Letters from Iwo Jima
Listy z Iwo Jimy
Letters from Iwo Jima
Letters from Iwo Jima
Letters from Iwo Jima
Režie:
Clint EastwoodScénář:
Iris YamashitaKamera:
Tom SternHrají:
Ken Watanabe, Kazunari Ninomija, Cujoši Ihara, Rjó Kase, Šidó Nakamura, Takumi Bandó, Júki Macuzaki, Takaši Jamaguči, Nae, Lucas Elliot Eberl, Toši Toda (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Před jedenašedesáti lety se na Iwo Jimě utkaly americká a japonská armáda. O několik desetiletí později bylo v lávové půdě ostrova objeveno několik stovek dopisů. Tyto dopisy pojednou dávají anonymním šikům bojujících vojáků tváře a hlasy. Japonští vojáci, kteří jsou odveleni na Iwo Jimu, si uvědomují, že pravděpodobnost návratu z bitevního pole je mizivá. Velitelem obrany je generál Tadamichi Kuribayashi, jehož cesty po Americe mu ukázaly nemilosrdnou tvář války, ale vedly jej i k pochopení toho, jak Američanům v Tichomoří zabránit v další expanzi. Díky Kuribayashiho nevídané taktice se boje, které si Američané představovali jako rychlou a krvavou porážku, protáhly na čtyřicet dní hrdinné a vynalézavé obrany. Podařilo se to i kvůli tomu, že Kuribayashiho bojovníci dokonale zvládli orientaci v prostoru vulkanického ostrova... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (406)
Rozhodně ne špatný ani nudný snímek o slavném konfliktu v Iwo Jimě, který událost popisuje netypicky z té "zlé" strany. Eastwood se také vykašlal na točení širého moře, pohled z nejvyššího vrcholku hory a na další podobné klišovité obrázky ala Ryan a servíruje dvouhodinové drama uvnitř tunelů, kde se zrcadlí beznaděj posledních místních japonců, kteří píšou dopisy ženám a v dobře natočených flashbacích vzpomínají na domov. A ačkoliv si sympatický generál Kuribayashi zaslouží fandění po celou filmovou stopáž, je to právě nedostatek emocí, který sráží jednu hvězdičku z celku. Pouta války mě přeci jen dojaly mnohem více. ()
***1/2. ()
7/10 Precizně odvodený film, velmi dobré bojové scény, neskutečně zobrazená japonská mentalita - toť klady. Narozdíl od filmů jako Saving Private Ryan, Behind Enemy Lines nebo Band of Brothers však ve mně nedokázal vyvolat ty správné pocity - možná dáno tím, že japonci přeci jen nejsou dívácky tak "citově" atraktivní, možná to byl dokonce Clintův záměr - Japonsko jako nepřátelská (agresorská) země nemůže vzbuzovat ten správný druh soucitu. "NESMÍTE ZEMŘÍT DŘÍV NEŽ ZABIJETE DESET NEPŘÁTELSKÝCH VOJÁKŮ!!!" ()
Verim, ze takhle nejak to bylo.. ()
Válka je svinstvo vždycky a všude, všechny strany v ní prohrávají. Lidé, kteří by spolu jinak mohli zasednout ke stolu, na sebe pod falešnými přesvědčeními střílejí. Ano, tato témata už tu byla tolikrát, že to až zavání klišovitostí, ale Clint je dokázal pojmout tak působivě, že se na ně v jeho podání rádi podíváte znovu. A navíc - jejich aktuálnost nevyprchá, co bude člověk člověkem. Aneb jak zpívá Mark Knopfler v písi Brothers in Arms: "we have just one world, but we live in different ones." ()
Ten samej případ jako Vlajky, akorát Dopisy mají skvělýho Kena Watanabeho k dobru. 9/10 ()
Je docela fajn, že se Eastwood dopustil tohoto dvojfilmu, tedy pohledu na jednu válečnou událost očima protivníků v samostatných filmech. Zatímco Vlajky našich otců trpěly dost značnou schématičností až plochostí, v tomto případě jde o překvapivě citlivý a poučený pohled na japonské vnímání věci, které by mohlo být neasijskému režisérovi velmi vzdáleno. Velmi dobré, mnohem lepší, než ten americký pohled, ale přes 80% prostě nedám. ()
Trochu zdlouhavé zpracování japonského pohledu na jeden válečný konflikt. Eastwood odvedl kvalitní job, ale něco tomu chybí. ()
Zajímavý pohled na tuto bitvu z japonské strany. Film je to pěkný, ale na Eastwooda se mi to zdálo až moc slabé, asi jsem měl příliš vysoká očekávání. Co se opravdu povedlo tak je hudba k filmu od Kyla Eastwooda a ještě vizualizace. Ještě kouknu na Vlajky našich otců, jsem zvědavý co bude lepší. Hůř na tom byli asi Japonci, ale v kůži Američanů bych si také nepřál být. ()
V žádném případě vrchol Eastwoodovy tvorby,ovšem i tak nesmírně zajímavý projekt ukazující 2. světovou válku zase z jiné perspektivy.A somozřejmě několikanásobně lepší podívaná než patriotistické a po většinu stopáže nudné a nezajímavé Vlajky. ()
Myslím, že se Eastwoodovi podařilo zachytit pohled Japonců a jejich chování a chápání války výborně. Jakoby vzal velké japonské eposy, vyselektoval z nich ty zbytečné fráze a ještě vylepšil to pozitivní. Z tohoto pohledu je film skutečně přínosem. ()
Konečne film, ktorý zachytáva nie len akčnú stránku vojny, ale aj tú emocionálnu. Clint Eastwood namiešal originálnu zmesku s úplne obyčajných prísad. Obsadenie japonskými hercami bol veľmi múdry krok, pretože lepšie zachytával autenticitu celého napätia nielen medzi dvoma vojnovými nepriateľmi, ale aj napätia vo vlastných radoch japonskej armády. Pre väčšinu vojakov znamenala účasť vo vojne veľkú česť a boli odhodlaní bojovať až do konca. Najviac v celom filme ma však dojala scéna v rodnom Japonsku, kde sa mladý Šimizu rozhodol hrdinsky pre jednoho psíka riskovať svoju kariéru. ()
Pohled z japonské strany. Eastwood opět slušný standard. Husté odbouchnutí se granátem. ()
22000 japoncov zakopaných na malinkom kuse šutrov a piesku kdesi tisíc km od Tokia a ich vlasti, rodín a bez vody, fauny či flóry. Fajn film, som rád, že Clint zobrazil aj druhú stranu, že aj to boli ľudia a mali svoje pocity a strachy. Watanabe a aj ostatní japonskí herci super. Vďaka nájdeným listom zopár tých mien ožilo, predstavili sme si čo prežívali a kým boli a proti čomu stáli. Z 22t prežili dve stovky japoncov a padlo okolo 8t američanov a 3x toľko bolo zranených. Bez akejkoľvek podpory sa tam japonci bránili do posledného muža a náboja 36! dní. Bitky aj efekty boli skromnejše, bolo tam aj dosť vaty, ako to u Clinta býva. No malo to silné momenty, ako zajatie amerického vojaka, čítanie jeho listu a zistenie, že sú vlastne rovnakí a že úplne zbytočne sa zabíjajú kdesi nikde na malom šutry uprostred oceánu. Videné v japonštine s EN titulkami, hodne originálny a neamerický zážitok. Clint sa pokúsil precítiť dušu inej civilizácie a celkom sa mu to darilo. ()
Clint opět zabodoval a tentokrát ve válečných vodách. Přinesl nám 2. válku taky z jiného pohledu a to konkrétně očima vojáků japonského císařství. Líbilo se mi to, protože prostě jiný kraj jiný mrav a i když měli Japonci mentalitu jinou, tak byli poznamenáni válkou úplně stejně jako všichni ostatní. Clint má cit pro příběhy i pro postavy a tady opět dokazuje, že je pan filmař. ()
Mnohem lepší než film Vlajky našich otců. ()
Oproti Vlajkam je dej mnohem kompaktnejsi a neni roztrhan jednolivymi flashabacky a ramci. Dohromady pak oba filmy tvori velmi zajimavy celek (kdyz je sjedete za jedno odpoledne :) Hodne neholywoodsky konec, vynikajici Ken Watanabe, sympaticky hlavni hrdina ktery se propleta celym pribehem, proste kdo videl tak vi. ()
Film pojednává o bitvě o ostrov Iwo Jima a to překvapivě z pohledu Japonců. Zbytky japonské armády se nsaží bránit ostrov, který je posledním článkem mezi americkou armádou a Japonskem a současně taky první území které patřilo Japonsku i před válkou. Film zobrazuje Japonské vojáky, kteří mají, z našeho hlediska, nepochopitelné chování, například volba sebevraždy jako čestné smrti místo zajetí. Chvíli trvá než se Japonci opevní a než Američani přijedou, ale pak je už jen bitva až do posledního muže. Pro zajímavost na Iwo Jimě padlo asi 28 000 Američanů a z 21 000 Japonců jich padlo v boji nebo spáchalo sebevraždu 20 703 a jen 216 jich bylo zajato v bitvě. Mnoho vojáků se schovalo ve spletitých tunelech a po nocích kradli zásoby. Poslední dva vojáci vydželi 6 let než byli zajati. ()
Od tohotu filmu jsem hodně očekával, neboť se mi líbí válečné filmy, které nejsou pouze černobílé. Četl jsem tady názor, že jsou Dopisy nudné. Tenká červená linie vám nudná nepřipadala? Mně Dopisy přišly lidské, napínavé... Celkově uvěřitelnější, než mnohé americké válečné filmy. ()
Byla to prostě dobrá volba pro dnešní filmové odpoledne. Mohl bych psát o režii, tricích, filtrech... ale ono to bylo o lidech! O lidech ve speciálním období, kdy politika legalizuje vraždy a násilí ve prospěch politiky!!! Prostě v podstatě dokonalý film, který mě dostal - do děje i do duše! ()