Pád do tmy

Neil Marshall nám znovu dokazuje své režisérské kvality. Zatímco v Dog Soldiers se nepáral s budováním atmosféry a šel rovnou do akce, u Descent se rozhodl pro razantní změny. Ta první a nejmarkantnější je prohození hláškujících mužů za ženy, které zde mají nejspíše evokovat ohrožené a bezbranné bytosti, čímž ovšem rozhodně nejsou; druhá změna se odehrává na postu prostředí. Zatímco u Psích vojáků jsme měli dokonalý přehled o okolí, zde nemáme naprosto žádné tušení o tom jak bude vypadat další úsek. Jenže tentokrát se režisér potýká s velikým problémem, jedná se o scénář. Chování a hlavně vývoj charakterů jednotlivých postav je těžko uvěřitelný a v mnoha momentech nesnesitelný. Na druhou stranu si ovšem Marshall skvěle poradil s momentem, kdy se dramatický příběh přehoupne do druhé části a přijdou monstra. Právě z živočichů obývajících neznámý jeskyní komplex jsem měl největší strach, ale nakonec mě režisér skvěle překvapil. Nejen že příšerky nevypadají komicky, ale docela se povedly, ba díky své obyčejnosti působí dostatečně přirozeně a jde z nich celkem strach. Co bych nejvíce pochválil je úchvatná práce s kamerou a ještě lepší hudební doprovod, který v několika momentech dával připomenout slavnou Věc. Nebýt těch otřesných dialogů a velice špatného rozjezdu hodnotil bych větším počtem, ale takhle si Pád do tmy nezasluhuje více, než silnější průměr. 70% (25.06.2006)

Super hovězina s šestákovoumorálkou a fakt sexy zakrvácenou hlavní hrdinkou. Narozdíl od podobně laděné Jeskyně tady zapracovala jak skvělá režie, která si s atmosférou podzemí řádně vyhrála, tak slušný scénář, který naskládal partu buchet do jeskynního komplexu, vystavil je bandě hladových Glumů a přestal cokoli řešit. Dialogy se tak omezují na nutné minimum a člověk přežije i ten celkem jalový pokus o jakés takés vyhrocení vztahu uvnitř družiny. Fakt se mi líbil stylový konec. Čekal jsem typické nablblé klišé, ale navzdory falešnému naznačení je konec... no prostě descentní jak se sluší a patří. Neil Marshall to má v ruce a The Descent je fakticky povedeným kouskem hororového béčka s áčkovým vyzněním. Ačkoli je část před zjevením glumoidních kreatur výrazně povedenější, celkově vzato mě i emancipovaná vyvražďovačka v závěru celkem pobavila. Citace Morriconeho zvukových patvarů z Věci taky potěšila. Tak toto som nečakal. (06.01.2008)

Nieco mi na tom filme hrozne vadilo. Cela ta banda uskrecanych zien (vynimka bola Juno)? Uvodna scena s autom (nejako mi nesedelo, kamze sa tie tyce zapichli, ale ruku by som za to do ohna nedala :)? Nesympaticka hlavna hrdinka? Zeny, ktore sa premenia na vrazdiace monstra? Priserky, ktore raz nechaju niekoho na pokoji a raz nie? Nebudem to dlho obkecavat, pozerat sa to dalo, ale cakala som urcite viac :) (09.08.2009)

Nie je naivné veriť, že hlboko pod zemským povrchom, v ustavičnej tme, vlhku a úzkych priestoroch, sa za stovky (tisíce?) rokov vyvinul živočíšny druh, prispôsobený tomuto prostrediu (napr. nepotrebuje zrak), brutálne si brániaci svoj rajón a uspokojujuci základné pudy (hlad)... Pustite Crawlersov slabšej náture a z niekoľkých scén jej bude nevoľno (priepasť, otvorená zlomenina). Nemalým pozitívom je vyložene ženský kolektív, ktory s obyvateľmi jaskynného komplexu bojuje v rámci pudu sebazáchovy, hovoriacim o tom, že neexistuje nič, čo by tvor nebol schopný urobiť pre prežitie. (24.01.2006)

Přes některé dobré nápady, zajímavé záběry a mimořádně působivé potvory (tím nemyslím hrdinky filmu, ale živočichy, kteří na ně číhají v jeskyních) je tohle nakonec jen legrační feministická agitka, kde roli tvrdých chlapíků převzaly tvrdé a řádně emancipované moderní ženy. Brrr. Dvě hvězdičky za opravdu strašidelné jeskynní tvory. [A ty ženské jsou vlastně taky strašidelné, i když jiným způsobem.] (23.10.2005)