Reklama

Reklama

Texty z pera legendárního amerického spisovatele Kurta Vonneguta jsou natolik mnohovrstevnaté a ve své komplexnosti složité, že je většina filmařů vždy považovala za téměř nezadaptovatelnou látku. Přesto ale několik snímků podle Vonnegutových předloh přeci jen vzniklo. A za jeden z nejlepších je považováno přepracování multižánrového protiválečného románu Jatka č. 5, kterého se v roce 1972 ujal oscarový gigant George Roy Hill, režisér Butche Cassidyho a Sundance Kida, Podrazu či Světa podle Garpa. Nás pak může těšit, že natáčení částečně autobiografického příběhu o mladíkovi jménem Billy Pilgrim, který se po přežití děsivého náletu na Drážďany a vůbec celé druhé světové války rozhodne mezi zdmi ústavu pro duševně choré zcela přetvořit celý vesmír, byl přítomen také Miroslav Ondříček, kterého si Hill zvolil za svého hlavního kameramana. Ostatně některé sekvence filmu byly pořízeny i na pražských Hradčanech. Mezi lety 1972 a 1973 pak byl Hill za tento film oceněn nejen nominací na Zlatý glóbus, ale také cenou poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Hlavní rolí v pozoruhodném snímku si svůj herecký debut odbyl tehdy čtyřiadvacetiletý Michael Sacks. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (85)

Mackin 

všechny recenze uživatele

Povinnost především pro ty, kteří mají rádi netypické a tak trochu jiné filmy. Celý děj je mozaikou různých momentů ze života Billyho Pilgrima, jejíž hlavní část tvoří události odehrávající se ve druhé světové válce. Navíc jsou tu ještě jeho představy o pobytu na planetě Trafalmador. A to všechno je skvěle setříháno (střihač se musel opravdu zapotit) bez ohledu na časové zařazení jednotlivých událostí. V malé roličce se objevuje i český herec Oto Ševčík. ()

Brouk 

všechny recenze uživatele

Kurt Vonnegut jr., jeden z mých oblíbenců a spisovatel, jehož dílka se ne zrovna jednoduše zfilmovávájí. Jatka č.5 jsou pro člověka, který knižní předlohu nečetl hůře stravitelná a pravděpodobně vyjdou naplano stejně jako například Snídaně šampionů s N.Noltem a B.Willisem. Je to vše nebo nic. Buď se líbí nebo je zatraceno. Nic mezitím. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Filmový pokus, předem odsouzený k nezdaru... Ze všeho nejtěžší je totiž zfilmovat otevřeně subjektivní vyprávění, přičemž ještě těžší je zfilmovat takové vyprávění, pokud má záměrně neuzavřenou strukturu, kolážovitě porušuje chronologické i prostorové vztahy a navrch prokládá reálné situace vlastními představami, sny a pocity... Literární a filmová řeč je v tomhle naprosto odlišná, zatímco literatura si všímá především toho vnitřního, film jde nutně především po vnějších věcech, po vizualitě, po zvuku, po vyřčených slovech, nikoli po prožitku, snu, představě či pocitu. Dalším problémem je až neuvěřitelná klipovitost, v níž se dlouhé pasáže knihy nutně mění na kratičké filmové scény. Přesto tenhle film rozhodně stojí za vidění. Řemeslně jde o velmi slušnou záležitost. Rozhodně neurazí režie, herectví, hudba (ostatně není divu, když ji obstaral Glenn Gould), kamera (Miroslav Ondříček). Ve filmu v žádném případě nechybí nesmírně silná místa, například příjezd do Drážďan, šílená jízda Billiho manželky do nemocnice (takhle excelentně zahraná kráva se jen tak nevidí), start posléze zříceného letadla, retrospektivní prostřihy, scény z nemocnice (s tím blbem, co píše knihu o Drážďanech), poprava Edgara Derbyho, to všechno je natočeno naprosto strhujícím způsobem. Některé jiné scény, především ty z planety Trafalmador jsou slabší ( i když mile komické), ale v předpočítačové době tyhle věci šly asi jen těžko natočit lépe. Suma sumárum, kniha je i v tomhle případě rozhodně lepší, ale film v žádném případě neurazí... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: gudaulin, Subjektiv ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Schválně se mě zeptejte, o čem ten film vlastně byl. Taky netušíte? To je dobře, alespoň v tom nejsem sám. 1) Po rozpačitém začátku jsem si na několik časových rovin i na svérázný humor zvykl. Postupně tvůrci ztrácejí zábrany a děj je stále absurdnější, až (pozor, spoiler!) se přesuneme na planetu Trafalmadore (to je zřejmě důvod, proč film někteří označují také jako scifi). Už se páříte?_____ 2) Vonnegutovo mysteriózní dílo je jako většina podobných prací prostě nezfilmovatelné. Filosofické pozadí je na obrazovce téměř nezřetelné. Režisér vsadil na akční scény, které natočil skvěle. A tak mi rezignace na transcendentní sdělení ani moc nevadí._____ 3) Líbil se mi debutující 24letý Michael Sacks (Billy Pilgrim). Po 12 letech herectví vyměnil za kariéru ve světě financí. Slušelo to i 24letému Perry Kingovi (Billův syn Robert) a bez jiskry nebyl ani 35letý Ron Leibman (voják Lazzaro)._____ 4) Výstižný koment: Šandík****. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Každý, kdo kdy četl nějaký román od Kurta Vonneguta, dobře ví, jak obtížné je převést jeho literární předlohu na filmové plátno. Jeho díla jsou totiž mnohavrstevná, zahrnují myšlenkové pochody jeho hrdinů, nejrůznější místa a doby, které se navzájem prolínají, a hlavně obsahují nejrůznější snové pasáže a halucinace. Snaha natočit podle něj stejně úspěšný film končí obvykle průserem, jako je např. Snídaně šampionů. Dlouho jsem si myslel, že jediný snímek, který stojí za vidění, je Matka noc a teprve nyní poznávám, že téměř stejnou kvalitu má i film George Roye Hilla. Jatka č. 5 jsou stejně jako románová předloha absurdní, tragikomické, zvláštní a provokativní. Řada scén patří k těm, které si filmový fanoušek zafixuje na celý život. Setkání hlavního hrdiny s vítěznými sovětskými vojáky nebo konec jeho nejlepšího přítele k nim určitě patří. Celkový dojem: 85 %. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (9)

  • Scény, které se odehrávají v Drážďanech, se natáčely v Praze na Hradčanech a v již zaniklé části Mostu. Zbytek filmu byl nafilmován v Minnesotě. (SeanBean)
  • Při „vítání“ zajatců po příchodu do tábora je asi na půl vteřiny vidět Karel Augusta. (frantabr)

Reklama

Reklama