Zvoník u Matky Boží

Poměrně věrné zpracování slavného příběhu. Řemeslně docela dobře zvládnuté, s ucházejícími herci a kulisami, ovšem po emocionální stránce poněkud nevýrazné a vzhledem k vynikající předloze ničím zajímavé vyprávění, které už s nástupem závěrečných titulků pomalu mizí z paměti. Za zmínku stojí už jen půvabná Lollobrigida, která si jako Esmeralda odvedla své. Vidím to tak na 60%. (03.05.2013)

Určitý »HYPE« okolo zrovna tohto pomerne dosť inkvizičného a zas málo romantického titulu: Chrám Matky Božej v Paríži, je podľa môjho vecného názoru: hodne zveličeným, prehnaným a nadneseným, nakoľko sa takmer vôbec ani nezakladá na pravde, ale skôr úplne naopak; zväčša totižto na mňa priamo sálala akási bližšie nešpecifikovaná NUDA, ktorú vskutku asi nedokážem ani bližšie konkretizovať, pričom ak by som ešte neprechovával i určitú sympatickosť z mojej strany voči zúčastneným aktérom [najmä teda, čo sa vo všeobecnosti týka "lollobrigidky"], tak som priam presvedčeným o tom, že by som išiel s celkovým hodnotením → minimálne aspoň i o stupeň nižšie, čo by už tentoraz zrejme naprosto zaváňalo akýmsi veľkým [trochu si predsa pomôžem i českým jazykom v tomto ponímaní] průšvihom, kedy tvorcovia neboli príliš ďaleko vzdialení od filmového maléru ... • Rovnako si tiež ani bohvieako extra zvlášť zase nemyslím, že «cigánska komediantka» ESMERALDA [a vari i "čarodejnica," podotýkam!], čiže údajne akási ikonická, či dokonca vraj i nesmrteľná postava v podaní Talianky: Giny Lollobrigidovej, je snáď iba tou, ktorú by som si mal navždy [za]pamätať, s čím jednak rozhodne nesúhlasím, keďže som akosi ani nepostrehol, prečo vlastne by tomu tak malo byť? • Skrátka; tento titul bol celkovo nudným a nezáživným, kedy trebárs taký predstaviteľ »Muža v čiernom«, t.j. Claude Frollo v podaní francúzskeho herca Alaina Cunya, [ktorý mal mimochodom oveľa lepšie napísanú postavu v nasledujúcom DIAMANTOVOM POČINE: La dolce vita, kde totiž na malom priestore dokázal vyťažiť naprosté maximum, čo bohužiaľ v tomto prípade absolútne neplatilo], je tak extrémne nevyužitým ["antagonistom"], že sa neustále iba kamsi večne zakrádal, a k tomu sa stále len mračil ..., až si normálne myslím, že «zvonársky hrbáč» Quasimodo v podaní pôvodom mexického herca Anthonyho Quinna, bol na tom pravdepodobne ešte asi horšie, než jeho hlavný súputník, lebo ak by sa režisér Delannoy, v jednom kuse nezapodieval iba samými malichernosťami [postavami: Phoebusom a Pierreom a podobne], a venoval náležitejšiu pozornosť dvom »mimoriadne zaľúbeným hrdličkám« Esmeralde & Quasimodovi, a nevkladal prebytočné vsuvky v podobe ďalších, akýchsi vedľajších postáv, tak vtedy by som mal určite lepší dojem z filmu ako celku. • V krátkosti sa jednalo o SKLAMANIE, ktoré si táto látka vonkoncom nezaslúžila, a tak napokon možno niekedy vyskúšam aj iné alternatívy ... (02.11.2023)

Přece jen se mi více zamlouvala černobílá verze s Charlesem Laughtonem, který měl rozhodně nejlepší masku zvoníka v historii, a to včetně té první s Lonem Chaneyem. Tahle barevná verze není špatná, ke konci výborně graduje, ale stejně jsem neměl pocit, že tohle je z hlediska kritiky společnosti až tak dobře zvládnuté jako starší verze. (04.03.2015)

Adaptace srovnatelná s tou s Anthony Hopkinsem, ale o obrovský kus lepší. Anthony Quinn je tady naprosto geniální, stejně tak Gina Lollobrigida. Kulisy a výprava jsou také strhující. Tenhle příběh je nesmrtelnou klasikou ve všech možných podobách a tahle filmová adaptace je za tu nejlepší považována naprosto zaslouženě. S tímto tvrzením prostě nelze nesouhlasit. 85%. (04.05.2019)

Nejspíš nejpovedenější filmová adaptace slavného románu Victora Huga. Gina je nejlepší Esmeraldou, kterou filmové plátno spatřilo. Ať už jde o její pohybový talent nebo vzhled. Jedinečný je též výkon A. Quinna v roli Quasimoda. Provedení snímku je samozřejmě ovlivněno rokem výroby, takže celá scéna působí značně kulisově, místy až divadelně. Tep života dobové Paříže je tak stěží slyšitelný. Za největší klad lze považovat úspěšné převedení všech stěžejních prvků románu. Romantismus tak mohl znovu ožít a divák si může prožít tragédii příběhu nenaplněné lásky, který dojímal generace čtenářů před námi. Je to příběh, který bude lidi dojímat znovu a stále, neboť pravdivě vystihuje skrytá zákoutí lidské duše. 78% (04.12.2011)