Královna Margot

Úžasně syrový francouzský historický velkofilm odehrávající se na pozadí vyvraždění hugenotů (kalvinistů) v historickém mezníku Bartolomějské noci. Tenhle filmová adaptace světoznámého románu francouzského klasika Alexandra Dumase staršího má (stejně jako drtivá většina jeho románů) silně autentickou dobovou atmosféru - ten filmový obraz plný násilí, vražd, otrav, smilstva, incestů, narušených a pokřivených vztahů, intrik a zrad, blazeovanosti, dekadentního úpadku... Až se sama nabízí dnes tak často slýchávaná fráze ,,obraz jako ze středověku", napsat tohle by byl však těžký omyl... (Středověk coby historické období končí někdy koncem 15. století v době velkých objevných cest do Indie a za oceán, rok 1572, kdy k osudným událostem došlo, přináleží již k novověku.) Je to symptomatické, ponurá doba nebyla tak daleko obdobným mezním časům v dějinách naší civilizace daleko mladšího data (osobně mi to připomíná mafiánské ságy z Ameriky 20. a 30. let, celý ten systém pokrevních pout a rituální smývání jejich pošpinění krví). Filmový obraz mladé královny Margot, ženy cílevědomé a jak se později ukáže, věrné až za hrob (a to hned několika mužům) nabývá jasné kontury skrze umně rozpracované zdroje motivace, psychologické hloubce postavy (a jejímu vývoji od ,,coury" v morálně etablovanou lidskou bytost) a v neposlední řadě i hereckému výkonu Isabelle Adjani (to platí obecně o celém snímku a většině rolí). Struktura vztahů a postav je mimořádně složitá, platí však, že divák se postupem času dokáže dobře zorientovat, košatý scénář je ke konci až překvapivě střízlivý. Autenticky a efektně vypadá celá mizanscéna, výbornou práci odvedli kostyméři, velmi efektivně fungoval kompars a zalidnění scény vždy vytvářelo hutný a homogenní dojem... Díky nádhernému a silnému filmu Patrice Chéreauho dospěje divák k poznání, že Bartolomějská noc nebyla jen šíleným masakrem protestantů v hradbách Paříže (a později i jinde), ale i osobní tragédie mnoha z účastněných hráčů partie, jež nakonec smetla i je... (18.12.2007)

Neznám Dumasovu literární předlohu, ale film se mi moc líbí. Výborné herecké výkony, nádherné kostými, kamera a hudba. Bartolomějská noc, to byla vskutku velká tučná zabijačka. Snad se na mě huguenoti nebudou v hrobech zlobit za ten výrok. Jen si tak říkám, když jsem se zaposlouchal, jestli už tenkrát používali ve francouzštině slova jako v moderní hovorové řeči. Ale proč by ne? Ostatně to je jen detail a ještě k tomu možná úplně zbytečně mnou nadhozený. (27.11.2007)

Krásná výprava i kostýmy, historická atmosféra i krvavá řež, jenže... se zmateným dějem bych se už nějak vypořádala, Adjani krásná, zároveň však trošku bezduchá až mimózní, ale na to jsem u ní už zvyklá, nejvíc mně ovšem nesedlo teatrální nasazení herců, kde bezpochyby vynikal Vincent Perez, ten musel být fyzicky vyřízený z té přemíry prudkých pohybů a rozmáchlých gest, mít stažený zvuk, hádám se, že sleduju operetu. (10.04.2009)

Jeden z nejlepších snímků francouzké kinematografie 90. let a zcela jistě nejlepší filmový výkon Isabele Adjani.Nákladný kostýmní velkofilm z období náboženských válek mezi hugenoty a katolíky v 16.století.Historické drama plné intrik a dějových zvratů s kvalitní kamerou,dobře vybranými exteriéry i dekoracemi.Historicky poněkud nepřesný a romantizující,ale to většině diváků vadit nebude.Záběry krvavé lázně Bartolomějské noci jsou barvité a fascinující.Adjani v renesanční róbě je neodolatelná,ale vedle ní herecky exceluje Daniel Auteuil a desítky dalších špičkových herců.Celkový dojem 95 %. (14.07.2006)

Historické fresky patří mezi můj oblíbený žánr, Isabelle Adjani je neuvěřitelná baba, Daniel Auteuil neumí zahrát špatně...paráda...takhle nějak má vypadat historický velkofilm. Zákulisní intriky dokážou být mnohdy daleko přitažlivější než zástup rytířů v lesklé zbroji na bitevním poli (který BTW stojí hollywoodská studia nekřesťanské miliony ;-) (23.11.2008)