Tristram Shandy: Ptákovina a bejkárna
A Cock and Bull Story
Tristram Shandy : Vtákovina a volovina
A Cock and Bull Story
A Cock and Bull Story
Režie:
Michael WinterbottomScénář:
Frank Cottrell BoyceKamera:
Marcel ZyskindHrají:
Steve Coogan, Rob Brydon, Keeley Hawes, Dylan Moran, Shirley Henderson, Gillian Anderson, Elizabeth Berrington, James Fleet, Stephen Fry, Naomie Harris (více)Obsahy(1)
Inspirací tohoto neortodoxního filmového díla je román Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho, který napsal britský pastor Laurence Sterne v letech 1759–1767. Rozsáhlý román, patřící k anglickým literárním skvostům, byl považován za nezfilmovatelný, ale Winterbottom jej přetvořil v pozoruhodně invenční podívanou. Když Tristram Shandy začíná vyprávět svůj životní příběh, ocitáme se v 18. století. V dramatickém okamžiku hrdinova zrození však zjistíme, že jsme přítomni natáčení filmu. Za hereckým představitelem Shandyho Stevem Cooganem přijíždí jeho žena se šestiměsíčním dítětem, pronásleduje ho novinář, objeví se i jeho agent... „V knižní předloze je procesu psaní věnováno tolik prostoru, že jediný způsob, jak jej reflektovat, byl tento,“ říká režisér, který ve svém filmu složil poklonu i svému oblíbenému režisérovi R. W. Fassbinderovi. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (113)
Winterbottomov meta-film je podľa mňa tak zahľadený do seba, až mi nepripadá až tak intelektuálne podmanivý akým si myslí, že je. A možno ním aj je, ale keďže tu už máme Kaufmanna, tak mi Tristram Shandy až tak geniálny nepripadal. Každopádne postmoderné odkazy a celková hravosť rozhodne potešili a v niektorých momentoch je film veľmi vtipný (kto videl, presne vie, ktoré mám na mysli). Možno ale ide o materiál vhodný na viaceré pozretia, tak je pravdepodobné, že po potenciálnom druhom videní tohto zaujímavého materiálu pridám nejakú tú hviezdu. Keď už sa tu o tých hviezdach v dvojzmysloch a ironicky hovorí. ()
Budu velmi stručný, tohle není opravdu nic pro mě, konec, tečka. ()
Svébytná adaptace literární klasiky je spíše filmem o vzniku filmu než tradiční adaptací historické látky. O tom ostatně svědčí už podivná předtitulková scéna, která má zhruba stejně ujeté pokračování během titulků závěrečných. V každém případě je film plný neuvěřitelně absurdního humoru a vyvíjí takřka neustálý atak na bránice. Doporučuji zejména fanouškům humoru Monty Pythonů. ()
Ve finále mi připadá, že si Michael Winterbottom chtěl zaexperimentovat s filmovým médiem, vytvořit za každou cenu film plný stírání hranic mezi filmem, dokumentem, natáčením, realitou, fikcí a další fikcí a také plný odkazů, takže si natočil film, který je hodně experimentální, hodně postmoderní, ale ve výsledku mám z něj ryze samoúčelný dojem. Třeba ty zmínky slavných filmů a osobností zde padají každou chvíli jen tak, aby tam prostě padly, režisér měl svůj film co nejvíc intertextuální, ale účel jsem v tom nepostřehl a úplně nejvíc to bije do očí v závěrečné scéně, kdy se hlavní postavy až v idiotských promluvách baví o slavných hercích a filmech, ale není to nijak vtipné, ani filmu v závěru nedodává žádnou myšlenku. Když to srovnám s íránskou tvorbou Kiarostamiho (Detail, Pod olivovníky) a Panahiho (Taxi Teherán, Medvědi tu nejsou), jejichž vybrané filmy taky často přímo hýři prolínáním reality s fikcí, mystifikací, prvky filmu o filmu/ve filmu a intertextuálními odkazy, tak mi oproti civilní íránské osobitosti se silným sdělením navíc vychází v „Tristním“ Shandym jedna těžká nabubřelá křeč. To vše bych pořád respektoval a přestože mi oba hlavní herci byli dost nesympatičtí, za jistou snahu a občas zajímavější scénu bych dal plus mínus 2 hvězdičky. Tedy kdyby Winterbottom tolik neholdoval vulgárnímu humoru, kterým svůj film tolik naplnil. Takže máme zde postmoderní experiment, ve kterém co chvíli se mluví o samých ptákách, koulích a jim podobných věcech, často i divákům do kamery, režisér asi jiný humor než vulgarismy a rádoby vtipné situace s genitáliemi nezná a mě totálně přechází chuť tohle v kombinaci s hrou na umění a experiment jakkoliv oceňovat, sorry... pro mě konečná. [15%] ()
41st KVIFF 2006 - HORIZONS - Horizonty (A Cock and Bull Story / A COCK AND BULL STORY / Tristram Shandy) ()
Jestliže se nezfilmovatelné dílo úspěšně přetvořilo do této "pozoruhodné podívané", pak je pro mě román sám nečitelný... ()
Kniha Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho je nenapodobitelný (a samozřejmě taky zdánlivě nezfilmovatelný) skvost. Jeho volné pojetí je sympatické, stejně jako druhá linie filmařských strastí ohledně velikostí podpadků a věrohodnosti bojových scén - i když mě osobně nebaví zas až tak hrozně moc jako přímo pasáže z knihy. Zkrátka chytrá a vtipná oddychovka, jak stvořená na sobotní odpoledne. ()
Na tomto filmu udiví hlavně neuvěřitelně hravá struktura, která do jisté míry asi vyhází z knihy Tristram Shandy od Laurence Sterneho, kterou jsem ale nikdy nečetl, a nejsem si ani jistý, že sem o ní někdy slyšel (a to se jedná o takovou klasiku). Nejprve sledujeme na přeskáčku osudy knižního hrdiny, načež zjistíme, že ve skutečnosti sledujeme právě natáčený film. Postupně se pozornost přesune na problémy herců během natáčení. Film má příjemný anglický humor, dobře napsané dialogy. Pasáže ze života herců působí velmi realisticky, postavy se různě překřikují, baví se naprosto obyčejně, hekticky. Máte pocit, že sledujete záběry z filmu o filmu, a přesto postavám fandíte a prožíváte to s nimi. ()
Snaží se tenhle film strukturou napodobit knižní předlohu (již jsem mmch četla)? Ačkoli docela dobře dohromady fungují scény z natáčení filmu a kolem nátačení (zákulisí), stejně mi zůstalo zklamání... Tvůrci zjevně na předlohu nestačili, a tak se snažili vybruslit tímhle způsobem. Jenže ne všechny diváky zajímá, jakou barvu mají čí zuby. Pro mě Steve Coogen není hvězda, o jejímž soukromí bych musela být během filmu neustále informována... Hloubka literární předlohy a povrchnost filmového světa se tu viditelně třískají. Tak to alespoň vidím já (po prvním zhlédnutí). Kniha nabízí úžasné komické scény... Škoda. Ze scén s vdovou Wadmanovou (Gillian Anderson) zůstalo pramálo... Škoda... 65% (únor 2007) ()
Tak tady mi to uniklo aspoň o tři miliony světelných let. ()
velice příjemný a čerstvě působící "pokus" o film/nefilm - tradičně kvalitní britský humor a nadsázka z Tristrama příjemně cákají na všechny strany, potěší autentické herectví všech zůčastněných a například i účast osob jako je Dylan Moran (Bernard Black z Black Books) či Gillian Anderson (Scullyová z Akt X)... tvůrci se s tím viditelně necrcali a vyšlo to pěkně! 8/10 ()
Přestože je román Laurence Sterna Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho z 18. století jednou z nejvýznamnějších anglicky psaných knih, v české škole se o něm asi moc nedozvíte. A to ho Milan Kundera ve svém Umění románu považuje spolu s Diderotovým románem Jakub Fatalista a jeho pán za velmi důležitou (i když dodnes nepříliš vyvinutou) vývojovou větev světového románu. Opravdu je Tristram Shandy asi nezfilmovatelný. I když mě osobně se to, co bylo skutečnou adaptací, líbilo, ale na dvouhodinový film by to asi nestačilo, respektive by nás to brzy začalo nudit. Protože kniha se mi taky hodně líbila, ale místy jsem četl opravdu jen silou vůle. I když strýček Toby se svými bitvami a posedlostí opevňováním a spousty absurdních filozoficko-vědeckých a nikam nevedoucích úvah Waltera Shandyho a všechny ty všední a groteskní situace… Jen ale nevím, co tím chtěli autoři filmu říci. Pěkně se na to dívá, film ukázkově mísí realitu, fikci, film ve filmu, pseudodokument a je tudíž opravdu zajímavý z naratologického hlediska, jak to obšírně popisuje Douglas. Ale co bylo jeho cílem? Měla to být jakási meditace nad filmovým uměním, podobně jako třeba Truffautova Americká noc, kterou film hodně připomíná? Nebo využil režisér strukturu Tristrama Shandyho a vznikl tak zajímavý film, který je vlastně o ničem, stejně jako kniha? Nebo vystihuje podstatu filmu proslov Patricka (Stephen Fry), který říká, že život je tak bohatý, plný a rozmanitý, že je v uměleckém díle nezachytitelný? Věřím, že tomu tak bylo. ()
Adaptace Sternovy knihy je především naratologickou libůstkou. Koho nezajímají problémy filmové formy, měl by se Tristramu Shandymu vyhnout obloukem, protože zařazení "komedie" je opravdu velmi volné. Film má několik rovin. Historické scény, které jak se dozvíme jsou scénami reálného natáčení adaptace knihy. Scény z natáčení, které se snaží budit zdání autentičnosti použitím ruční kamery, které ovšem také překračují do další roviny. Je totiž jasné, že některé úseky ze soukromého života Steeva Coogana a dalších nemohly být zachyceny "filmem o filmu". Jsou tu i "knižní" scény, které přebírají styl natáčené adaptace, ale z filmové logiky víme, že natočeny nebyly, jsou jen součástí knihy a nebyly zahrnuty do scénáře. Málo koho asi při sledování nenapadne jméno Bertold Brecht. Hraní se zcizovacím efektem je vlastně základní premisou celého filmu. Ačkoli je Tristram Shandy dosti nedivácký filmový konstrukt, přesvědčil mě, abych se o Winterbottomovu tvoru začal zajímat. ()
uzasny film, steve coogan i ostatni herci hraji vyborne! ()
Britský přízvuk ve spojení s jejich humorem vytváří nezaměnitelnou kombinaci. Scéna s narozením Tristama je zkrátka dokonalá a já už dlouho neviděla nic tak vtipného. Bohužel zbylé 2/3 filmu (od chvíle kdy se štáb přesune do skutečného natáčení) tak zábavné nejsou, tempo se zvolní, gagy ustanou a my sledujeme "obyčejný" herecký život Stevea Coogana... ()
Ti Britové! Zase předvedli něco, co není tak zcela obvyklé na plátnech kin. A bylo to vtipné, tak nějak suše, ale o to zajímavěji. Laciný humor vygradovaný umělým smíchem umí každý, ale sarkasmus Steva Coogana zabral mnohem víc a vyzněl přirozeně. Takže směle do toho :) ()
Pocity z doslova bombastického začátku začínají být střízlivější s přibývajícími minutami, kdy se začíná film zabývat stále více spíše tématu natáčení. A právě tato složka - natáčení filmu v současnosti se mi jeví oproti složce fiktivně-historické méně zábavná, méně zajímavá a místy dokounce lehounce nudná, kromě teda absolutně perfektní epizodě s kaštanem :) Nicméně Winterbottom nedokázal udržet tempo a má tam pár slabších míst, které mně osobně brání hodnotit Tristrama Shandyho 5*. ()
trosku tazko stravitelna komedia, pri kt. musite mat asi precitany roman, lebo ja som ostal v pomykove. su tam trefene hlody, ale nic viac som nedostal... ()
Je to místy hodně vtipné, je to skvěle obsazené, je to... co to sakra je? ()
Knížku jsem nečetl, ale film mě přesto zaujal. I přesto, že se ve filmu vlastně nic nedozvíte a není vlastně ani na co koukat; necelé dvě hoďky sledujete žvásty o nečem, o čem nemáte ani šajnu. Tristram Shandy je výjimečný svou myšlenkou a formou vyprávění. Jak jednoduché je dokázat, že odvykládat jeden celý život během dvou hodin nejde, protože ono nejde ani odvyprávět jeden nudný natáčecí den... A teď věcně. Prvních dvacet minut jde o solidní grotesku, která se však mžikem oka změní na postmoderní koláž minihistorek a mnipříběhů vypravěčů samotných. Bohužel oni již nejsou tak zajímavými objekty, jako osoba Tristrama Shandyho, a po projekci jednoznačně vítězí forma nad obsahem. A umění nad zábavou. Tři a půl. Přesto si tahle Winterbottomova postmoderna pozornost zaslouží (viz první půlka komentáře). [červenec 2007] ()