Režie:
Miroslav CikánKamera:
Josef StřechaHudba:
Josef StelibskýHrají:
František Smolík, Nataša Gollová, Svatopluk Beneš, František Kovářík, Gabriel Hart, Jaroslav Marvan, Stanislav Neumann, František Kreuzmann st. (více)Obsahy(1)
Profesor Vlk (F. Smolík) vyučuje na pražské obchodní akademii podle učebnic, které sám sepsal. Jeho studenti se musejí učit poučky slovo od slova. Avšak tři z nich – Karel Toman (R. Hrušínský), Vašek Pelíšek (J. Kemr) a Ivan Javorský (V. Salač) nastoupí o prázdninách na praxi u podnikatele Josefa Vichra (F. Kreuzmann) a s hrůzou zjistí, že jejich nabiflované znalosti jsou v reálném životě k ničemu. Vědí sice, k čemu slouží který formulář, ale nedovedou ho kloudně vyplnit, stejně jako nedovedou napsat obchodní dopis. Když se Karel odváží říct to později ve škole profesorovi do očí, vznikne problém. Vlk totiž nehodlá na „osvědčených“ metodách výuky nic měnit, a naopak podá návrh na Karlovo vyloučení z akademie. Osud odvážného studenta je tak v rukou profesorského sboru, který má o všem hlasovat, především však v rukou profesora Vlka… (Česká televize)
(více)Recenze (73)
"Oni umí všechno částečně, ale pořádně nic"... Tato prvorepubliková komedie ze školního prostředí mě zaujala hlavně tím, že zpracovává bohužel stále poměrně živé téma kontrastu mezi teoretickou průpravou ve škole a praxí v zaměstnání. František Smolík coby profesor Vlk alias Bivoje je vskutku nerudný člověk s nemožnými způsoby výuky. Změna, která se s ním stane ze dne na den, není sice podána úplně věrohodně, ale to lze u žánru filmové komedie do značné míry tolerovat. Z dalších rolí mě mj. zaujal František Kolařík coby roztržitý profesor. ()
Staré spôsoby učenia verzus nové spôsoby „škola hrou“. O reformu školstva sa v škole snažia už od roku 1939 podnes a zdá sa, že ešte aspoň ďalších 80 rokov to bude trvať. Medzitým všetko zostarne, ale to nevadí, začne sa odznova. V tomto film sú snahy o reformu sympatické, detské postavy hrajú naozaj deti a nie herci stredného veku, ako bolo zvykom v iných filmoch. –––– Prosím, tatínek říkal, že je to hloupost takto se to učit. ()
Film je více než názorným pohledem na odvrácenou tvář prvorepublikového školství. V určitém ohledu jde jak nad CESTU DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE, tak ŠKOLU ZÁKLAD ŽIVOTA. Vypovídá mnohé i o své době. Jeho sociální záběr je pozoruhodný. A jeho umělecké ztvárnění v kontextu dobových možností pozoruhodné. ()
Taká úsmevná, ale pomerne naivná školská komédia o jednom učiteľovi, ktorého bolo treba napraviť. Príbeh teda slabší, no pozeralo sa na to celkom dobre, žiadna nuda. Hlavne som bol fascinovaný mladučkými hereckými legendami. Staromilské oddychové povyrazenie, na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 ()
František Smolík je pro mě hercem, kterej dokresluje mojí představu o tom, jak se (asi) hrálo kdysi na dívadle ještě před příchodem filmu. Myslím si, že tehdy herci přehrávali jak blázni, aby diváci vůbec poznali, že něco hrají. František Smolík, odkojen starou školou, proto ve svých rolích ztvárňuje pohoršení třeba tak, že strašlivě vyvalí oči, rozechvěje tváře i hlas a začne vyluzovat nějaké lamentace. Mladej Hrušínskej, Kemr a Filipovský.. jinak o ničem. ()
Galerie (6)
Photo © Film Europe
Zajímavosti (3)
- Natáčeno v Telči. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Žáci jsou nazývání profesorským sborem slovem „menažerie“. Menažerie je označení pro zvěřinec. (sator)
- Svatopluk Beneš, ktorý stvárnil jedného z profesorov, bol od svojich žiakov Rudolfa Hrušinského (Karel Toman) a Josefa Kemra (Václav Pelísek) v skutočnosti starší len o dva resp. štyri roky. (Raccoon.city)
Reklama