Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lizzie Wurtzelovou vychovala její matka bez otce už od malička, ale Lizzie se přesto cítí velmi prázdná. Podléhá snadno náladám a depresím. Když se dostane na žurnalistické stipendium na Harvard a její článek v místních novinách je kladně hodnocen, Lizzie začne žít značně nezodpovědně. Svými drogovými a sexuálními eskapádami ubližuje svým kamarádům i matce a dokonce se pokusí i o sebevraždu. Matka jí proto zařídí psychologickou léčbu a mladá žena si musí zvyknout na fakt, že kolem ní je skutečný svět a to co žije, je její vlastní život. Příběh vychází z biografické knihy skutečné úspěšné americké spisovatelky Elizabeth Wurtzelové. (Morien)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (99)

Johny_fork 

všechny recenze uživatele

Herecký koncert Christiny Ricci, je až zarážející, jak přirozeně působí v roli dívky utápějící se v depresích. Bez obalu a uměleckých pozlátek, surově servírované téma. Dokonalost snímku je v jeho bezprostřednosti, v Christině každý vidíme kousek sebe, vybízí nás k tomu, abychom si vážili sami sebe. Maximální ztotožnění s postavou. ()

strougy 

všechny recenze uživatele

Jeden z případů, kdy rozdíl mezi působivostí knižní předlohy a následné filmové adaptace je pro mě příliš velký, než abych dokázal výrazněji ocenit těch několik kladů, které film přece jen nabízí. Protože tam, kde kniha působí jako sugestivní ponor do narušené psychiky depresí postiženého jedince, tam se film ztrácí pod nánosem rádobypůsobivého vizuálního pozlátka, přehnaných emociálních výlevů a patetických proslovů všech zůčastněných. Zatímco v knize působí vývoj jednotlivých postav přirozeně a dává děsivý smysl, tak ve filmu se postavy mění v prapodivných skocích a jejich chování tak následně postrádá logiku. V knize motiv Prozacu a jeho následků na jedince patří k hlavním tématům, naopak film se o něj pouze otře v závěru s v podstatě kladným (!!!) vyzněním a tím zcela ignoruje kritický tón předlohy. A na závěr, tam kde kniha svým vylíčením deprese děsí a fascinuje zároveň, tam film pouze nudí a ničím nevybočuje z rámce podobných děl. Slabší 2*. ()

Reklama

jojinecko 

všechny recenze uživatele

Rain Man zobrazoval autizmus obalený do hollywoodskeho pozlátka, Prozac Nation zobrazuje depresiu (hovoríme o skutočnej depresii ako psychóze!) bez obalu, bez pátosu a umelých emócií, ale obnaženú až na dreň. Christina Ricci svoju rolu nehrá, ona ju doslova prežíva každým aj tým najnepatrnejším neverbálnym signálom. Silné, mrazivé, skvelé!!! Prečo sa asi tento film nikdy nedostal do amerických kín? ()

Krissty 

všechny recenze uživatele

Film jako takový není dokonalý a má své mouchy. Ale je to podle skutečné události, tak beru, že to nebude o přehnaných nečekaných zvratech, ale spíš o myšlenkách hlavní hrdinky a tom, co během depresí a terapie prožívala. A to tam bylo vykresleno poměrně pěkně. Čtyři hvězdy ale dávám hlavně za ty herecké výkony. Christina i Jessica byly výborné. Už jen kvůli nim stojí za to se na Prozac Nation podívat. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Prozac Nation je formálně klasická autobiografie. Deprese léčené touhle pilulkou jsou vyprávěné mnoha příběhy, tento se vrací do 80. let, ačkoli produkce nic dobového neřešila. Ale komu by to vadilo? Knížka vyšla v roce 1994 (česky 1997) a primárně jde o emoce. A ty jsou zas doménou velmi dobrého castu: Christina Ricci, Anne Heche, Michelle Williams, Jonathan Rhys Meyers nebo Jessica Lange. Asi není potřeba víc. U nás podobné věci řešil Můj vysvlečenej deník. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (6)

  • Ve filmu je první nahá scéna herečky Christiny Ricci, v němž požádala, aby při této scéně byla přítomná Michelle Williams, aby zajistila, že všechno udělá správně. (newpage)

Reklama

Reklama