Máj

Brabec se nebál do této obtížné látky jít a trochu je z jeho snímku cítit nejistota, ale i velké zapálení. Neokoukané herecké obsazení občas herecky solidně vypadává z role a znát je to u Matěje Stropnického, ale u Sandry Lehnertové to tak ani nevadí, protože ta ani nic moc nehraje a spíše se odhaluje. Jako by se snímek svým pojetím míjel s Máchovým stěžejním dílem, a je jasné, že nic moc exkluzivního nenabídne, ale přesto stojí za zhlédnutí pro působivou kameru, hudbu, a i když působí ve výsledku nevyváženě, nuda to nebyla. 60% (08.06.2010)

Znásilnění Karla Hynka Máchy, pelešnice Jarmila a režisér, který se má asi hodně rád.. to je filmový Máj. Řada záběrů, které by jinde a jindy samy o sobě stály za samostatnou výstavu fotografií, jsou s nijakým dějem jen banálním leporelem, na kterém chtěl F.A.Brabec zřejmě ukázat, jaké má koule. Jenže nemá. Snaha jít do přímého střetu s literární klasikou, mnohými považovanou za nezfilmovatelnou, nebyla tím pravým ořechovým. Jasně, režisér si může mastit ego a dosyta využít zkušenosti své původní profese kameramana (zřejmě jeden z jeho dalších snů), nicméně líbivými obrázky nemůže zastřít plytký děj (Máj nabízí děje zhruba tak na jednu povídku z předešlé Kytice) nebo rozporuplné herecké výkony. Matěj Stropnický i Sandra Lehnertová zřejmě nebudou filmovými objevy posledních let – jsou na plátně jen pro svůj vzhled, hlavně u šmejdění po šlechtěném dekoltu Jarmily si dal Brabec záležet. Jenže kameramanské choutky nesmí postrádat své opodstatnění. To, co mělo u Kytice nějaký nápad, režisér v Máji jen redukuje zbytečnými obrazy. Napudrovaná cetka nicméně znovu ukazuje Brabcovo neumětelství a nevýrazné vypravěčství na pozici režiséra (jako ve zbytečnostech typu Krysař a Bolero) a divák se může jen děsit z toho, co předvede příště a V 3D peřinách. (07.06.2010)

Obsahově vyprázdněné záběry podkreslené reklamně znějící hudbou. Tomuhle kýčovitému videoklipu nelze říkat literární adaptace, snad jen ,,natočeno volně na motivy"... Filmový melodram postavený proti vlastnímu duchu literárního romantismu, potažmo subjektivnímu máchovskému byronismu. F. A. Brabec ztratil soudnost, Karel Hynek Mácha zase svoji uměleckou poctivost, nad tímhle ,,poetickým" filmem by si hrubě odplivl (neudělal-li by něco mnohem horšího)... (01.03.2009)

Kýýýýýč! Tahle návšteva kina začala hodně špatně. Chtěl jsem si v klidu vychutnat Wall-E, ale po tom co se do sálu nahrnulo komando asi 30 rozjuchaných dětiček, jsem se lekl a utekl prosit pokladní ať mě pustí na neco jiného. Jediné co bylo k mání byl Máj. Protože jsem nezmar, tak jsem do toho šel. Když už jsem v kině tak přece neodejdu že? No moje blbost! Kde začít a kde skončit? Asi je to jedno - žádný děj, nezajímavá Jarmila, trapný "strašný lesa pán" Vilém, epileptické záběry na lebku za doprovodu málem relaxační hudby (ufff), vetchý Tříska jako kat je castingovým omylem roku ... A to v uvozovkách nejlepší na konec je že lidi po konci promítání všemu zatleskali. (02.09.2008)

Možná je to tím, že znám Máj skoro nazpamět, možná tím, že na každém filmu hledám hlavně klady. Možná. Mně osobně se Máj líbil (vezměme v potaz tuzemskou kinematografii). Vilém v podání Stropnického mi vůbec nevadil a dokonce jsem za něj na konci cítil lítost, Tříska jako vždy exceloval, Lehnertová sice nemusela spát s Kukurou každou chvíli a udělat z ní němou spíše uškodilo (v předloze není), ale suma sumárum je obsazení špička. Pokud Máj byl u mne na třech hvězdách, tak v posledních dvaceti minutách jsem své rozhodnutí změnil. Ano, příběh je často řídký jak kaše, zase nedá se mu upřít originalita, krásná hudba a Brabcovo jedinečné (na naše poměry) zacházení s kamerou. (27.08.2008)