Dracula

Tak tohle mi přišlo spíše jako parodie originálu. Herec v roli Drákuly je trapný až běda a ostatní herci zrovna tak. Všechny jeho pohyby, které měli připomínat Lugosiho jsou k smíchu a detailní zaběr na jeho oči už jsem velmi těžko rozdýchával. Ostatní herci jsou na tom stejně. Herec v roli Renfielda se omezuje jen na samé vřeštění a herec v roli Van Helsinga přehrává jak ďas(opravdu jedno z nejhorších přehrávání, co jsem kdy viděl). Jedna hvězdička tedy za vizuální stránku(která ovšem často kolísá-netopýři) a druhá za to, že jsem se často smál. PS: Scénu setkání Drákuly s Van Helsingem (zakončenou ukázáním kříže) považuji za vrchol parodie. Pokud to náhodou Lugosi nebo Sloan viděli, museli obracet oči v sloup. (15.04.2007)

V roce 1931 se po atelierech studia Universal prohanely hned dva staby najednou. Tod Browning a Bela Lugosi tu pres den davali vzniknout nesmrtelne klasice a tvorili dejiny, kdyz nataceli vubec prvni "legalni" adaptaci Stokerova romanu Dracula. V noci ve stejnych kulisach radil stab spanelsky a snazil se o totez, pouze pro publikum predevsim z Latinske Ameriky. Kdyz dva delaji totez, vysledek zdaleka nebyva vzdy stejny a nejinak je tomu i v tomhle pripade. Nejvetsi rozdily jsou v pojeti kamery a vynalezavosti tvurcu. Browning byl stara skola a hojne se vyzival ve statickejch zaberech, dlouhych scenach bez dialogu a az nekonecnych detailech na obliceje. Spanele, ktere vedl nespanelsky hovorici George Melford a predevsim kameraman George Robinson, se snazili byt mnohem dynamictejsi. Krom zname sceny, kdy se poprve setkavaji Dracula a Renfield, stoji za zminku predevsim Renfieldova vecere v Draculove hrade s naslednym odletem kamery skrz okno ven. Spanelska verze se, krom lepsi kamery, muze pochlubit i vetsim mnozstvim napadu (Dracula vstavajici z rakve v oblaku koure) a odvazne odhalenym vystrihem Lupity Tovar . Po filmarske strance je proste povedenejsi, ale chybi ji jeden dulezity detail. Tim je Bela Lugosi. Madarsky prizvuk, podivne zkroucene ruce s dlouhymi prsty a nasvicenim zvyrazneny pohled vlka z nej delaji definitivne nejlepsiho predstavitele filmoveho Draculy. Carlos Villarías je ve srovnani s nim vice nez nevyrazny. I ostatni herci Browningovi verze silne kvalitativne prevysuji sve spanelske kolegy. Nejmarkantnejsi je to, krom hrabete Draculy, u postav Van Helsinga (Van Sloan je uzasnej) a Renfielda (Rubio prehrava az hruza). Pokud mate moznost, pustte si obe verze za sebou, moznost porovnavat je k nezaplaceni, pokud ne - tak minimalne anglicka verze je naprostou nutnosti. (11.12.2004)

Štúdiu Universal sa tento experiment ( americká aj španielská verzia sa natáčali zároveň ) vydaril. Vydarené sú obe verzie, no táto trpí absenciou Belu Lugosiho a svižnejším dejom, čo možno spôsobilo navŕšenie minutáže o dobrú polhodinu. Atmosféra ale ostáva zachovaná a to je určite to najdôležitejšie. (15.05.2013)

Tato španělská verze Drákuly je delší o 20 minut, což ukazuje, že se od té anglické docela liší. Je zde modernější práce s kamerou, která najíždí na obličeje herců, což bylo v té době průlomové. V anglické verzi zase vyniká lepší herectví a více se stříhá i když opatrně. USA byly v této době už závislé vývozu svých filmů na mezinárodním trhu a protože dubbing nešel technicky úplně udělat, dospěla hollywoodská studia k rozhodnutí točit nějaký čas filmy vícekrát v různých jazycích. Tím se ušetřilo například za kostýmy, protože herci, kteří točili jinou verzi odpoledne si vzaly kostýmy svých dopoledních kolegů. Nevýhodou bylo, že jiní herci ve filmu odradily některé diváky, kteří viděli v magazínech ty slavné v původní americké verzi. (21.12.2017)

Podívat se na španělskou verzi hned po Browningově zázraku je k nezaplacení. Nejlépe tak můžete docenit, jak je to stejné...a jak rozdílné. Hlavní nevýhodou této verze je přítomnost Španělů. A hlavní výhodou pak přítomnost Španělek. Skutečně, mužští herci jsou do jednoho špatní, někdo tu přirovnával Van Helsinga k Josefu Větrovcovi, mně přišel celou dobu jako Eugen Levy. Sám Dracula je asi největší problém, Villarías vypadá jako chlápek, co za obchodním centrem nabízí dětem sladkosti a láká je k sobě do auta, naprosto postrádá Lugosiho aristokratický šarm a nebezpečnou divokou zvířecí podstatu. Naopak ženy tu oproti Browningově verzi jsou mimořádně hezké, Lucía má stejně jako Lucy minimum prostoru, ale je neskonale hezčí, o živočišné Evě (kdoví proč ne Míně, že si Španělé změnili Johna na Juana, to beru, ale Mínu na Evu...?) Lupitě Tovarové ani nemluvím. Nevím, o kolik je tato verze proti té Browningově akčnější, přijde mi podobně statická, ale vůbec to není na škodu. Je maličko slabší, je to doslova klon - a přesto jeden z nejlepších filmů o Draculovi vůbec. Takhle totiž vznikají legendy. (26.06.2013)