl, který v rámci tvrdé akce posouvá laťku o level dále. To samé se koná v rámci bondgirls, kdy poprvé můžeme vidět to, co v následujících letech bude samozřejmost - tedy sebevědomé mladé ženy, uhlazené, elegantní, "imidžové", reprezentující nejnovější módní trendy. Do té doby to byly až na výjimky (např. Barbara Bach - Spy Who Loved Me) jen doplňky téměř s absencí mozkových závitů. Zde se trademarky trochu mění - či snad upravují. A změnu dostává i samotný hrdina, který je tady paradoxně mnohem tvrdší a přímočařejší než kdy dříve a přece jen je mnohem víc člověk než by se na první pohled mohlo zdát. Jeden ze stavebních kamenů Jamese Bonda. Náklaďákové finále je na učebnici. (21.05.2014)