Královna Margot

Jeden z nejlepších snímků francouzské kinematografie a zcela jistě nejlepší filmový výkon Isabele Adjani. Nákladný kostýmní velkofilm z období náboženských válek mezi hugenoty a katolíky v 16.století. Historické drama plné intrik a dějových zvratů s kvalitní kamerou, dobře vybranými exteriéry i dekoracemi. Historicky poněkud nepřesný a romantizující, ale to většině diváků vadit nebude. Záběry krvavé lázně Bartolomějské noci jsou barvité a fascinující. Adjani v renesanční róbě je neodolatelná, ale vedle ní herecky exceluje Daniel Auteuil a desítky dalších špičkových herců. (02.05.2015)

K tomuhle filmu jsem se dostal náhodou v televizi, a musím říct, že mě velice příjemně překvapil. Takovou věrohodnost, naturalismus a hlavně pravdivost jsem v historickém filmu asi neviděl. Hlavně ten masakr hugenotů, ulice plné mrtvol, šlechtici v zakrvácených oblecích a mastnými vlasy. Výborný film, kterému však do dokonalosti něco scházelo. HUDBA: Goran Bregovic - celkem mě překvapilo, že je zrovna od něj. Ve filmu hrála celkem podřednou roli, ale důležité scény hezky pobarvila. (18.12.2007)

asi najlepší historický film, ktorý som videl a rozhodne jeden z najsilnejších a najlepších francúzskych filmov 90.tych rokov. Výprava je ukážková a na kostýmoch sa doslova vybúrili, sledovať Bartolomejskú noc a cítiť sa vďaka strhujúcej réžii a práci s kamerou a strihom uprostred diania je mrazivé. Korunujú to herecké výkony - krásna a belostná Isabelle Adjani, ktorej všetky americké krásky nesiahajú po kotníky a európske (viď Monica Belucci - odvar síce podarený ale predsa len odvar z Adjaniovej) tesne nad, ktorá čoby ústredná postava je obklopená ďalšími skvelými a excelujúximi hercami - či Auteuil v roli Henricha Navarského alebo Greggory ako intrigán Juraj tretí, ale aj Katarína Medicejská a kráľ Karol deviaty. V neposlednom rade mi nedá nezmieniť sa o Bregovicovej naozaj premyslenej a invenčnej hudbe. Ak na dvd sledujete po filme rozhovor s režisérom, pochopíte, že Margot nie je náhodným počinom lež dômyselným dielom génia - či géniou, aby som nepodcenil celý tím. Skvostný zážitok (24.04.2007)

Syrově naturalistický pohled filmařů na dobu romantická nástavba nepřekryje. 1)  Že pro Dumase historie nebyla zdrojem poučení či poznání, ale jen pěknými romantickými kulisami, je všeobecně známo. A tak i první díl trilogie Hugenoti, nazvaný Královna Margot, je zábavným dobrodružstvím, v němž jde více o lásku a nenávist, milostné pletky a víru a přesvědčení hrdinů, než o historickou pravdu. Podání Kateřiny Medicejské, Karla IX., jeho bratrů či budoucího Jindřicha IV. má s realitou pramálo společného. Ovšem komu při četbě Dumasových děl záleží na historické akurátnosti?_____ 2)  Ve filmu se však podařilo alespoň částečně tuto dumasovskou povrchnost zakrýt. Snímek působí věrohodným dojmem zejména díky velkorysému rozpočtu a naturalistickému pojetí a zobrazení Bartolomějské noci. Asi není zcela autentický, ale působí, jako by tvůrci byli na místě a všechno do podrobností viděli a zmapovali. Syrový naturalismus odhaluje odvrácenou stranu romantických milostných dobrodružství. Nenapadlo by mě, že Dumase lze zfilmovat takto._____ 3)  Jak zde mnozí píší, opravdové vyvrcholení (vraždění o Bartolomějské noci) nastává příliš brzy, to mělo být pointou na konec. Rovněž romantická linka (inu, Dumas) s La Môlem je tak trochu navíc._____ 4)  Zaujali mě mj. 39letý Jean-Hugues Anglade (král Karel IV.), pěkný 30letý Vincent Perez (La Môle, zamilovaný do Markéty), 40letý Pascal Greggory (následník Karla IX., Jindřich III.) a 26letý Julien Rassam (vévoda d´Alençon, nejmladší princ)._____ 5)  Výstižný koment o historičnosti snímku: Adam Bernau***, sportovec****. (08.09.2021)

Úžasně syrový francouzský historický velkofilm odehrávající se na pozadí vyvraždění hugenotů (kalvinistů) v historickém mezníku Bartolomějské noci. Tenhle filmová adaptace světoznámého románu francouzského klasika Alexandra Dumase staršího má (stejně jako drtivá většina jeho románů) silně autentickou dobovou atmosféru - ten filmový obraz plný násilí, vražd, otrav, smilstva, incestů, narušených a pokřivených vztahů, intrik a zrad, blazeovanosti, dekadentního úpadku... Až se sama nabízí dnes tak často slýchávaná fráze ,,obraz jako ze středověku", napsat tohle by byl však těžký omyl... (Středověk coby historické období končí někdy koncem 15. století v době velkých objevných cest do Indie a za oceán, rok 1572, kdy k osudným událostem došlo, přináleží již k novověku.) Je to symptomatické, ponurá doba nebyla tak daleko obdobným mezním časům v dějinách naší civilizace daleko mladšího data (osobně mi to připomíná mafiánské ságy z Ameriky 20. a 30. let, celý ten systém pokrevních pout a rituální smývání jejich pošpinění krví). Filmový obraz mladé královny Margot, ženy cílevědomé a jak se později ukáže, věrné až za hrob (a to hned několika mužům) nabývá jasné kontury skrze umně rozpracované zdroje motivace, psychologické hloubce postavy (a jejímu vývoji od ,,coury" v morálně etablovanou lidskou bytost) a v neposlední řadě i hereckému výkonu Isabelle Adjani (to platí obecně o celém snímku a většině rolí). Struktura vztahů a postav je mimořádně složitá, platí však, že divák se postupem času dokáže dobře zorientovat, košatý scénář je ke konci až překvapivě střízlivý. Autenticky a efektně vypadá celá mizanscéna, výbornou práci odvedli kostyméři, velmi efektivně fungoval kompars a zalidnění scény vždy vytvářelo hutný a homogenní dojem... Díky nádhernému a silnému filmu Patrice Chéreauho dospěje divák k poznání, že Bartolomějská noc nebyla jen šíleným masakrem protestantů v hradbách Paříže (a později i jinde), ale i osobní tragédie mnoha z účastněných hráčů partie, jež nakonec smetla i je... (18.12.2007)