Tatínek
Daddy
Obsahy(1)
Rodinný dokumentární portrét všemi generacemi milovaného českého autora, herce, textaře, scenáristy a spoluzakladatele legendárního Divadla Járy Cimrmana Zdeňka Svěráka, který natočil jeho syn, světoznámý režisér Jan Svěrák, se svým kolegou Martinem Dostálem. Dali mu lehce humorný podtitul "Mramorizace Zdeňka Svěráka". Oba tvůrci laskavě nahlížejí do tvůrčího zákulisí i soukromého zázemí Zdeňka Svěráka a nechávají vyniknout jeho nezaměnitelné vnímání světa. Dávají rovněž možnost poznat kouzlo mnoho desítek let trvající sounáležitosti, na jejichž základech stojí úspěch slavného cimrmanovského souboru. Stranou však neponechávají ani momentky ze Svěrákovy životní cesty a soukromého života, na nichž odhalují pro řadu diváků možná neznámé odrazy jeho osobních osudů ve filmech, které si získaly trvalou přízeň publika. Snímek má nicméně osobní rozměr i pro samotného režiséra, který v době realizace prožíval společně s otcem tvůrčí i generační spor. Natáčením portrétu se pokoušel rovněž hledat nová východiska pro vzájemný vztah, jehož hodnotu mohli diváci ocenit na působivých filmech Obecná škola, Kolja či Tmavomodrý svět – plodech kongeniální spolupráce otce a syna, jež naštěstí měla úspěšné pokračování. (Česká televize)
(více)Recenze (209)
Filmová pocta osobnosti, která mě, co se týče humoru, velmi ovlivnila, se vydařila. Vytknul bych jenom jednu věc, a to délku; hodina a půl je strašně málo (nebo alespoň pro mě ano), chybí mi zde třeba více z DJC nebo zmínka o dětských filmech dle scénáře Zdeňka Svěráka (Tři veteráni, Lotrando a Zubejda, Ať žijí duchové!). Určitá dojemnost (navozená hlavně hudbou a přítomností vnoučete) se zde nachází, ale je ve snesitelné míře a nesklouzává k patosu. ()
Milé jako všechno od Svěráka. Poklidné, přesto plný zajímavých informací natolik, že společně s Nejistou sezónou dává dokonalým způsobem nahlédnout do života a zákulisí dvou unikátních českých fenoménů. Cimrmana a Svěráka. Nevím nakolik je to všechno u Tatínka stylizované, ale přesně tak nějak si Zdeňka Svěráka v soukromí představuji. ()
Dát dokumentu pět hvězdiček, to by bylo asi trochu moc, ale nemůžu jinak. Tatínek je sice dokument, ale vtáhnul mě jako film, protože Svěrák je úžasný vyppravěč, má obrovské charisma a i detaily dokáže podat tak, že člověk žasne. Svému synkovi tím natáčení hodně usnadnil. Film navíc přinesl hodně zajímavých informací, takže verdikt je *****. ()
Tatínek je blbec, chtělo by se říci spolu s Němým Bobšem a kdoví, jestli synátor něco podobného názvem svého díla nezamýšlel. Jak známo, vznikal dokument v době hlubokého rodinného rozkolu a já bych něco takového úplně nevylučoval. Otázka je, zda se i poznal, protože já si to o Svěráku starším myslím už dlouho a tento dokument ho víceméně ukazuje právě jako urážlivého nedůtklivého narcise, který se nedokáže přenést přes nesouhlas (jak typické pro lidi jeho orientace). Na tom nemění nic jeho dílo, které, tedy to starší, zasluhuje povětšinou úctu a respekt, ale osoba tvůrce a jeho dílo jsou obvykle dvě různé věci. Co se dokumentu samého týče, standardní věc, nijak zásadní a objevná co do formy i obsahu. ()
Patnáct let starý dokument. Kdo by to byl řekl. Zdeněk Svěrák v něm popisuje své zázemí v mládí, které formovalo jeho osobnost a stalo se předobrazem jeho tvorby. Smutnější závěr o konci spolupráce se synem je nyní už jen úsměvný, když si divák uvědomí, že Vratné lahve se nakonec realizace dočkaly a později přišlo třeba ještě i Po strništi bos. Příjemné jsou také informace ze začátků Cimrmanů a kdo s kým se zná už od školy. Snad jen historie Svěrák-Uhlíř se do tohoto dokumentu moc nehodí. I když písničky z jejich tvorby, které v dokumentu zazní, se vždy a všude skvěle poslouchají. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (10)
- Jan Svěrák pro časopis Premiere komentoval rozdělení tvůrčích pravomocí s Martinem Dostálem: "Martina jsem přizval, protože na rozdíl ode mne dokumenty točí. Ví, že je třeba mít spoustu obrazového materiálu, který se pak ve střižně hodí. Já bych tyhle obrázky často zapomněl natočit, protže hraný film se vypráví jinak. Martin se také nestydí ptát a tátovy historky ještě neslyšel. Takový posluchač, kterého můžete překvapit nebo rozesmát, je pro toho, kdo má vyprávět, k nezaplacení. Abychom předešli hádkám, dohodli jsme se předem, že poslední slovo budu mít já. Hádali jsme se ale stejně, protože dva režiséři na jeden film je prostě moc. Každý má svůj názor, oběma připadá, že film je jejich dítě, a jsou připravení bít se hlava nehlava." (NIRO)
- Film vznikl během pouhých čtrnácti dní... ovšem rozprostřených během téměř celého roku. Bylo pořízeno zhruba osmdesát hodin materiálu. (NIRO)
- Spolurežísér Jan Svěrák vzpomínal: "Zjistil jsem, že přestože jsem vystudoval dokument, nikdy jsem žádný nenatočil a nevím si s tímhle formátem moc rady. Pozval jsem tedy ke spolupráci Martina Dostála, který sice dokument nevystudoval, zato jich už asi dvacet natočil. Dohodli jsme se, že tátu vezmeme na místa, která byla pro jeho život důležitá, a tam ho, rozjitřelého vzpomínkami, budeme zpovídat." (NIRO)
Související novinky
Dlouho odkládaný porod
Natáčení nového filmu rodinky Svěrákových otce (scénář, hlavní role) a syna (režie) Vratné láhve se chýlí ke konci a brzy přijdou na řadu formovací práce ve střižně apod. Hlavním hrdinou je… (více)
Reklama