Panika v Needle Parku

Druhá role Al Pacina, první hlavní a hned absolutní uznání. Mám rád filmy a narkomanech, ale tento vybočuje. Je syrový, realistický a dost depresivní jako většina jemu podobných, to co ho dělá zvláštím je to, že v něm není hudba a kličkování. Jen skvělé herectví Ala a Kitty. Přesto třeba Rekviem se mi líbí více. Nicméně není pochyb, že mladá generace v čele s Pacinem, De Nirem či Nicholsonem vzala na začátku 70.let Hollywood rázně útokem. (07.08.2011)

Jeden z vôbec prvých zásadných filmov zaoberajúcich sa drogovou problematikou... no a taktiež bez pochýb jeden z najlepších, ak nie ten úplne najlepší (alebo Trainspotting), no a to myslím skutočne vážne! Prikláňam sa dokonca k názoru, že je ešte o triedu vyššie ako napríklad Requiem for a Dream, pretože (ako už spomínal aj gudaulin) vďaka absencii efektov a rôznych zbytočných trikov pôsobí omnoho autentickejšie, servíruje nám drsnú realitu tou najjednoduchšou cestou bez akýchkoľvek škrupúľ. Proste natvrdo. Dokonale zobrazená premena hlavných postáv v priebehu necelých dvoch hodín, počas ktorých som sa od filmu jednoducho nemohol nijakým spôsobom odtrhnúť, nešlo to - skvelý príklad toho, že sa zaobísť aj bez hudby atď... Paniku v Needle Parku by skutočne mali mať preštudovanú všetci tí, ktorí majú v pláne vrhnúť sa do natáčania snímku na drogovú tématiku, niečo ako povinnú literatúru :-) A mimochodom, najmä vďaka tomuto vynikajúcemu hereckému výkonu (prvá hlavná rola v kariére) pravdepodobne Al Pacino vďačí za neskoršie stvárnenie dnes už kultovej postavy vo všetkým dobre známej klasike z mafiánskeho prostredia, kde zažiaril o rok neskôr. Neviem, čo viac ešte napísať, všetko podstatné tu v komentároch bolo už omieľané veľakrát, každopádne môžem tento film s čistým svedomím odporučiť, ak ste ešte nevideli. 5/5 (01.07.2014)

Síla tohoto, místy až nepříjemně naturalistického dramatu s autentickými záběry na vpichování drog, spočívá mj. právě ve velice seriózním uchopení tématu bez příkras, nadhledu, zároveň bez přímého moralizování a také bez tvůrčí snahy natočit na drogové téma cokoliv divácky populárního. Vynikající civilní výkony Al Pacina a Kitty Winnové nám umožňují nahlédnout do hloubky duše obou hlavních postav, jejichž vztah zároveň odkrývá až nezvykle temnou stránku lásky, která dokáže někdy z jednoho člověka na druhého pronášet i to nejhorší... Velmi citlivě natočeno, realistickým objektivem zachytávající tehdejší dobu v americkém velkoměstě, k tomu občas vyprávěno s malou symbolikou, třeba ve dvou scénách se štěňátkem, které po temných časech představuje chvíli (žel jen opravdu chvíli) malou a lehce ztratitelnou naději. Tohle byla po dlouhé době moje třetí zkušenost s režisérem Jerrym Schatzbergem, jehož „nezávislý“ styl komorních lidských příběhů mi opět hodně sedl, a nemohu si pomoct, opět mě bývalý pan fotograf Schatzberg svým filmem nadchl a emociálně zcela vyčerpal... 90% (09.04.2021)

Tenhle film je naprostým opakem toho, co svým divákům předvedl Aronofsky ve svém slavném snímku Rekviem za sen. Tam, kde je Aronofsky pozérský a ždímá z diváků emoce, kde se dá, za pomoci laciných triků videoklipařů (ano, nemůžu si pomoct, mám k jeho stylu zakořeněný odpor:-) ), tam je Panika v Needle Parku civilní, autentická, naprosto přirozená, téměř dokumentární a ve své jednoduchosti a střízlivosti nesmírně účinná. Postupný rozpad osobnosti, otupování citu a redukování své existence na shánění a požití další dávky zachycuje pomocí přesně vybraných detailů a ukazuje, že svět feťáků je ubohý a točí se v bludném kruhu, ze kterého není východiska. Zároveň je to snímek o velké lásce a uměleckých ambicích, které se utopily na lžičce se zakalenou tekutinou a v injekční stříkačce. Pro mě jeden z nejlepších a nejpůsobivějších filmů z feťáckého prostředí. Celkový dojem: 95 %. (01.06.2011)

Hezké.. Žádná nesmyslná protidrogová propaganda.. Tenhle film nepotřebuje vtíravý hudební motiv ani absurdně vybičované emoční onanie. Postavy nejsou prvoplánově dokopávany z idylky a dokonalosti až do nejhorších žabích sraček(že zdravím aronofského a DEA).... Nic takového. Tenhle biják je prostě o tom jak to fičí. Nic nezveličuje, nic neromantizuje. Zbytečně nestraší ani neláká. Droga má prostě svá pravidla(rytmus, priority ...) a těm se podřizuje všechno-něco funguje, něco né, někdy je to tak jindy onak... Panic in needle park to ví a chladně, střízlivě a nestranně to zaznamenává.... Srdcovka typu Drugstore cowboy, nebo Junkys christmas to nebude, ale rád si to dám někdy znovu. (26.06.2014)