Královna Margot

Historické fresky patří mezi můj oblíbený žánr, Isabelle Adjani je neuvěřitelná baba, Daniel Auteuil neumí zahrát špatně...paráda...takhle nějak má vypadat historický velkofilm. Zákulisní intriky dokážou být mnohdy daleko přitažlivější než zástup rytířů v lesklé zbroji na bitevním poli (který BTW stojí hollywoodská studia nekřesťanské miliony ;-) (23.11.2008)

Naprosto výjimečný snímek, který by si zasloužil velké plátno. Jakkoli je dějová linka v zájmu dramatičnosti a napětí oproti skutečnosti poupravena, ihned na to během sledování zapomenete a ponoříte se do Francie zmítané brutálními a krvavými náboženskými válkami. Bartolomějská noc patří k nejděsivějším okamžikům v celých francouzských dějinách a Patrice Chéreau se tento okamžik snažil zachytit ve vší syrovosti, což se mu neskutečným způsobem podařilo. Herecké obsazení je výtečné a zde kromě Isabelly Adjani kraluje především Virna Lisi v roli intrikánské královny-matky Kateřiny Medicejské. A pak mě naprosto upoutal tehdy mladý Vincent Perez, na kterého se mi velmi dobře dívalo. Královna Margot je velkoleým snímkem, který má i dnes co nabídnout. (26.08.2020)

Moje upoutávka svým kolegům a kolegyňkám z 27. září 2008: „Doporučuji v úterý ve 23:00 Královnu Margot. Jindřich III. ( sice poněkud zkresleně), Jindřich IV., Karel IX., Kateřina Medicejská, Gaspard de Coligny, to všechno tam bude k vidění a krásná Isabella Adjani jako Markéta Navarská a pro dámy Vincent Perez jako hrabě La Mole...” Dostalo se mi odpovědi: „Samej sex a krev.” A co na to po zhlédnutí filmu (na svém dvd) odpovídám já? Tak krve tam skutečně byly potoky a mrtvé tam házeli do jámy jako za Velkého moru a přehrabovali je tyčemi, ale co se týče sexu, toho tam bylo pár scén a velmi vkusně natočených (o samém sexu plném nevkusu by třeba takový Caligula moh’ povídat). Ač zbytek byl romantický až hrůza (co se dá dělat) a musela jsem těžce přimhouřit oči ohledně historických skutečností (pro zájemce tady, jak to skutečně bylo, převážně věnováno Jindřichu III., jenž byl v románu a ve filmu vyobrazen nepřiliš lichotivě), film byl celkem věrně natočen podle Dumasova románu (o němž si z hlediska historické věrnosti rozhodně nikdo nemůže dělat žádné iluze) a musím připustit, že se mi to líbilo. Tuto Dumasovu knihu jsem v telecích letech nesmírně žrala :-)), tak možná i proto. Pro ty, pro něž film gradoval příliš brzy, čím měl asi tak gradovat? Samozřejmě, že musí gradovat Bartolomějskou nocí, která má v dějinách přesný místo...To přece není nějaký přiblblý fantasy film, to je líčení historických skutečností... Ví tihle lidi něco o francouzkých dějinách nebo o Dumasově románu? Asi ne... Vždyť román přece Bartolomějskou nocí začíná a sám film se jmenuje Královna Margot, protože líčí část jejího života, a tak film BN končit nemůže! Asi bylo záměrem, aby film vrcholil smutkem Margot pro La Mola a Jindřišky pro Coconase ( a vykašleme se na to, že počet jejich milenců šel do stovek), což ale v konfrontaci s hrůzami BN nějak nevyšlo... Jen tak pro zajímavost kromě knihy o lovu, která posloužila k usvědčení milenců Markéty, královny navarrské a vévodkyně Jindřišky de Nevers, figurovala v Dumasově románu ještě vosková figurka, která představovala královnu Markétu a byla použita pro vzbuzení lásky, ale při obžalobě jí bylo využito, tak aby představovala krále, jemuž takto mělo být ublíženo pomocí magického rituálu. K filmu těžko řeknu, co tady ještě nepadlo, tak spíše ještě něco k době samotné, jejím základním rysem bylo rozhodně náboženské fanatické šílenství. Za nejznámější lze samozřejmě považovat ve filmu líčenou Bartolomějskou noc, v rámci objektivity ale nelze opominout, že proběhla také St. Michalská noc. Ta byla obdobou Bartolomějské ale v opačném smyslu, tedy že hugenoti v Périgordském kraji, kde měli převahu nad katolíky, je zabíjeli, jen proto, že těmi katolíky byli. Pro mě je film a tato doba vůbec ukázkou toho, kam až může lidstvo zavést náboženská horlivost, přivedená do krajností a podporovaná navíc štvavým kázaním. (Jaká to podobnost s dnešní dobou v některých oblastech...) (07.11.2011)

Že historický kostýmový film musí byť spojený s vykalkulovaným akademizmom? Že krvavé a násilné scény sú prítomné iba vo veľkých bitkách a točia sa spomalene? Zaužívaným žánrovým praktikám sa v Kráľovne Margot vysmieva režisér Patrice Chéreau, ktorý nám ukazuje všetko pekne autenticky a my máme pocit, že sme na mieste činu. To by ale samo o sebe nestačilo, základom je vždy scenár a v ňom ten istý tvorca dokáže ukázať množstvo dvorných intríg veľmi prehľadne, aby sa v tom divák zbytočne nestratil (ale môže sa to mnohým stať). Ďalším výrazným plusom sú charizmatickí a perfektne vybratí herci snáď v každej úlohe a samozrejme ústredný pár, ktorý by som označil za jeden z najkrajších nielen v rámci historického žánru. Tu sa doslova potí krv v každom filmovom okienku. (11.03.2014)

Dumasovy knihy, včetně Královny Margot, mi už zpříjemnily mnoho bezesných nocí, a tak jsem z filmu docela zklámán. Snaží se dodat počátku série (dál u Dumase následuje Paní z Monsoreau a Králův šašek), která se cele soustředuje na napínavý děj obratně vpletený do historických faktů a nehraje si na vznešenou literaturu, umělecké rozměry. Dobře, Margot je ideál ženy - napůl světice, napůl kurva -, ale proč jsou scény záchrany Le Mola stylizovány a la Máří Magdaléna u krvácejícího Ježíše? A vlastně i hrůzu Bartolomějské noci vnímáme přes malířskou estetickou stylizaci evokující barokní monumentální fresky. Louvre je zase vylíčen jako místo neustálého hříchu a zvrácenosti, kde každý spí s každým bez ohledu na sourozenecký vztah. Dokáži si představit nějaký původní scénář držící se o hodně věrněji historických faktů než historické mytologie devatenáctého století, který by toto vše unesl. Ale proč to všechno věšet na chudáka Dumase? (27.02.2009)