Tchyně

Je to sablonovite, a postavy jsou ve svych charakterech hodne akcentovane. To znamena, ze napr. vynikajici padouch Benes, je fakt extrem. Zrovna tak hezka a hodna Marketa, je zas az prilis super, atd. Ale ze zivota to kazdopadne je, nastesti ne z meho, ...protoze takovouhle tchyni (vytecna Galatikova) bych neprezil ani minutu. Co mi ale prijde od Zinnerove zbytecne je to, ze vsichni chlapi jsou vyobrazeni jako kreteni. Od ditete az po dedu. Cili feministky asi jasaji, realita ale takovahle jiste neni. (24.01.2014)

Musím se nejdřív vyjádřit k první části příběhu. Markéta Zinnerová uměla vždycky psát vztahovky a vykreslit charaktery. I tady se jí to daří na výbornou. Vláďu Beneše jsem měl vždycky rád, ať už pro jeho herectví či dabing, ale tady bych mu ji několikrát tak s chutí fláknul, že by druhou chytil o zeď a třetí o podlahu. A to přes to, že jsem od přírody šovinista. A Brodský v netypické "záporné" roli. Škoda, že ten druhý díl už nemá takovou sílu, dál pracuje s postavami, ale už není moc komu fandit a koho vyloženě nenávidět. Spíš je to o takovém tom pocitu, kdy člověk musí polknout vlastní pýchu. (10.04.2021)

Inscenace si zaslouží velkou pozornost už proto, že je to jedna z posledních rolí Markéty Fišerové; vhled do nejcitlivějších stránek mezilidských vztahů je také mimořádný a svým způsobem i nadčasový. O kvalitě scénáře lze možná diskutovat, kdyby nebylo české dramatické současnosti a té velkomanufakturní produkce, která se ze všeho nejméně obává kritického a náročného televizního diváka. Tehdy mladí jsou dnes šedesátníky, od smrti Galatíkové uplynulo více než 15 let. Srovnání, která se derou na jazyk, jsou drsná a smutná. Dnes takové "komořiny" prostě nejsou. Bohužel. (31.08.2023)

Když psala Markéta Zinnerová scénář pro seriál My všichni školou povinní, psala roli ředitelky Libuše Martínkové "na tělo" Věře Galatíkové. Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když odvodím, že i o rok později při psaní scénáře pro tuto hru myslela s titulní rolí opět na stejnou herečku. A není zřejmě náhoda ani to, že se v této inscenaci objevili stejní herci z výše jmenovaného seriálu (M. Vladyka, M. Fišerová). Nezkušený režisér a dobrá scénáristka vytvořili inscenaci chudou na herecké obsazení a výpravu, ale o to více postavenou na hereckých výkonech. A Věra Galatíková v roli tvrdé a nesmlouvavé ženy - to byla její parketa. Vlastimil Brodský v nezvykle záporné roli, ale přesto mu seděla. Jediné, co bych vytknul, je trochu monotónní hudba. Ale já mám prostě pro podobné komornější inscenace slabost. Takže za čtyři. (01.05.2007)

Ponurý příběh o mezilidských vztazích. 1) Zajímavě napsaný příběh od 43leté Markéty Zinnerové je zinscenován přiměřeně době a mravům. 2) Štíhlý 29letý Vladislav Beneš (mladý manžel Petr) je k sežrání přitažlivý, ale ani jeho alternativa v podobě 26letého Miroslava Vladyky nevypadá zle. Rozdal bych si to s oběma a pak je nakopal do zadku za to, co ve svých televizních rolích představují. 3) Dojemná je scénka, kdy Petr leží na kanapi a ve zřejmém rauši poslouchá ve sluchátkách Non stop Michala Davida. (05.01.2017)