Generace X

Jamie Bell, William Fichtner, Jason Isaacs, Carrie-Anne Moss.....Hned na úvod je zřejmé, že se režisérovi podařilo pro film získat skvělé herce, díky kterým zejména jsem si film pustil a přesně podle očekávání jsem si každý jejich výstup moc užil! Černá komedie plná do extrémů vystupňovaných charakterů, lhostejných rodičů a poflakujících se zdrogovaných teenagerů vám hezky připomene neduhy naší doby. Rozhodně stojí za pozornost! (02.07.2008)

U filmů, jejichž příběh vyžaduje, aby se veškeré postavy chovaly jako idioti, používá Roger Ebert pojem The Idiot Plot. Podle stejného klíče by u Chumscrubber musel použít trochu jiný pojem - The Lunatic Plot. Prostě blázen kam se podíváš. Jsem už na různé ujeté světy celkem zvyklý, zde jsem však byl po půlhodině velmi zaskočen, neboť jsem si před zhlédnutím pročetl pouze obsah a žánrové zařazení. Tenhle film je podivnou a v několika místech silně mrazivou satirou na dnešní ... maloměstský svět. Takříkajíc nemilosrdně nastavuje zrcadlo ... (23.07.2010)

Skutočne žánrovo veľmi ťažko zaraditeľné. Čím to nazvať? Najviac mi sedí "Psychologicko-satirická dráma s prvkami ľahkej absurdity". Práve spomínaná absurdita je vlastne ťažiskom celého filmu, avšak zatiaľ čo zo začiatku to môže pôsobiť rušivým dojmom, postupne si na zvláštne/šialené/mrazivé/znepokojujúce správanie postáv zvyknete a ponoríte sa do ich osudov, ktoré možno postrádajú väčšiu hĺbku, ale je ich toľko, že by film musel trvať prinajmenšom 3 hodiny. Dostali ma všetky "rodičovské" herecké výkony, najmä excelentné dámy Allison Janney a Glenn Close, za zmienku stojí aj fešák Ralph Fiennes (prednedávnom som videla finále Harryho Pottera a ktože by to bol povedal že z Voldemorta sa nám vykľuje takýto neškodný delfín s bezbranným úsmevom? ). Jammie Bell svoje kvality len potvrdil a Hornerova hudba do filmu pasovala ako riť na šerbeľ, celkovo pochmúrny soundtrack a Placebo na úvod je zvládnutý. U mňa to na 100% nie je, ale jednoznačne stojí za povšimnutie a prípadnú diskusiu o tom, do akej miery sa tu dajú hľadať skutočné paralely s vývojom konzumnej a individualistickej spoločnosti a sociálnej letargie. (07.08.2011)

Řada mých oblíbených uživatelů nasázela plný počet hvězdiček, ale já se v tomhle případě přikláním k názoru Sobise87, jehož koment do značné míry vystihuje i mé pocity. I to srovnání s Americkou krásou, která se pohybuje ve stejné kombinaci žánrů satiry a dramatu, sedí, protože v mých očích druhý snímek drtivě poráží Generaci X. Nedávno jsem tvrdě zkritizoval snímek, jehož hlavní hrdina se choval jako blb a člověk odřízlý od reality, tady se pro změnu jako blbové chovají všichni, a to jen proto, aby potvrdili scénáristovo a režisérovo snažení. Co chce ten film kritizovat, je celkem jasné. Je to ať už vypjatý individualismus, egoismus, konzumismus a navíc se snaží potvrdit tvrzení, že populace v USA je nejvíc zasažená nejrůznějšími psychiatrickými poruchami. Jenže honí až moc zajíců najednou a kromě póz, teatrálnosti a křeče nabízí jen funkční momenty a jednotlivé hlášky nebo scény, místo aby fungoval jako celek. Celkový dojem: 40 %. Typicky festivalový kousek, který může fungovat na určitou diváckou kastu. (18.04.2011)

Vůbec se nedivím tomu sinusoidovému hodnocení. Já jsem taky váhala, ale ten filmek je tak zvláštní s těmi bizarními postavičkami a situacemi, takže stačil ponor do teenagerského věku a hned jsem viděla všechno jinýma očima. Ve výsledku film zapůsobil přesně tak, jak měl asi Arie Posin v úmyslu. Chválím výborné herecké obsazení plus krásný soundtrack a i když bych pár připomínek měla, tak souhlasím s jedním uživatelem, že jako obžaloba společnosti a konzumního materialismu funguje tenhle snímek velmi dobře i přes tu svou absurdnost. 70% (08.06.2014)