Příběhy ze Zeměmoří

Snímek Gedo senki si mne v prvé řadě získal realistickým podáním svého světa. Už dlouho jsem v animovaném filmu neslyšel tak krásně a přesvědčivě šumět trávu nebo praskat oheň (detaily, ale o nich to je) a přístavní město doslova dýchá životem. Samotnou předlohu Ursuly Le Guinové jsem četl před příliš dlouhou dobou na to, abych ji mohl porovnávat s filmem, což by obvykle neměl být účel. Nicméně Goro Mijazaki příběh načrtl natolik letmo (dle mého soudu záměrně), že přímo vzbuzuje zvědavost se do něj prostřednictvím literární podoby ponořit hlouběji. A tento rys velmi oceňuji. Nedejte proto na odsudečné komentáře, Příběhy Zeměmoří jsou dobrý film. Možná jiný než se očekávalo, ale o to jsou právě zajímavější. *** a 1/2 (30.01.2008)

Napadá mě jediné - zcela nevyužitý potenciál, jaký tahle úžasná předloha nabízela. Celý příběh se strašně vleče, není tam pořádně vysvětlen motiv jednání Arrena a jeho význam, ani význam Theru, oblečení postav mi přišlo jak vystřižené z Mrazíka, emoce to vzbudilo slaboučké a člověk jen celou dobu myslí na to, co by s takovou předlohou udělal starý pan Miyazaki. Takže za příběh chválím, za zpracování nemůžu, to je opravdu průměrné. (08.08.2007)

Ursulu K. LeGuin, podle jejichž knih o Zeměmoří to je natočený, mám moc rád, i když je pravda, že s jejími fantasy příběhy moc zkušeností nemám (četl jsem zatím jen Vydědence, vynikající Levou ruku tmy, Smrtonosné sny a pár básní a povídek), ale tenhle příběh je docela fajn. Japonské animaci se zřejmě nedá nic vytknout a i příběh, ač nijak oslnivý, zaujme hlavně svým odkazem a takovým tím dobrým a uspokojivým pocitem, co po zkouknutí zůstane. Současná filmová fantasy je až na „bombastickou“ vizuální stránku často dost plochá a vyprázdněná, u Gedo Senki sice jsou draci, kouzla, čarodějové a čarodějnice, i ten boj s vnitřním zlem, děj je sice dost pozvolný, ale ten OBSAH, to něco, co mě polechtá a zahřeje uvnitř hrudi, tam dost cítím. A možná proto, že se mě to nesnažilo opít tím vizuálním rohlíkem, se mi to dost líbilo, a rád se k tomu zase někdy vrátím. (21.04.2009)

Pokračuju v žánru anime, a to docela novinkou. Když jste synem úspěšného režiséra, dost se od vás čeká, ale já sem o spojitosti slavného taťky a syna nováčka nevěděla. Takže když sem zhlédna ze začátku trošku nudnější a v druhé polovině velice povedený film - ovšem tak trochu variaci na Cestu do fantazie: chlapeček, holčička - jen ve zvíře se promění Ona, ne On. Hudební podkres u těchto filmů považuju za důležitý, proto můžu vřele doporučit - operte zvuk, nebojte se. PS. Vjíždějící Archmage mi strašně připomínal Gandalfa jedoucího na pomoc vracejícím se gondorským vojákům z Osgiliathu. My true name is Lebannen. (18.07.2007)

Na IMDB má Gedo Senki nepříliš dobré hodnocení a tak jsem k tomuto filmu přistupoval s jistými obavami, které naštěstí film dokázal rozptýlit. Předloha (kterou jsem nečetl) od Ursuly K. Le Guinové dle všeho dostala značných změn v příběhu a ten se tak stal něčím jiným. Samotná Guinová se prý vyjádřila:"Není to moje kniha. Je to Váš film. A je to dobrý film." Ač to od ní klidně mohla být pouhá slušnost, já budu s touto větou souhlasit. A jelikož IMHO není mnoho lepších fantasy filmů, dávám s klidem horší ****. (12.07.2007)