Království nebeské

Podařený historický velkofilm, kde jsou hezky vidět obě strany podniků křížových výprav, ta "křesťanská" i ta hrabivá a loupeživá – bojujeme za Boha, tzn. za poklady, území a moc. A je to hollywoodsky balený, ale zároveň řemeslně poctivý, místy impozantní a sympaticky krvavý (a Orlando to nijak nekazí). Pro herní pamětníky, velkolepý obléhací scenérie v závěru vyloženě evokují starý Stronghold. A jak napsal Collider: "The theatrical cut is a serviceable action movie, but the director's cut is the true historical epic." (16.04.2023)

10.10.2010: Žiadny zázrak sa nekoná. Scottovy to tentokrát nevyšlo na výbornú. Film žije z peknej výpravy a z nepríliž americkej schémy deja, no všetko to, čo robí film výnimočným - chýba. A to predovšetkým syntéza celku. Možno je pravdou, že je potreba vidieť directors cut. Potom sa uvidí, či to zázrak urobí... 3* Update 14.7.2018: Rozšírená verzia dáva tomuto filmu úplne iný rozmer. Pokladám ho za učebnicovú látku o ľuďskom charakteru. "Nie je muž mužom, ak nespraví svoje okolie lepším". (10.10.2010)

Říká se, že "Gladiátor" Ridleyho Scotta odstartoval v roce 2000 velký comeback výpravných dějinno-mytologických epopejí. A říká se, že "Království nebeské" téhož režiséra je jakousi poslední šancí tohoto žánru, který po necelých pěti letech zazářil, posbíral spoustu cen a postupně vyklízí cestu lukrativnějšímu hollywoodskému artiklu. Je-li tomu tak, pak Scott v pravou chvíli složil reparát za bezduchého a prázdného "Gladiátora". "Království nebeské" není bezchybné dílo, je to typický "vydařenější hollywoodský špektákl", který se vyznačuje částečnou odvahou při uvolňování formy ve prospěch obsahu a patrnou fóbií z toho, aby tak činil do důsledku. Od prvních vteřin je jasně patrné, že kulisovost a umělost "Gladiátora" nepramenila z Scottovy chvilkové slabosti, nýbrž z toho, že anglická legenda nedokáže vtisknout historickým místům a osobám jistou specifičnost, jasný výraz... vše je umělé, jasně načrtnuté, fungující podle mechanických pravidel průměrného scénáře. Lidé jsou jen černí a bílý, všechna místa vyzařují gloriolu nákladné výpravy, ale chybí jim punc autentičnosti a sugestivita. Jenže zatímco kulisy Říma zakrývaly velké kulové, kulisy 12. století mají za sebou alespoň něco, co stojí za to objevovat. Středobodem filmu je Orlando Bloom, který konečně dokázal zahrát něco jiného, než oduševnělého elfí princátko. Pravda, jeho panická čistota zůstává, ale mladý idealista Balian má svou lidskou, chybující stránku. To, že zůstane pouze v rovině skicy, na níž Scott vrší křiklavé pastely klišé, je věc druhá. Mladou hvězdičku naštěstí ze všech stran podpírají výtečbní herci, z nichž dlužno zmínit především charismatického maršála Tiberia Jeremy Ironse. "Království nebeské" nemá s historií příliš společného, je to film po myšlenkové stránce veskrze současný, který kulisy křížových výprav a středověku používá pouze jako prostředek pro poselství tolerance mezi křesťany a muslimy. Je to poselství moralistní, svým způsobem krotce podané, ale především zábavné a v určitých momentech velice působivé (přetlačovaná křesťanů a muslimů v rozvalinách hradeb Svatého města). Otázky víry, cti a obětování zaznívají v typicky opatrném balení, ale je dobré, že své místo dostávají... Pokud si přimyslím výtečný soundtrack a poměrně dobře pojaté bitevní scény (to, že si raný středověk Scott plete s fantasy, raději taktně opominu), vydal žánr "historického" velkofilmu jednoho ze svých nejlepších zástupců, který na hlavu poráží jak "Tróju", tak "Gladiátora". "Království nebeské" není skvělým filmem, ale je to film o něčem, což se cení. (06.05.2005)

Když přežijete Blooma v hlavní roli, čekají vás už jen klady - velkolepé bitevní scény, správně špinavé prostředí a výrazné vedlejší postavy. Norton, Irons nebo Thewlis si pro sebe vlastně kradou každý záběr, ve kterém jsou. Gladiátor je sice jen jeden, ale do teď jsem si myslel, že filmy o boji ve Svaté zemi prostě musejí být nudné. Omyl. Když je režíruje Scott, tak vás prostě zařezají do sedadla na celou stopáž. (24.02.2007)

Tenhle film ve mě po dlouhé době zase vzbudil naději, že i dneska někdo dokáže natočit slušný historický velkofilm. Na rozdíl od Tróji a jí podobným filmům totiž nejde přímočaře za efektivními bitvami (i když i ty se najdou), ale zaměřuje se i na lidskou stránku války a jednotlivé osoby nejsou jenom příšerní zloduchové nebo naopak obrovští hrdinové bez bázně a hany. A co se týče zpracování - kamera, výprava a hudba mě naprosto uchvátily, a dokonce i Orlando Bloom už nebyl tak příšerný jako v Tróji a hodně se snažil nebýt "legolasoidním manekýnem" a trochu se mu to už daří. Svými 5* se pokouším aspoň trochu kompenzovat ta příšerná hodnocení, která tu jsou... (21.07.2005)