Kráska v nesnázích

Kurva Hřebejku, sežeň si konečně nějakýho pořádnýho scenáristu a Jarchovskýho prosim tě zastřel. Po formální stránce totiž zraješ jak víno, ale nač je pěkná schránka (některé obrazové kompozice v lecčem připomínají některé Hřebejkovy evropské vzory), když obsahuje tuny balastu, tucet povrchně napsaných postav, a nebo plno ledabyle pospojovaných scének a situací u kterých jsem marně dumal nad konáním té či oné postavy. 50% s konstatováním, že začínám pozorovat jistou přímou úměrnost. Čím jsou totiž Hřebejkovy filmy lépe natočené, tím jsou prázdnější, nudnější a plytší. Takže pro příště sháním dobrého pisálka. Ono totiž nechybělo mnoho a měli jsme na světě další Duši jako Kaviár, akorát snad jen pěkně natočenou a v několika případech dobře zahranou. (27.07.2006)

Možná se můj názor na další shlédnutí změní, přesto volím tuhle cestu a upřímně nechápu, jak někdo může hodnotit tak příjemný zážitek tak nízkým ohodnocením. A pokud se nemýlím, kromě nedávného Štěstí a klasiky v podobě Pelíšků jsem plné hodnocení u tuzemského filmu natočeného za posledních patnáct let nevyužil. Je sice pravda, že by Hřebejk mohl zkusit pracovat na další látce s jiným scenáristou (ovšem červená knihovna je zde zcela přiznaná), scénáři přesto nechybí cit pro dialog, vtipné momenty (Ríšova spisovná čeština geniálně prokládaná vulgarismy) střídají ty dramatické, obrazová a hudební intermezza mnohdy velmi trefně překrývají dialog.. Co je špatného na tom sednout do křesla v kině a nechat se kolébat (leč jednoduchým) příběhem, který může být i tím naším? Každý tu mluví o velešpatném scénáři, ale kdo z Vás dokáže přenést na papír pár smysluplných řádků? Osobně mi poetická Kráska dokonale sedla. Formální stránka snímku dokazuje, jak závratně vzrůstá režijní um pana Hřebejka, zatímco o kvalitách Jana Malíře už víme dávno. Hudebně je tu jen mírné klopítnutí (Radůzy je holt Hřebejk velký obdivovatel), vše ale napravují skladby Falling Slowly či Star, star, které dokonale sedí k ladění filmu, právě u těch zahraničních to mělo zůstat. Režisér rád ponechává emocionální dojezd. Místy ony skladby hovoří za hlavní představitelku. Na řadu scén je ostatně radost pohledět - Hřebejk jim dokázal vtisknout na opravdovosti, např. muška, co během schůzky na lodi vyrušila Evženovu koncentraci, požírači sušenek, "maminka umřela" atp. Herecky pak film dominuje. Český lev v hereckých kategoriích by se měl třást. O genialitě diabetika Jiřího Schmitzera bylo napsáno už spoustu ("Drž se ho jak hovno košile, stříkej z něj prachy."), vedle toho noblesní Abrhám, radost je sledovat.. zároveň je Kráska typickým příkladem toho, že Macháčka už příště NE!! V porovnání s mizérií současného českého filmu jde o svěží závan!! A to mi nikdo nevezme.. Holt, každý jedná po svém..tak proč mu to brát.. 90% (15.10.2006)

Hřebejk drží trend a klesá zase o stupínek níž. Ne že by byl horší režisér, to jen Jarchovský nabízí plytkou a příběhově veleřídkou story, jejíž obsah by šel shrnout do jedné věty. Mezery v obsahu vyplňuje jen pár videoklipů na sladké písničky a srandičky s Jiřím Schmitzera. Mnohdy nelogický, ale hlavně prázdný trapas okořeněný tím, kolik diváků to Hřebejkovi zase sežralo (a žrát bude). I když jde o červenou knihovnu bez napětí, vnitřní dramatičnosti, originality, ale i bez velkých nedostatků v obsazení (Macháček už je spíš karikatura) nebo v rytmice vyprávění (konec mohl být klidně po sedmdesáti minutách). Více než černobílá postava Emílie Vašáryové, ten kiks hodný spíš Víta Olmera než Hřebejka, přitom vypoví víc než pět komentářů. (06.07.2006)

Brilantně natočeno, božsky zahráno (v případě Schmitzera ďábelsky), ale to všechno vyznívá do prázdna, neboť Jan Hřebejk si skrz film zase léčí své frustrace. Nerad bych se nějak zastával České republiky, ale opravdu si nemyslím, že co Čech to zloděj, tyran a zlatokop, zatímco exulanti jsou andělé na zem spadlí. Kdyby Hřebejkův tým tuhle zcela jasnou proklamaci opustil, skákal bych radostí tak upřímně, až by se sousedi divili. Takhle je to jenom dobře zazděný potenciál. A ano, Hřebejk by měl emigrovat. (14.09.2008)

U tohoto filmu jsem měl jeden velký problém, který jsem nemohl i přes jinak celkem dobrý dojem překousnout... Naprosto neuvěřítelné totiž je, že by vzdělaný, inteligentní, bohatý a citově založený emigrant, milující dobré víno a knihy Milana Kundery, byl schopen a ochoten jít do svazku s takovou živočišnou, prostou a materiální ženskou, jakou byla Marcela. Takže i když scénář je v podstatě velice chytře a kompaktně napsaný, stojí na podmáčených základech, které celý film sráží o třídu níž. Přitom je to obrovská škoda, protože se Hřebejk pustil do velice zajímavého tématu. Nemá tendenci nic "řešit", ale prostě jen zobrazuje některé rysy zpropadeného čecháčkovství, které v konfrontaci s noblesním emigrantem Benešem vyznívají tragikomicky a dost nelichotivě. Kráska v nesnázích je snímek i po herecké stránce zvládnutý velice slušně, zvláště se činí Schmitzer, Geislerová, Vašáryová... Jediný, kdo mi tam absolutně neseděl, byl Hrušínský. Trochu kritický bych byl k hudebnímu doprovodu. Miluju muziku Glena Hansarda i Radůzy a řadím je k tomu nejlepšímu co je u nás k slyšení i vidění. Bohužel Radůza se sem vůbec nehodila a připadalo mi, že Hřebejk ji tam chtěl mít za každou cenu, tak ji tam navzdory všemu prostě protlačil. Vrcholem tohoto nesouladu je fakt, že zatímco na plátně vidíme zpívat Radůzu, ve skutečnosti hraje Hansard s Markétou Irglovou písničku Falling Slowly...Když to tedy shrnu, Kráska v nesnázích je slušný film, dobře zahraný a se zajímavými charaktery, ale přesto zůstává těžko uvěřitelnou pohádkou, jež sráží zážitek na průměrnou podívanou. P.S.: tu studentskou agentůru si Hřebejk taky mohl odpustit... (11.04.2007)