Skřítek

Tohle je opravdu gurmánský zážitek. Groteska bez keců o tom, jak je to náročné mít za fotříka řezníka, který hobluje mladší řeznici v chlaďáku na jatkách. Nejhůř na tom je však manželka (říkejme ji třeba Bohunka), která každý den připravuje dvě kila flákoty, aby byl manžel spokojen a nesoustředil se na tu svou řeznici. Zakomponování skřítka v popelnici je netradiční, ale potěšující. 69% (13.01.2019)

Komedie zbarvená do zelena. Tomáši Vorlovi nelze upřít jednu vlastnost – odvahu. Odvahu, s jakou se pustil do realizace bezeslovné grotesky, žánru nemajícího v českých luzích a hájích v podstatě žádnou tradici. Jenže Vorel si podřezal vlastní větev, když začal do prostoduchého příběhu plného fyzického humoru, propašovávat své názory, rady, doporučení. Je fajn, když chce režisér divákům něco sdělit, když jeho dílo nese nějaké poselství, ale aby jej neslo za každou cenu a způsobem natolik nápadným? Několik nechutných scén z jatek doslova čpí zoufalstvím pramenící z Vorlovy neschopnosti nebýt doslovný. Skřítek natolik násilně prosazuje vegetariánství, že si každý cynický masožravec nakonec stejně řekne: „a just to maso jíst budu!“. Nehledě na detail, že z nejvýraznější vegetariánské postavy se vyklube mladistvý agresor. Ve snaze o závažné sdělení jde stranou snaha o sofistikovanější humor a přednost dostávají rádoby vtipné scénky, kdy někdo někoho něčím mlátí do hlavy s vykulenýma očima. Mnohé vtipy zcela postrádají pointu, například celá linie s podivínským skřítkem a celé je to umocněno bezradností „němých“ herců. Skřítek je dílem neotřelým, s ucházejícími triky (snad jen fascinace „živými“ fotkami byla příliš markantní), dílem ne hloupým, přesto plným hloupých chyb, které po sečtení způsobily kompletní rozsypání tohoto ambiciózního projektu pod režisérovýma rukama. 50% (27.11.2006)

Začne to celkem vtipně, kreativně a do jisté míry i originálně, dokonce i s odkazem na úvodní grotesku z Pražské 5, jenže s postupem času je to čím dál tím míň zajímavé a čím dál tím víc nudné. Navíc to kromě jednoho odlišného nápadu (v rámci české tvorby) nemá co víc nabídnout, příběh je jenom o pokažených vztazích (což je zápletka spousty současných romantických komedií, jen ty k happy endu dojdou klišovitěji) a nakonec vlastně ani ta postava skřítka tam nemá moc využití. Tohle se prostě Vorlovi moc nepovedlo a kdyby to bylo kratší, vůbec nic by se nestalo, spíš by to bylo jen k dobru věci. 2* (25.07.2022)

Škoda, že většina dobrých momentů je soustředěna pouze do expozice. Postupně satiru a ironii nahrazují obludarizující záběry z jatek a nezajímavá manželská krize. Při druhém sledování jsem si u závěru filmu uvědomila, že se vlastně koukám na jakýsi sentimentální těžkopádný dojezd, ve kterém se není čemu smát ani nad čím plakat nebo skřípat zuby. Což je velká škoda, protože film obsahuje spoustu dobrých ironizujících nebo mysteriózních náznaků, nic ale není dovedeno do konce. Vorel pořád zraje a už teď můžu říct, že se těším na jeho majstrštyk. (19.11.2006)

Sice musím ocenit Vorlovu odvahu natočit v dnešní době "němou" grotesku, nicméně z celkového výsledku mám poněkud rozporuplné pocity. V první řadě mi vadila nevyváženost scénáře - některé pasáže jsou nabité infantilním humorem pro žáky prvního stupně základní školy a jiné se snaží o psychologickou sondu dnešní společnosti. Je to jistě dáno tím, že režisér se chtěl zavděčit nejširší divácké obci od 5 do 105 let, ale film potom působí poněkud roztříštěným dojmem. Co mně dále hodně naštvalo, bylo všudypřítomné moralizování o tom, "jak jíst maso (potažmo zabíjet zvířata) je špatné", "chodit do McDonalda je ještě horší" a vůbec, že "jsme obětí konzumní společnosti". Sice je to všechno více méně pravda, ale forma, jakou nám to režisér vtlouká do hlavy, je dosti laciná. Nemluvě o tom, že konzumace marihuany a vandalismus jsou tu prezentovány jako téměř normální, nezavrženíhodné záležitosti. Celkem zklamala i hudba od MIG 21, na kterou nezapomněla upozornit žádná z reklamních kampaní, ale jež ve skutečnosti spočívala v neustálém opakování dvou, tří skladeb, což po takové půlhodince už notně leze na nervy. O kvalitě obrazu se raději nezmiňuji. Na druhou stranu herci, jak v hlavních, tak i v těch nejmenších roličkách, byli výborní, resp. přesní (tedy vtipní), což ale u "sklepáků" nemůže být žádným překvapením. Podtrženo, sečteno jsem se bavil, ale ne zase tolik, jak bych od režiséra CESTY Z MĚSTA a geniálního KOUŘE především, očekával. (23.03.2005)