Francouzská spojka II

K jedničce-Mysteriózní krimi, jaké se dnes již netočí. Pepek je břídil, šťourá se mezi prsty. Když vystřelí pak zpravidla zabije poldu. Taky je hrozný ochlasta ale má vůli jít po zločincích. Hledal jsem na tomto filmu nějakou chybu ale nenašel. Další vyjímkou kinematografie je to, že dvojka je lepší než jednička a nenudí. Je z jiného prostředí a o něčem jiném, Pepek tam ale zůstává a zase to posere aby v závěru zvítězil. No a Fernando Rey je skutečně krásný zloduch, hned jsem si ho zamiloval. ----------------------------------------------------------- Dvojka - Velmi ale velmi důstojné pokračování jedničky od jiného režiséra. Pepek přijíždí do Francie kde hned všechny nasere. Krásná je postava šéfa ktriminálky, který je z příjezdu nezodpovědného pitomého amíka velice odvázaný. Charnier vyrazí do boje proti Pepkovi tou nejlepší zbraní - drogou. Na filmu ze 70. let je krásně vidět jak vyžadování angličtiny na každém kroku a americké whisky a čokolády už tenkrát svět sraly, jak dnes serou mě. Film obsahuje i velmi nepovedenou scénu žvanění odvykajícího si Pepka o bejsbolu. Francouz nechápe a ani se nedivím. Ale jinak...moc povedené krimi. (28.03.2009)

Hamburgerový Pepek Doyle se nejdřív ve Francii vyrovnává s kulturními rozdíly, poté projde nedobrovolnou odvykací kúrou (Gene při ní válí, i když mluví o baseballu), vyderatizuje plamenem doupě krys a nakonec po tom všem předvede, že i s fyzickou únavou a abstinenčním třesem dokáže v pravou chvíli ukrotit svůj Smith & Wesson Model 36.. Pokračování stojící na pilířích nečistý Hackman, špinavá Marseille, intenzivní okamžiky detoxu a Frankenheimerův smysl pro neučesanost určitě neudělalo kultovní jedničce ostudu. (17.12.2018)

Francúzska spojka sa presunula z New Yorku do Marseille a Doylovy Francúzsky vzduch aj prospel, bola to viditeľná zmena, štát, mesto, prostredie, ľudia i policajné taktiky, všetko sa zmenilo. Príbeh je prepracovanejší, dramatickejší, ale aj zábavnejší. Aj tu je viacero nudných častí a aj zbytočných scén. Teraz tvorcovia vsadili len na jednu kartu a to na G.Hackmana, ktorý vie zahrať drzého policajta, ale aj drogovo závislého človeka, ktorý má absťáky a tak vidieť jeho poníženie, ale aj jeho vztýčenie a začlenenie do spoločnosti. Aj keď tej akcie tu nieje až tak veľa, čiastočne si to vykompenzoval dobre spracovaným príbehom. Ale to finále to roztočilo parádnou akciou, ktorá si vystrieľala 4*, ináč by to bolo poslabšie.Videné v rámci Season Chalenge Tour 2015. (29.08.2015)

Dvojka malinko trpí na pár úrovních. Zaprvé mi scházela přítomnost Roye Scheidera. Fakticky si s Hackmanem rozuměl, takže tohle zamrzí jako problém číslo 1. A jako druhý neduh vidím, že mě zápletka nedokázala tak strhnout. Jasně, sledovat Hackmana závislého na heroinu a pak jeho dlouhou odvykací kůru mělo něco do sebe (ten chlap je herecké zvíře!), ale nějak jsem postrádal hlavní příběhovou linku, jež díky tomu šla do pozadí. Na druhou stranu, rozhodně Frankenheimer za kamerou nevyhořel. Sice už jsme nebyli svědky strhující honičky v retro autíčkách, ale jeho naturalisticky pojatý závěr, kdy Pepek Doyle stíhal hlavního padoucha a zadýchával se u toho, to docela bralo dech, to přiznávám...Zejména ty sekvence nabízející záběry z první osoby...Takže vlastně i druhý díl těžil z nestandardní práce s kamerou. A samotný závěr vyloženě satisfakční. Za mě dávám 6,5/10 (07.09.2023)

Podivnou ironií osudu jsem dlouhé roky znal jenom toto pokračování, zatímco samotnou Francouzskou spojku ne. Někdy na konci osmdesátých let totiž šlo v tehdejší Československé televizi několikrát po sobě právě a pouze tohle pokračování. Shlédnout obé mi umožnilo až jejich nedávné vyjití na dvd. Tedy chutě a za čerstva do sdělování dojmů: Na jedné straně je nutné říci, že "dvojka" vskutku je slabší než "jednička", na druhé podotknout, že i tak jde rozhodně o jedno z nejpovedenějších pokračování z těch původně neplánovaných a navíc natočených jiným režisérem. John Frankenheimer se opravdu snažil dodržet rukopis, což se mu do značné míry podařilo. Kamera či herecké výkony jsou rozhodně mimořádné. Naopak propastný rozdíl znamená srovnání scénářů. Pokud "jednička" fascinuje svou reálností, "dvojka" je zcela nepravděpodobný konstrukt, pokud "jednička" vycházela z reálných zkušeností, "dvojka" je spíše paroduje. Třeba jenom ta "kancelář" na chodbě, "výslechy" podezřelých v angličtině, nebo onen "konfrontační" přístup se stálým zdůrazňováním zabitých kolegů, to všechno je notně přitažené za vlasy. Odhlédnuto od stále výborného vizuálu, je způsob vyprávění "dvojky" také citelně konvenčnější. Pokud "jednička" fascinuje mj. velmi "úsporným" střihem, kdyjsou v ději "vynechány" celé dlouhé pasáže, takže sledování filmu rozhodně není jen pasivní "civění na obraz", "dvojka" děj jenom otrocky odvypráví, aniž by vynechala jediný podstatnější detail. V příběhu též citelně přibylo dialogů a napětí. Chybí uhrančivá ztišenost některých scén, kdy celé dlouhé pasáže nikdo ani nepromluví a pokud, pak jen několik krátkých úsečných slov. Ve "dvojce" je stále o čem klábosit... Pozitivem je naopak chytrá práce s jazykem (angličtinu doplňuje (v originále dokonce ani titulky nepřekládaná) francouzština všude tam, kde spolu hovoří Francouzi mezi sebou (netřeba snad zdůrazňovat, že originální zvuk je při sledování tohoto filmu doslova povinnost)) a také roztomilá práce s národnostními specifiky a předsudky (americká čokoláda, objednávka hamburgrů, hovory o baseballu). Doslova fascinující je pak celá "detoxikační" pasáž, stejně jako skvostná závěrečná honička, při níž divák únavu a vyčerpání prožívá téměř fyzicky... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: kinej (20.12.2010)