Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Méně známý titul přesvědčivě postihuje ovzduší 60. let, zvažování nedávných vin i vyhlídek do budoucna. Generace otců se obtížně vyrovnává se svou účastí na stalinských represích, dospívající děti však již žijí zcela jinými starostmi, odmítajíce uznávat své rodiče za jakoukoli autoritu. Avšak hledání nových životních modelů se stejně rozplyne do ztracena, hrdinům po všech konfrontačních střetech zůstává jen jakási morální kocovina. Graficky strohý, černobíle natočený snímek, s oblibou vytvářející figurální kompozice, však vnímavě postihuje mnohá dobová stigmata, zvláště rozpad mezigeneračního porozumění... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (27)

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československé pozoruhodné psychologická drama, typický, ale málo známý snímek 60. let. Bloudění v tomto filmu symbolizuje odcizení mladé generace od jejich rodičů poznamenanými nekalostmi páchanými v 50. letech a hledání cesty k nim. Mladý hrdina Michal Hrabák (osmnáctiletý J. Hanzlík předvedl na svůj věk nebývale vyzrálý výkon) opouští domov z důvodu nedůvěry ke svému otci namočenému v nechvalně známých procesech a bloudí po světě odkázán sám na sebe, nicméně po jisté době se rozhodne pro návrat domů, avšak porozumění přesto nebylo dosaženo. V jiném smyslu můžeme bloudění chápat u jeho otce (J. Pleskot), v době uvolnění režimu citícího své pochybení v minulosti, plného nejistoty, snažíce si najít své nové životní místo, dokonce i za cenu ponižování se před mladými dívkami. Snímek je natočen dostatečně poutavě, navíc zejména na začátku je kritických narážek na režim poměrně dosti (překonává se intelektuál J. Adamíra), během pozorování však lze vysledovat jistý nesoulad a chaos mezi postavami. Herecké výkony jsou skvělé, přesně dodržují tradici filmů 60.let, kdy jsou divákovi předváděny jakoby nedůležité až banální domácí rozhovory, ovšem na dramatickém pozadí a právě v této podobě může herec nabídnout divákovi své maximum. Kromě již výše uvedených umělců se představí také ikona československých filmů 60. let J. Kačer v roli prapodivného řidiče se špatným zrakem či další legenda M. Macháček coby Michalův strýček malíř. Režisér A. Máša mě ani tentokrát nezklamal, jeho dílo hodnotím velmi pozitivně, jediná vada na jinak vynikajicím snímku, kterou si dovolím zmínit je dvojce drzých divokých mladíků Hrzán/Mrkvička, jež se objevuje na konci stále častěji a jež mohla být klidně vypuštěna. ()

GIK 

všechny recenze uživatele

Film o sblížení se dvou chlapů: krátkozrakého řidiče Kačera a syna na útěku Hanzlíka. Lehce nepříjemná dekadentní atmosféra. Symbolika: Bývalý partyzán: „Nás bylo třicet, jich bylo určitě dvakrát tolik“ – tj. 60, kódově 3x6; 17:28 – „mapa“ Antarktidy; 25:12 – šišozemě i s „Antarktidou“ „Brzdy fungují až na třetí sešlápnutí. Jede to 120, víc z toho nedostanu.“ – 33; 53:02 – devilhorns. Hlášky: „Host do domu, Bůh do domu.“, při vyslovování slova „Bůh“ se posmívá. „Vedle, příteli. To bude asi trapný zvyk z novinářské praxe.“ O novináři: „Ať napíše lež nebo pravdu, vždycky bude lhát.“ Novinář na to: „Jo.“ // „Věříte v Boha?“ „Ne. Žádnej Bůh není, ne?“ // „Chceme-li říci trochu pravdu, musíme taky trochu lhát.“ ()

Pitryx odpad!

všechny recenze uživatele

Skvělý film. Po půl hodině jsem z nudy začal šít povlak na polštář a potom jsem ještě stihl očistit asi sto tun mrkve. Ne, kecám, bylo to jen kilo. Poslouchal jsem však bedlivě a i okem mrkl. A z těch pitomých keců mně na konci bolela hlava. Ono to totiž o ničem jiném není. Jen rádoby intelektuální rozhovory o kterých si pisatel dialogů myslí, že byly na úrovni. Dokonce ani ten Michalův návrat domů nebyl divákovi ukázán, tedy jako reakce rodičů... ()

Vendy. 

všechny recenze uživatele

Otázkou je, jestli by to mělo vůbec nějaké vyústění...To rozkouskování v Písku apsoň člověka rozebralo :). Pro mladý lidi už tento film nemůže být to pravé ořechové... ()

Reklama

Reklama