Režie:
Antonín MoskalykScénář:
Jiří HubačKamera:
Miloslav HarvanHudba:
Luboš FišerHrají:
Věra Galatíková, Jiří Vala, Dana Medřická, Ladislav Pešek, Michal Suchánek, Vladimír Krigl, Josef Konzal, Josef Hlinomaz, Vladimír Krška, Miriam ChytilováObsahy(1)
Příběh bezdětné rodiny a malého chlapce z dětského domova... Bezdětní manželé Karel (J. Vala) a Věra (V. Galatíková) už v životě zkusili mnohé: studovat, uplatnit se v zaměstnání. Nic z toho je však plně neuspokojilo. Dokázali si však vytvořit domov a ten chtějí teď nabídnout někomu třetímu, chlapci z dětského domova. Věra a její rodiče (ve skvělém podání Dany Medřické a Ladislava Peška) jsou chlapcem, který je u nich zatím jen na zkoušku, nadšeni. Karel, který sám žije v pocitu životního neúspěchu, se však s novým členem rodiny sžívá jen ztěžka a pomalu. (Česká televize)
(více)Recenze (72)
Jiří Hubač - Antonín Moskalyk - Luboš Fišer. O civilní a lidský zážitek je postaráno. Do toho naprosto přirozené herecké tváře Věry Galatíkové a Jiřího Valy jako manželské dvojice, které si chtějí adoptovat malého chlapce z dětského domova (výborně a přirozeně zahraného mladičkým Michalem Suchánkem) a otce a matky Věry v podání Ladislava Peška a Dany Medřické jsou ukázkou charakterního a uvěřitelného herectví, které zmíněným hercům prostě věříte a zobete z ruky. Tohle jsou televizní filmy, které nikdy nezestárnou. Jiří Hubač byl mistr ve vyprávění a jeho interpretace jsou nesmrtelné. Moc mě dostala třeba věta Ladislava Peška, když se vrátí domů ve veselé náladě a povídá : " Když Tě potká štěstí, musí radost ven a když musí ven, něco musí dovnitř. " Geniální. ()
Bezdětná rodina se rozhodne řešit svůj nenaplněný život "nákupem" dítěte z dětského domova. 1) Zdlouhavá, pomalá a poněkud teatrální televizní inscenace poněkud ubíjí svým patosem diváka i herecké kapacity, které zde vystupují. 2) Velmi slabé, ale přece jen tři hvězdičky. ()
Kdyby mi nebyl adoptivní tatínek tak hrozně nesympatický, klidně jdu s hodnocením ještě výš. Věkový rozdíl mezi maminkou a babičkou mi tedy moc velký taky nepřišel. Suchánkova kukadla mě ovšem doháněla k slzám, babička s dědečkem byli také úžasní. Opravdu pěkný film. ()
Nedělám to často, ale tenhle TV film jsem si pustil jen ze zájmu o téma. Presto, že mám tři děti a sedm vnuků mám pocit, že jsem tu (viz téma) něco zmeškal či zameškal. Moje babička měla čtyři kluky a ještě si vzala sirotka. Snad je to důvod a zároveň omluva. Vstup do filmu je impozantní. Pak se to poněkud ztrácí a ředí. Happy end pak opět svědčí o scénáristově zkušenosti. Přestože je film poplatný době, i když se zcela vyhne ideologii, jádro problému u lidí přetrvává - a u zvířat nejspíš také. ()
Skvělý herci. Skvělí příběh. Nádherný kukuč Suchánka. :) 80% ()
"A budu veselej, i kdyby mně to mělo srdce utrhnout." Uvědomil jsem si, že jsem to kdysi viděl, ale jsem moc rád, že jsem si to dal i teď po letech, protože to je hodně slušná komorní citovka. Dobře zahraná a námětem nutí k přemýšlení a prožívání. K tomu Luboš Fišer... No, zajímalo by mě, jak na to Suchoš vzpomíná :-). Potěšila i malá Miriam Chytilová. ()
Zase sa nezhodnem s nadsenim miestnych mentalov /mchnk/ ohladom tohoto "super genialneho normalizacneho filmu". Ono za normalizacie filmy uz dodychavali, tocili sa filmy, ktore sudruhom nevadili, lebo zobrazovali vladnucim sudruhom vyhovujucu realitu / na cele s Polednakovou, ze jo/ a ked sa natocila realita /Prodavac Humoru/ tak putovala do trezoru, a tak sa tocili taketo biedy. Manzelia XY si chcu vziat decko z decaku domov a na tom vystavat film? No tak akoze ........ LOL a ani omylom. Nudna normalizacna sed, film pravom patri medzi zabudnutiahodne veci a nie je dovod sa vratit k projekcii : 5 % ()
Prvoplánový rádoby doják, kdy děti v dětském domově se chovají racionálněji, než dospělí "rodiče". Alespoň, že to zachraňují dědeček s babičkou. Oči malého Frantíka na mě vzhledem k jezevčíkovi nepůsobily. ()
Velice hluboký snímek o 7 letém klukovi ,kterého si chtějí vzít bezdětný rodiče,ale majího na víkend a pak ho vrátí ,protože jim to nák neklape. Babička s dědou jsou proti ,ale přesto ho tam děda zpátky odváží. Nakonec chlapec ,krerému všichni říkají ,že ho vrátili a už ho nechtějí ,přesto uteče zpátky za náhradní rodinou a ty konečně pochopí ,že k nim patří a už si ho nechají. Je to hodně dojemný snímek o lidské lásce a pochopení. Za zmínku stojí výkon Dany Medřické a Ladislava Peška. ()
Trocha bezemočné, také socialistické, ale Suchoš bol milý. ()
V 74.-tom, to sa mi narodila dcéra, akurát jej išli zuby, mrnčala, bola nesvoja a dávali tento film. Nič som z neho nemal. Vďaka ČT ho dávali nedávno a mne sa vrátili spomienky na časy keď som kvôli malým deťom nedopozeral čiernobielu televíziu. Krásna - nostalgická spomienka na Hubačove scenáre a hercov toho obdobia. ()
V podstate sympatická, aj keď nervivá rodinka, ktorá si chce adoptovať chlapca z detského domova. Väčšina jej členov sa teší, hlava rodiny to však prežíva až príliš. A práve tá prehnaná psychológizácia budúcich rodičov ma po čase prestala baviť a iba sa nezáživne cyklila. Na druhej strane, malý Suchánek bol podarený, veď kto by takéto chlapča neprijal - väčšinou poslúcha, veľa nezožerie a keď ešte pridá smutné psie oči, bol by v tom čert, keby si nezískal aj hlavu rodiny. Happyendový záver je síce očakávaný, napriek tomu aj celkom dojímavý. ()
No jo dobrý.Vala překvapil-nejednoznačností povahy.... Jedná se o volné pokračování "Dlouhý podzimní den" ()
Poctivý český film z dob, kdy se to ještě umělo. Velmi emotivní záležitost, na které by si leckdo vylámal zuby, ne tak Antonín Moskalyk. Obsazením spolehlivých herců dosáhl vynikající realističnosti, zkrátka jsem mu to zobal z ruky. Nic nám divákům není podsouváno, závěr si každý musíme udělat sami. A tak to mám rád...90% ()
Takové černobílé socialistické obrácení Ferdyše Pištory, které mělo za úkol vydojit potok slziček, což se nakonec povedlo. ()
Trpělivost cest, trpělivost srdcí. ()
Již první tóny ústřední melancholické melodie Luboše Fišera jakoby dávaly diváku najevo, že ho čeká silný citový zážitek. A stačí jeden pohled na malého Michala Suchánka, a člověk je skoro naměkko. Postavě Karla to trošku nepochopitelně dlouho trvá, než se přestane chovat jako psí čumák. Jeho strach, "že to nedokáže" a "že to nepozná" lze ale přesto lidsky docela chápat. Mistr Hubač to každopádně celé moc pěkně napsal. Silné jsou hlavně dialogy Valy s Galatíkovou, kde člověk musí obdivovat hlavně tu neskutečnou toleranci Věry vůči Karlovi. Galatíkové tyhle typy rolí uvážlivých žen vždy moc dobře šly. Pěkným protipólem morouse Valy je roztomile vznětlivý a citově angažovaný "dědeček" Ladislava Peška. ()
Typ filmu, u kterého se mi tak 5 minut po začátku udělá knedlík v krku a na konci přes slzy nevidím titulky. Skvostné obsazení. A toho Valu jsem chápala. Taky mě na závěr nejvíc dostal. ()
Nevím, co si mám myslet. Bylo snadné získat dítě z dětského domova a ještě snadnější ho tam vrátit. Vzít si dítě na zkoušku. Co to má jako být? Dítě není hračka, které se člověk zbaví, když ho omrzí. Takhle byl vylíčen komunismus v tomto filmu. Otázkou však je, zda-li to tak opravdu fungovalo. Já byl tehdy ještě na houbách, takže to nedokážu objektivně posoudit. ()
A muj tatinek mel skleneny voko. ()